Církev v Libyi bude i dále sloužit lidem a věřícím

Situace v Libyi je nadále napjatá, v zemi vládne chaos. Demonstrace v uplynulých dnech byly spojeny s násilím a vyžádaly si již stovky obětí na lidských životech. Pokračuje evakuace cizinců ze země, křesťanští misionáři nebo apoštolský nuncius Mons. Tommaso Caputo však zemi neopouštějí.

Tripolis a Benghází (LBY): Třetím dnem pokračují nepokoje a nálety na protestující ve středu hlavního města Libye. Nejsou známa přesná čísla, ale hovoří se o stovkách mrtvých. Opoziční stránky mluví o tisících protestujících na Zeleném náměstí v Tripolisu. Jeho obyvatelé hovoří o masakru, kterého se na nich Kaddáfího režim dopouští. Maummar al-Kaddáfí je u moci už 42 let, což je rekord pro Afriku i pro celý arabský svět. Ve včerejším televizním projevu se Kaddáfí snažil znovu získat na svou stranu část obyvatelstva a oznámil, že odstoupit nehodlá. Krize v Libyi vyvolala růst cen ropy a odráží se také na ekonomické a energetické situaci v EU. Na stranu demonstrujících přecházejí také mnozí vojáci, protože nechtějí vidět, jak Libyjce zabíjejí cizinci. Kaddáfí proti protestujícím totiž nasadil žoldáky z jiných afrických zemí.

Od režimu se distancují i libyjští diplomaté v zahraničí. Pokračuje také evakuace cizinců ze země. Někteří v zemi ale i nadále zůstávají. Mezi nimi je například tamní apoštolský nuncius Mons. Tommaso Caputo, který řekl: 'Řeholní komunity, které pracují ve dvou apoštolských vikariátech Tripolis a Benghází, budou i nadále naplno sloužit zdejším obyvatelům a věřícím. Většina z 16 ženských řeholních komunit, složených ze sester z různých národů, pracuje právě ve zdravotnickém sektoru a v těchto chvílích pracují naplno. Řeholnice vyjádřily přání zůstat na blízku těm, kdo trpí. Stejně tak i dva biskupové a 15 kněží budou pokračovat v jim svěřené práci. I ve složité a neklidné situaci, v níž se země nachází, jsou misionáři odhodláni povzbuzovat a nabízet jakoukoliv možnou pomoc nejen katolické komunitě, která čítá asi 100 tisíc věřících, ale všem obyvatelům země.'

Biskup v Tripolisu, Mons. Giovanni Innocenzo Martinelli, pro Vatikánský rozhlas situaci v zemi zhodnotil slovy: 'Libye není tak chudou zemí jako Egypt nebo Tunisko. Do jisté míry je možné hovořit o oprávněných nárocích ze strany lidu, jehož požadavky patří do kategorie základních lidských potřeb. Jde hlavně o požadavky mladých lidí, kteří chtějí mít vlastní bydlení, práci a lepší výdělky. Libye, na rozdíl od jiných zemí, má možnost uspokojit tyto potřeby obyvatel, protože je to země, která je dobře ekonomicky situovaná. Vedení země však zatím v této oblasti moc neudělalo. Avšak mladí lidí přistupují k tomuto problému a svým požadavkům i násilně, což není správné.'

Na otázku, jak žije církev v Libyi v tomto čase napětí, biskup odpověděl: 'Co se týče církve v Libyi, tak nemůžeme mluvit o mimořádných napětích a těžkostech. Určité problémy se vyskytly v Banghazi, kde jsou řeholní sestry, které s velkou obětavostí pracují v nemocnicích. Lékaři a běžní lidé se však postavili na jejich stranu. V oblasti působí i vícero kněží, protože je zde dost velké procento křesťanů hlavně z Filipín.' Svůj pohled na to, jakým směrem se bude Libye dále ubírat, vyjádřil takto: 'Není lehké rozeznat správnou cestu. Toužíme po smíření, aby libyjský lid dosáhl toho, co je pro něho dobré. Tato krize je podle mě generační krizí a je velmi důležité najít dialog mezi oběma stranami.'

Egyptský jezuitský kněz P. Samir Khalil, který je docentem arabské historie a islámských věd na univerzitě v Beirutu, nevěří ve vítězství Kaddáfího. I přes nepokoje hodnotí situaci v severoafrické zemi vcelku pozitivně: 'Arabský svět zažívá právě své Arabské jaro. Ve všech zemí mají demonstrace společného jmenovatele. Obyvatele mrzí, že vlády a republiky za několik desetiletí nevytvořily místo demokracii, svobodě a rovnosti mezi lidmi. Především jim ale vadí hospodářská a sociální situace, se kterou je mnoho lidí nespokojeno. Jejich situace je v přímém kontrastu k situaci doposud vládnoucích složek, které se obohacovaly a využívaly nejrůznějších možností. Tento vývoj se už nedá zastavit.'

Je možné situaci v severní Africe přirovnat k situaci ve východním bloku v Evropě v osmdesátých letech minulého století, která vedla až k tzv. převratu, míní P. Samir, i když existují i rozdíly. 'V těchto zemích chybí nové vedení. Strach, který se rozšiřuje na Západě, vychází z toho, že nikdo netuší, kdo Libyi povede. Budou to islámští extremisté? Nevěřím, že je to možné, protože toto povstání je proti všemu, co znesnadňuje demokracii. 90% obyvatel řekne, že jsou muslimy, ale proto ještě přece nechtějí být stejní jako extremistické skupiny. Lidé spíše chtějí říci, že se každý má řídit svým svědomím,' dodal P. Samir.

Foto převzato