Bronislav Ignác Kramár znovuzvolen želivským opatem

Kanonie premonstrátů v Želivě má ode dneška (17. 2. 2011) "nového" opata. V tajné volbě se jím opět stal dosavadní opat Bronislav Ignác Kramár. Členové řádu si ho zvolili do svého čela na deset následujících let.
Publikováno: 17. 2. 2011 17:00

Želiv: Bronislav Ignác Kramár pochází ze Slovenska. Funkci opata vykonával uplynulých 12 let. Generální opat premonstrátů Thomas Handgrätinger vyzdvihl, že uplynulé období bylo naplněné vnitřním a vnějším budovaním, obnovou klášterního areálu, konsolidací finanční situace a personálním rozvojem. 51. želivský opat chce spolu s bratry i nadále pokračovat v otvírání želivského kláštera světu. "Želám si, aby aj naďalej ľudia prichádzali do nášho kláštora a nachádzali tu pokoj pre seba a všetkých, ktorých nosia vo svojom srdci. Je dôležité, aby sme si navzájom nezabúdali byť ľuďmi. Ak budem na prvom mieste človekom, budem aj dobrým kňazom, učiteľom, či lekárom. V dnešnej dobe sa človek pomaly začína vytrácať. Je mojim úprimným želaním, aby ho každý, kto zavíta do Želiva našiel", řekl opat Kramár krátce po svém zvolení.
 
Želivský klášter leží v srdci české Vysočiny. Pro zájemce připravuje pravidelný duchovní program. Návštěvníci zde mohou v dohledné době prožít společně s bratry Velikonoce a rovněž se mohou přihlásit na duchovní cvičení Maxe Kašparů nebo brata Šavla.
Želivský klášter byl založen v roce 1139 pražským biskupem Ottou a českým knížetem Soběslavem a jeho manželkou Adlétou. V předhusitské době byl klášter významným duchovním i hospodářským centrem širokého kraje. Původně byl klášter postaven ve slohu románském a po požáru byl obnoven ve slohu gotickém. V době husitských válek byl klášter dvakrát husity dobyt a vypleněn. Mnozí řeholníci zahynuli a jen některým se podařilo najít záchranu v Jihlavě. Sotva pominulo nebezpečí snažili se řeholní život v Želivě obnovit. Kostel byl znovu posvěcen v r. 1462. Konec těmto snahám učinil český král Jiří z Poděbrad, který v r. 1467 daroval klášter lipnickému pánu Burianu Trčkovi z Lípy.
Řeholní život v Želivě byl obnoven v r. 1622. Tehdy strahovský opat Kašpar Questenberk klášter vykoupil. Nejdříve byl obnoven kostel a potom byla stavěna budova konventu. Mezitím klášter získal zase samostatnost.
První polovina 18. stol. byla dobou velkého rozkvětu kláštera za opata Jeronýma Hlíny a Daniela Schindlera. Po velikém požáru v r. 1712 byl klášter obnoven ve slohu barokní gotiky Janem Blažejem Santinim. V době josefinských reforem se klášter zachránil před zrušením. Premonstráti převzali gymnázium v Německém (Havlíčkově) Brodě. Po dlouhá desetiletí pak gymnázium spravovali a také významným způsobem přispěli k národnímu obrození.
V roce 1950 byl klášter komunisty zrušen. V klášteře byl zřízen internační tábor pro režimu nepohodlné kněze a řeholníky (internační tábor – vězení bez rozsudku). Od r. 1957 až do r. 1992 byla v klášteře psychiatrická léčebna. Řeholní komunita se mohla do části kláštera vrátit v květnu r. 1991.
Řád Premostrátů založil o vánoční noci roku 1121 sv. Norbert, když on a jeho druhové složili řeholní sliby v chrámu zasvěceném P. Marii a sv. Janu Křtiteli ve francouzském Premontré: takto se zrodil řád "řeholních kanovníků v Prémontré".
Po jmenování Norberta arcibiskupem v Magdeburgu byl zvolen Hugo z Fosses prvním opatem v Prémontré. Pod jeho vedením byla tomuto mladému řádu upřesněna jeho charismata a jeho struktury. Premonstrátský řád se skládá z autonomních opatství, jejichž kanovníci touží žít podle evangelia, hlásat radostnou zvěst podle apoštolské konstituce první křesťanské komunity v Jeruzalémě a podle řehole sv. Augustina. Od roku 1124 se premonstrátský řád stále rozšiřoval: do Francie, Belgie, Westfálska, Bavorska, Saska, Holandska, Skotska, Švýcarska, Lotrinska, Itálie, Čech, Uher, Španělska, Řecka a Palestiny. Od samého založení řádu se sv. Norbert a jeho učedníci oddávali postu a fyzickým pracím a zbytek svého času věnovali duchovní správě, pohostinnosti chudým a poutníkům a slavení hodinek, meditaci a studiu.

