Biskupové v Římě začali přípravy na Cyrilometodějské výročí

Slavnostní mše svatá u hrobu sv. Cyrila v římské bazilice sv. Klimenta zahájila 14. 2. 2011 tříletou přípravu české církve na 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Příprava se zaměří na prožívání iniciačních svátostí. První rok to bude křest, poté biřmování a třetí rok eucharistie.
Publikováno: 17. 2. 2011 11:00

Řím (IT) / Praha (CZ): Oslavy svátku sv. Cyrila a Metoděje v Římě, v jehož organizaci se každoročně střídají slovanské papežské koleje, byly letos v rukách českých a moravských biskupů. Hlavními celebranty byli kardinál Miloslav Vlk, arcibiskup Dominik Duka OP, arcibiskup Jan Graubner, plzeňský biskup František Radkovský a apoštolský exarcha Ladislav Hučko. Mezi koncelebranty, kteří zcela zaplnili rozlehlý presbytář baziliky, byl také generální sekretář Synodu biskupů arcibiskup Nikola Eterović nebo sekretář Kongregace pro východní církve, arcibiskup Cyril Vasiľ. Mše svaté se zúčastnil rovněž český ministr kultury Jiří Besser. Slavnostní liturgii hudebně doprovodil slovinský sbor diecézního gymnázia z Lublaně. Na konci mše svaté šel průvod za zpěvu litanií ke všem svatým do spodní baziliky k místu pohřbení sv. Cyrila, kde byla společná modlitba a požehnání.

Před samotnou oslavou svátku sv. Cyrila a Metoděje biskupové spolu s ministrem kultury Jiřím Besserem a velvyslancem ČR u Svatého stolce Pavlem Vošalíkem položili květiny ke hrobu kardinála Josefa Berana, který je jako jediný Čech pohřben po boku papežů v kryptách chrámu sv. Petra. Ministr kultury absolvoval u Svatého stolce dvě jednání. Hovořil s kardinálem Gianfrancem Ravasim, předsedou Papežské rady pro kulturu a Mons. Dominiquem Mambertim, který se zabývá zahraničními vztahy Svatého stolce. Ministr Besser tlumočil Mons. Mambertimu připravenost vlády České republiky vyřešit úkol, který představuje majetkového narovnání mezi naším státem a církví.

Předseda Papežské rady pro kulturu kardinál Gianfranco Ravasi hovořil s ministrem kultury také o možnosti uspořádat v České republice konferenci "Nádvoří pohanů" (Cortili dei Gentili). Jednalo by se o sérii přednášek a konferencí, u kterých se věřící schází s ateisty a diskutují o aktuálních problémech a otázkách naší civilizace. Projekt už úspěšně proběhl v Bologni a další se připravuje v Paříži. Vhodné téma pro diskusi v České republice by, podle kardinála Ravasiho, mohl být vliv křesťanství na naši civilizaci či dědictví křesťanství v naší kultuře. Setkání by se mohla konat stejně jako v případě Bologni a Paříže na univerzitách a vysokých školách v ČR. Ministr Besser tuto myšlenku podpořil a nabídl případnou pomoc při organizaci. Také další téma, záměr Svatého stolce uspořádat setkání v České republice na téma "Církev a věda" ministr přivítal. Svatý stolec hodlá v nadcházejících měsících navrhnout konkrétní lokality pro uspořádání těchto konferencí.

Letošními oslavami slovanských věrozvěstů začíná tříletá příprava na 1150. výročí jejich příchodu na Velkou Moravu. Podle pražského arcibiskupa Dominika Duky, předsedy České biskupské konference, lze jejich působení chápat jako křest slovanských národů. Proto je také první rok příprav věnován právě křtu. Jelikož je celá příprava zaměřena na prožívání iniciačních svátostí, bude se další rok soustředit na biřmování a ve třetím roce to bude eucharistie. Jak v rozhovoru pro českou sekci Vatikánského rozhlasu připomněl arcibiskup Duka, "rovněž si uvědomujeme, že v roce výročí, v roce 2013, bude celosvětová církev oslavovat a připomínat si milánský edikt." 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu bude tedy rovněž přihlášením se slovanské Evropy ke kříži, který podle pražského arcibiskupa "není jenom symbolem utrpení Ježíše Krista, ale který je také symbolem setkání velké Boží lásky se svobodou".

Ústřední motiv loga Cyrilometodějského výročí tvoří zjednodušená postava velkomoravského oranta. Jde asi o nejznámější křesťanský figurativní motiv z nálezů v Mikulčicích, který se stal symbolem cyrilometodějské Moravy. Text logase skládá ze dvou částí. Horní část textu tvoří heslo "Láskou k jednotě" převzaté od šiřitele cyrilometodějského odkazu olomouckého arcibiskupa Stojana. V dolní části je nápisem "1150 let cyrilometodějské ideje" označeno hlavní téma oslav.

Související články

Další aktuality

Charita pomáhá obětem bojů z Náhorního Karabachu

Až 20 tisíc obyvatel Náhorního Karabachu muselo opustit své domovy kvůli probíhajícímu ozbrojenému konfliktu, který se rozhořel mezi Arménií a Ázerbájdžánem o nadvládu nad tímto územím. Charita Česká republika proto posílá na pomoc běžencům, kteří se uchýlili do Arménie, 5 tisíc eur (přes 130 tisíc Kč) ze svého krizového fondu. Peníze budou předány naší sesterské Charitě Arménie, která v oblasti poskytuje pomoc lidem v nouzi.
30.10.2020

Slovo brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho ke slavnosti Všech svatých

U příležitosti nedělní slavnosti Všech svatých vám přinášíme video a pastýřský list brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho „Všichni jsme na cestě ke svatosti“.
30.10.2020

Dialog katolické církve s judaismem se rozvíjí již pětapadesát let

Před pětapadesáti lety byla zveřejněna koncilní deklarace o poměru církve k nekřesťanským náboženstvím Nostra Aetate, která zahájila oficiální dialog katolické církve s judaismem. Kardinál Kurt Koch, zodpovědný za ekumenický a meziboženský dialog, který předsedá Komisi pro náboženské vztahy s judaismem, v této souvislosti zaslal list Mezinárodnímu židovskému výboru pro mezináboženské konzultace (IJCIC), tedy partneru, který ze strany judaismu vede dialog se Svatým stolcem a který odpověděl vlastním poselstvím.
30.10.2020

K brutálnímu útoku v Nice: Papež nablízku truchlícím

„Papež byl informován o situaci a je nablízku truchlícímu katolickému společenství,“ čteme ve vatikánském tiskovém prohlášení k teroristickému útoku, při němž ve čtvrtek ráno v katedrále Notre-Dame v Nice třiadvacetiletý islamista zabil tři lidi a několik dalších zranil..
30.10.2020

Františkův sen o Evropě

Papež František v dopise vatikánskému státnímu sekretáři, kardinálu Pietru Parolinovi, připomíná historii a hodnoty evropského kontinentu a vyslovuje své přání o bratrství a solidaritě mezi národy v době, která je poznamenaná individualistickými tendencemi. Dopis byl napsán k příležitosti 40. výročí vzniku Komise episkopátů Evropských společenství (COMECE), 50. výročí ustanovení diplomatických vztahů mezi Svatým stolcem a Evropskou unií a 50. výročí přítomnosti Svatého stolce jako stálého pozorovatele při Radě Evropy.
30.10.2020