Zemřel Mons. Oto Mádr

V neděli 27. 2. 2011 ve večerních hodinách  zemřel ve věku 94 let Mons. prof. Oto Mádr, apoštolský protonotář, kanovník Vyšehradské kapituly a šéfredaktor Teologických listů. Poslední rozloučení se koná v sobotu 5. 3. 2011 od 10.00 hodin v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha.
Publikováno: 28. 2. 2011 15:45

Praha: Přední český teolog, ale především také muž, který neskloněn prošel těmi nejtěžšími komunistickými žaláři, se narodil v Praze 15. února 1917. Studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Praze a na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1942 byl vysvěcen na kněze. Po válce se věnoval skautingu, zahájil svoji publikační činnost a působil v duchovní správě. V letech 1948-49 studoval morální teologii na Gregoriánské univerzitě v Římě. Následujícího roku dosáhl doktorátu teologie.

Pro svoji činnost v "ilegální" Katolické akci byl v roce 1951 zatčen a rok poté odsouzen za velezradu a špionáž na doživotí. Ve výkonu trestu strávil celkem 14 let ve věznicích Mírov a Valdice. Po podmínečném propuštění v roce 1966 pracoval jako sanitář v nemocnici a správce muzejního depozitáře.

V roce 1970 byl ThDr. Mádr plně soudně rehabilitován, ale již v roce 1968 nastoupil na teologickou fakultu (zakrátko z rozhodnutí normalizačních státních orgánů z fakulty opět propuštěn), mj. vedl teologicko-pastorační kurz pro kněze a lidovou univerzitu pro laickou veřejnost "Živá teologie", publikoval, pracoval v tiskové komisi nakladatelství Charita a v redakci časopisu "Via", účastnil se přípravy hnutí "Dílo koncilové obnovy". V roce 1975 byla zrušena jeho soudní rehabilitace a původní rozsudek potvrzen se sníženou vazbou.

V letech 1970-78 opět pastorační práce ve farnostech (Praha-Modřany, po zásahu StB od roku 1975 Dolní Žandov u Chebu) a práce na překladu všech dokumentů 2. vatikánského koncilu. Po odchodu do důchodu v roce 1978 mu byl odebrán tzv. "státní souhlas k výkonu duchovenské služby". Poté až do roku 1989 pracoval jako významný organizátor katolického samizdatu. Vydával a redigoval "Teologické texty", knižní edici "Duch a život", publicistickou sérii "Orientace", časopisy pro psychology "Psí", pro lékaře "Salus" a pro přírodovědce "Universum". Vedl tajné teologické přednášky v Čechách a na Moravě, teologicko-filozofický seminář, zajišťoval bytové přednášky zahraničních teologů a filozofů, spolupracoval s Chartou 77, vedl tajné poradní grémium tehdejšího pražského arcibiskupa kardinála Františka Tomáška. To vše pod neustálým dohledem československé komunistické bezpečnosti.

Od roku 1990 byl Oto Mádr šéfredaktorem "Teologických textů", členem biskupské komise pro teologické vzdělávání kněží a rady České biskupské konference pro sdělovací prostředky. Byl dále členem rady České křesťanské akademie Praha a členem kuratoria Evropské společnosti katolických teologů. V roce 1991 mu byl udělen čestný doktorát Katolickou teologickou fakultou v Bonnu a titul čestného papežského preláta Janem Pavlem II. a roku 1997 byl vyznamenán Řádem T. G. Masaryka. V roce 1999 byl jmenován kanovníkem Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.

Pražský arcibiskup Dominik Duka nad zprávou o úmrtí Oto Mádra říká: "Nejen autoři církevních dějin, ale všichni historici, pokud budou psát o 20. století a dějinách vlády totality v naší zemi, nebudou moci vynechat jméno ThDr. Oty Mádra. Byl mužem, který dokázal říci ano – ano anebo také ne – ne, a to především zlovůli diktatuře a nesvobodě. Platil léty komunistického žaláře v nejtvrdších podmínkách, aby v době Pražského jara s nezlomným elánem usiloval o svobodu církve, aby v době konsolidace byl vyhnán státním dozorem nad církvemi z jakékoli kněžské či teologické intelektuální práce." "Bylo by třeba vyjmenovat mnohé z toho, co vykonal pro církev, ale také i pro obnovu svobodné společnosti v této zemi," uzavírá arcibiskup Duka.

Poslední rozloučení se koná v sobotu 5. března 2011 od 10.00 hodin v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Pohřební mši svatou bude sloužit pražský arcibiskup Dominik Duka OP. Rozloučení povede Mons. Anton Otte, děkan  Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, jejíž byl Mons. Mádr čestným kanovníkem. Během pohřbu promluví také zástupce Konfederace politických vězňů. Po posledním rozloučení ve Svatovítské katedrále bude Mons. Mádr ve 12.00 hodin uložen do hrobky na vyšehradském hřbitově.

 

Televize Noe bude poslední rozloučení ThDr. Oty Mádra vysílat v přímém přenosu.

Soubory ke stažení

Související články

Další aktuality

Nový vyslanec EU pro náboženskou svobodu

Nového zvláštního vyslance EU pro náboženskou svobodu ve světě jmenovala Evropská komise. Je jím někdejší kyperský eurokomisař Christos Stylianidis (63).
13.05.2021

V pražské katedrále sv. Víta byl instalován relikviář sv. Jana Pavla II.

Nový relikviář obsahující krev sv. Jana Pavla II. byl ve středu 12. května, v předvečer 40. výročí atentátu na tohoto polského papeže, instalován v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze.
13.05.2021

Oltář z brněnské katedrály byl instalován v kapli Papežské koleje Nepomucenum

Oltář z brněnské katedrály sv. Petra a Pavla na Petrově má již za sebou poslední etapu svého putování. V těchto dnech ho sochař Petr Váňa nainstaloval do kolejní kaple Nepomucena v Římě. Ještě před měsícem sloužil svému účelu v kněžišti katedrály sv. Petra a Pavla na Petrově. Přinášíme vám také fotogalerii z jeho instalace.
13.05.2021

Generální sekretáři sdružení v COMECE se setkali online

Včera, 12. května 2021, se uskutečnilo online setkání generálních sekretářů biskupských konferencí zemí sdružených v COMECE (Komise evropských biskupských konferencí). Českou biskupskou konferenci na jednání reprezentoval její generální sekretář P. Stanislav Přibyl.
13.05.2021

Křesťané ve Svaté zemi apelují na zastavení konfliktu

Napětí mezi Židy a Palestinci v Jeruzalémě se v posledních dnech obrátilo v otevřený konflikt mezi organizací Hamas a Izraelem. Jak uvádí izraelská armáda, Hamas odpálil z Pásmy Gazy více než tisíc raket. Ne všechny se podařilo zneškodnit, nejméně pět Izraelců zemřelo. Mnoho raket dopadlo také na palestinské území. Izrael odpověděl na útok nálety na Pásmo Gazy, kde podle palestinských autorit zemřelo 35 lidí.
13.05.2021