Bronislav Ignác Kramár znovuzvolen želivským opatem

Kanonie premonstrátů v Želivě má ode dneška (17. 2. 2011) "nového" opata. V tajné volbě se jím opět stal dosavadní opat Bronislav Ignác Kramár. Členové řádu si ho zvolili do svého čela na deset následujících let.
Publikováno: 17. 2. 2011 16:00

Želiv: Bronislav Ignác Kramár pochází ze Slovenska. Funkci opata vykonával uplynulých 12 let. Generální opat premonstrátů Thomas Handgrätinger vyzdvihl, že uplynulé období bylo naplněné vnitřním a vnějším budovaním, obnovou klášterního areálu, konsolidací finanční situace a personálním rozvojem. 51. želivský opat chce spolu s bratry i nadále pokračovat v otvírání želivského kláštera světu. "Želám si, aby aj naďalej ľudia prichádzali do nášho kláštora a nachádzali tu pokoj pre seba a všetkých, ktorých nosia vo svojom srdci. Je dôležité, aby sme si navzájom nezabúdali byť ľuďmi. Ak budem na prvom mieste človekom, budem aj dobrým kňazom, učiteľom, či lekárom. V dnešnej dobe sa človek pomaly začína vytrácať. Je mojim úprimným želaním, aby ho každý, kto zavíta do Želiva našiel", řekl opat Kramár krátce po svém zvolení.
 
Želivský klášter leží v srdci české Vysočiny. Pro zájemce připravuje pravidelný duchovní program. Návštěvníci zde mohou v dohledné době prožít společně s bratry Velikonoce a rovněž se mohou přihlásit na duchovní cvičení Maxe Kašparů nebo brata Šavla.
Želivský klášter byl založen v roce 1139 pražským biskupem Ottou a českým knížetem Soběslavem a jeho manželkou Adlétou. V předhusitské době byl klášter významným duchovním i hospodářským centrem širokého kraje. Původně byl klášter postaven ve slohu románském a po požáru byl obnoven ve slohu gotickém. V době husitských válek byl klášter dvakrát husity dobyt a vypleněn. Mnozí řeholníci zahynuli a jen některým se podařilo najít záchranu v Jihlavě. Sotva pominulo nebezpečí snažili se řeholní život v Želivě obnovit. Kostel byl znovu posvěcen v r. 1462. Konec těmto snahám učinil český král Jiří z Poděbrad, který v r. 1467 daroval klášter lipnickému pánu Burianu Trčkovi z Lípy.
Řeholní život v Želivě byl obnoven v r. 1622. Tehdy strahovský opat Kašpar Questenberk klášter vykoupil. Nejdříve byl obnoven kostel a potom byla stavěna budova konventu. Mezitím klášter získal zase samostatnost.
První polovina 18. stol. byla dobou velkého rozkvětu kláštera za opata Jeronýma Hlíny a Daniela Schindlera. Po velikém požáru v r. 1712 byl klášter obnoven ve slohu barokní gotiky Janem Blažejem Santinim. V době josefinských reforem se klášter zachránil před zrušením. Premonstráti převzali gymnázium v Německém (Havlíčkově) Brodě. Po dlouhá desetiletí pak gymnázium spravovali a také významným způsobem přispěli k národnímu obrození.
V roce 1950 byl klášter komunisty zrušen. V klášteře byl zřízen internační tábor pro režimu nepohodlné kněze a řeholníky (internační tábor – vězení bez rozsudku). Od r. 1957 až do r. 1992 byla v klášteře psychiatrická léčebna. Řeholní komunita se mohla do části kláštera vrátit v květnu r. 1991.
Řád Premostrátů založil o vánoční noci roku 1121 sv. Norbert, když on a jeho druhové složili řeholní sliby v chrámu zasvěceném P. Marii a sv. Janu Křtiteli ve francouzském Premontré: takto se zrodil řád "řeholních kanovníků v Prémontré".
Po jmenování Norberta arcibiskupem v Magdeburgu byl zvolen Hugo z Fosses prvním opatem v Prémontré. Pod jeho vedením byla tomuto mladému řádu upřesněna jeho charismata a jeho struktury. Premonstrátský řád se skládá z autonomních opatství, jejichž kanovníci touží žít podle evangelia, hlásat radostnou zvěst podle apoštolské konstituce první křesťanské komunity v Jeruzalémě a podle řehole sv. Augustina. Od roku 1124 se premonstrátský řád stále rozšiřoval: do Francie, Belgie, Westfálska, Bavorska, Saska, Holandska, Skotska, Švýcarska, Lotrinska, Itálie, Čech, Uher, Španělska, Řecka a Palestiny. Od samého založení řádu se sv. Norbert a jeho učedníci oddávali postu a fyzickým pracím a zbytek svého času věnovali duchovní správě, pohostinnosti chudým a poutníkům a slavení hodinek, meditaci a studiu.

