Biskupové v Římě začali přípravy na Cyrilometodějské výročí

Slavnostní mše svatá u hrobu sv. Cyrila v římské bazilice sv. Klimenta zahájila 14. 2. 2011 tříletou přípravu české církve na 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Příprava se zaměří na prožívání iniciačních svátostí. První rok to bude křest, poté biřmování a třetí rok eucharistie.
Publikováno: 17. 2. 2011 11:00

Řím (IT) / Praha (CZ): Oslavy svátku sv. Cyrila a Metoděje v Římě, v jehož organizaci se každoročně střídají slovanské papežské koleje, byly letos v rukách českých a moravských biskupů. Hlavními celebranty byli kardinál Miloslav Vlk, arcibiskup Dominik Duka OP, arcibiskup Jan Graubner, plzeňský biskup František Radkovský a apoštolský exarcha Ladislav Hučko. Mezi koncelebranty, kteří zcela zaplnili rozlehlý presbytář baziliky, byl také generální sekretář Synodu biskupů arcibiskup Nikola Eterović nebo sekretář Kongregace pro východní církve, arcibiskup Cyril Vasiľ. Mše svaté se zúčastnil rovněž český ministr kultury Jiří Besser. Slavnostní liturgii hudebně doprovodil slovinský sbor diecézního gymnázia z Lublaně. Na konci mše svaté šel průvod za zpěvu litanií ke všem svatým do spodní baziliky k místu pohřbení sv. Cyrila, kde byla společná modlitba a požehnání.

Před samotnou oslavou svátku sv. Cyrila a Metoděje biskupové spolu s ministrem kultury Jiřím Besserem a velvyslancem ČR u Svatého stolce Pavlem Vošalíkem položili květiny ke hrobu kardinála Josefa Berana, který je jako jediný Čech pohřben po boku papežů v kryptách chrámu sv. Petra. Ministr kultury absolvoval u Svatého stolce dvě jednání. Hovořil s kardinálem Gianfrancem Ravasim, předsedou Papežské rady pro kulturu a Mons. Dominiquem Mambertim, který se zabývá zahraničními vztahy Svatého stolce. Ministr Besser tlumočil Mons. Mambertimu připravenost vlády České republiky vyřešit úkol, který představuje majetkového narovnání mezi naším státem a církví.

Předseda Papežské rady pro kulturu kardinál Gianfranco Ravasi hovořil s ministrem kultury také o možnosti uspořádat v České republice konferenci "Nádvoří pohanů" (Cortili dei Gentili). Jednalo by se o sérii přednášek a konferencí, u kterých se věřící schází s ateisty a diskutují o aktuálních problémech a otázkách naší civilizace. Projekt už úspěšně proběhl v Bologni a další se připravuje v Paříži. Vhodné téma pro diskusi v České republice by, podle kardinála Ravasiho, mohl být vliv křesťanství na naši civilizaci či dědictví křesťanství v naší kultuře. Setkání by se mohla konat stejně jako v případě Bologni a Paříže na univerzitách a vysokých školách v ČR. Ministr Besser tuto myšlenku podpořil a nabídl případnou pomoc při organizaci. Také další téma, záměr Svatého stolce uspořádat setkání v České republice na téma "Církev a věda" ministr přivítal. Svatý stolec hodlá v nadcházejících měsících navrhnout konkrétní lokality pro uspořádání těchto konferencí.

Letošními oslavami slovanských věrozvěstů začíná tříletá příprava na 1150. výročí jejich příchodu na Velkou Moravu. Podle pražského arcibiskupa Dominika Duky, předsedy České biskupské konference, lze jejich působení chápat jako křest slovanských národů. Proto je také první rok příprav věnován právě křtu. Jelikož je celá příprava zaměřena na prožívání iniciačních svátostí, bude se další rok soustředit na biřmování a ve třetím roce to bude eucharistie. Jak v rozhovoru pro českou sekci Vatikánského rozhlasu připomněl arcibiskup Duka, "rovněž si uvědomujeme, že v roce výročí, v roce 2013, bude celosvětová církev oslavovat a připomínat si milánský edikt." 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu bude tedy rovněž přihlášením se slovanské Evropy ke kříži, který podle pražského arcibiskupa "není jenom symbolem utrpení Ježíše Krista, ale který je také symbolem setkání velké Boží lásky se svobodou".

Ústřední motiv loga Cyrilometodějského výročí tvoří zjednodušená postava velkomoravského oranta. Jde asi o nejznámější křesťanský figurativní motiv z nálezů v Mikulčicích, který se stal symbolem cyrilometodějské Moravy. Text logase skládá ze dvou částí. Horní část textu tvoří heslo "Láskou k jednotě" převzaté od šiřitele cyrilometodějského odkazu olomouckého arcibiskupa Stojana. V dolní části je nápisem "1150 let cyrilometodějské ideje" označeno hlavní téma oslav.

Související články

Další aktuality

V Boskovicích odhalili památník kardinála Špidlíka

Srdce obepnuté kovovým křížem připomíná v Boskovicích na Blanensku tamního rodáka, kardinála Tomáše Špidlíka. Od jeho narození letos v prosinci uplyne 100 let, zemřel v dubnu 2010 v Římě. Památník lidé najdou v parčíku s dětským hřištěm v Bělské ulici, poblíž Špidlíkova rodného domku.
19.08.2019

Barma zoufale potřebuje lásku, spravedlnost a milosrdenství, říká kardinál Bo

Barmský kardinál Charles Bo zveřejnil pastorační dopis „o výzvách, kterým dnes čelí lidé v Barmě, zejména v souvislosti s nadcházejícími volbami v příštím roce“. V něm se zamýšlí nad tématem „Boží láska k lidem a národům Asie“.
19.08.2019

Přímé přenosy bohoslužeb od 19. do 25. srpna 2019

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele a chtěli by se připojit alespoň prostřednictvím médií, nabízíme přehled bohoslužeb, vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe a Radiu Proglas.
19.08.2019

Rozhovor s velvyslancem Václavem Kolajou v italském tisku

Tento týden publikovala italská tisková agentura ACI Stampa v souvislosti s blížícím se výročím sametové revoluce a českou národní poutí do Říma obsáhlý rozhovor s českým velvyslancem ve Vatikánu Václavem Kolajou. Jakým způsobem fungovaly vztahy mezi Svatým stolcem a Československem v období komunismu? A proč si v době železné opony Československo vysloužilo titul jednoho z nejvíce protikatolicky zaměřených států? To jsou některé z otázek, na které český velvyslanec odpovídal.
16.08.2019

Tři novici Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele složili dočasné sliby

Během včerejší slavnosti Nanebevzetí Panny Marie složili v bazilice na Svaté Hoře u Příbrami novici br. Pavel Hudousek, P. Jan Kuník a br. Lukáš Michalovič do rukou provinciála Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele P. Václava Hypiusa dočasné sliby čistoty, chudoby a poslušnosti.
16.08.2019