Premonstráti ve střední Evropě

Olomoucký biskup Jindřich Zdík se stal prostředníkem při zakládání premonstrátských opatství v Čechách a na Moravě. V roce 1143 na jeho naléhání bylo vysláno několik premonstrátů ze Steinfeldského opatství, které se nachází v dnešní diecézi Cáchy, do Prahy. V roce 1143 založili první komunitu se jménem "Sion", známou též pod jménem Strahov. Brzy následovaly další kláštery: 1145 Litomyšl, 1149 Želiv, 1150 Hradisko, 1187 Milevsko, 1190 Louka, 1193 Teplá, 1193 Jasov, 1209 Zábrdovice, 1641 Nová Říše ( od roku 1211 klášter sester premonstrátek). Vznikaly také kláštery sester premonstrátek: 1143-1150 Doksany, 1149-1150 Louňovice, 1183 Kounice a 1202 Chotěšov. Převorství na Svatém Kopečku, založené komunitou z Hradiska okolo roku 1630, se v roce 1902 stalo kolébkou Kongregace sester premonstrátek.

P. Tomáš Rastislav Höger, OPraem.

Související články

Další aktuality

Papež vyzval k hledání mírového řešení pro Libyi

Svatopetrské náměstí zalité sluncem dnes v poledne zarámovalo shromáždění asi třiceti tisíc poutníků, kteří se sešli k modlitbě s papežem.
19.01.2020

Papež: Pohostinnost je ekumenická ctnost

Helsinský luteránský biskup Teemu Laajasalo vedl finskou ekumenickou delegaci, která dnes navštívila papeže Františka, a v níž byly kromě finské evangelicko-luteránské a pravoslavné církve zastoupeni též římští katolíci. Každoroční audience, jejíž tradice se datuje rokem 1985, předznamenala Týden modliteb za jednotu křesťanů, který začíná v sobotu. Finské náboženské představitele při jejich ekumenické pouti do Vatikánu doprovází chlapecký sbor Cantores Minores z helsinské katedrály.
18.01.2020

V Římě začal bohatý program Týdne modliteb za jednotu křesťanů

Dneškem začíná Týden modliteb za jednotu křesťanů, který vyvrcholí svátkem Obrácení sv. Pavla, 25. ledna. Ve Věčném městě se ekumenické akce konají zejména v bazilice sv. Pavla za hradbami, ale také na jiných místech. Duchovní a liturgické podněty na tento rok připravili křesťané na Maltě.
18.01.2020

Pražská arcidiecéze vstupuje do nového roku s dvěma generálními vikáři

Od 17. ledna 2020 má pražská arcidiecéze dva generální vikáře. Pomocný biskup Mons. ThLic. Ing. Zdenek Wasserbauer, Th.D., se bude zaobírat kněžstvem, duchovním životem arcidiecéze, zdravotnictvím a posílením péče o farnosti. Mons. ThDr. Jan Balík, PhD., bude odpovídat za ekonomickou a hospodářskou činnost arcidiecéze a charitu.
17.01.2020

Programové tipy Radia Proglas na 4. týden 2020

V týdnu od 20. ledna se můžete těšit na premiérové Čtení na pokračování z knihy Radka Habáně Hádej, kdo se vrátil, nebo na speciální Myšlenky na den k týdnu modliteb za jednotu křesťanů.
17.01.2020