Premonstráti ve střední Evropě

Olomoucký biskup Jindřich Zdík se stal prostředníkem při zakládání premonstrátských opatství v Čechách a na Moravě. V roce 1143 na jeho naléhání bylo vysláno několik premonstrátů ze Steinfeldského opatství, které se nachází v dnešní diecézi Cáchy, do Prahy. V roce 1143 založili první komunitu se jménem "Sion", známou též pod jménem Strahov. Brzy následovaly další kláštery: 1145 Litomyšl, 1149 Želiv, 1150 Hradisko, 1187 Milevsko, 1190 Louka, 1193 Teplá, 1193 Jasov, 1209 Zábrdovice, 1641 Nová Říše ( od roku 1211 klášter sester premonstrátek). Vznikaly také kláštery sester premonstrátek: 1143-1150 Doksany, 1149-1150 Louňovice, 1183 Kounice a 1202 Chotěšov. Převorství na Svatém Kopečku, založené komunitou z Hradiska okolo roku 1630, se v roce 1902 stalo kolébkou Kongregace sester premonstrátek.

P. Tomáš Rastislav Höger, OPraem.

Související články

Další aktuality

Katolický týdeník: Cyklopouť ze Slovácka na Tetín

Mariazell, Kolín nad Rýnem, Čenstochová, Budapešť, Madrid, Řím, Levoča, Krakov, Fatima, tam všude se v minulých letech cyklopoutníci vypravili z Uherského Brodu. Letos hranice nepřekročí.
04.08.2021

Evangelium je jen jedno

Ve středu 4. srpna 2021 se papež František znovu setkal s věřícími na generální audienci v Aule Pavla VI., na které vystoupil poprvé od červencové operace, při které mu lékaři odebrali část tlustého střeva. Papež František pokračoval v katechezi o listu svatého Pavla Galaťanům.
04.08.2021

Diecézní charita Plzeň děkuje dárcům za podporu zasažených obyvatel Stebna

Šest rodin v obci Stebno již obdrželo příspěvek z transparentního účtu Diecézní charity Plzeň. Jejich domovy byly vážným způsobem poničeny bouří, která se zde přehnala z 24. na 25. června. Na podporu zasažených obyvatel Stebna již přišlo na transparentní účet diecézní charity téměř 686 tisíc Kč. Potřebným rodinám byla dosud rozdělena částka ve výši 469 tisíc korun. V nejbližších dnech rozdělí Charita dalším dvěma rodinám na obnovu jejich domovů dalších 160 tisíc korun. To vše se může dít díky obrovské solidaritě štědrých dárců s místními zasaženými lidmi.
04.08.2021

„Hvězdicová“ pouť přivede na Velehrad poutníky z mnoha koutů ČR

Ze třinácti různých směrů se koncem srpna vydají poutníci na Velehrad v rámci jedenadvacátého ročníku „hvězdicové“ pěší pouti. Jejím vrcholem bude mše svatá ve velehradské bazilice v sobotu 28. srpna 2021, celebrovat ji bude biskup Antonín Basler.
04.08.2021

Veřejné prohlášení předsednictva Konferencí mužských a ženských řeholí v ČR

Předsednictvo obou konferencí podporuje prohlášení předsedy České biskupské konference arcibiskupa Jana Graubnera k některým kandidaturám do poslanecké sněmovny ze dne 27. 7. 2021.
03.08.2021