Zemřel Mons. Oto Mádr

V neděli 27. 2. 2011 ve večerních hodinách  zemřel ve věku 94 let Mons. prof. Oto Mádr, apoštolský protonotář, kanovník Vyšehradské kapituly a šéfredaktor Teologických listů. Poslední rozloučení se koná v sobotu 5. 3. 2011 od 10.00 hodin v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha.
Publikováno: 28. 2. 2011 16:45

Praha: Přední český teolog, ale především také muž, který neskloněn prošel těmi nejtěžšími komunistickými žaláři, se narodil v Praze 15. února 1917. Studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Praze a na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1942 byl vysvěcen na kněze. Po válce se věnoval skautingu, zahájil svoji publikační činnost a působil v duchovní správě. V letech 1948-49 studoval morální teologii na Gregoriánské univerzitě v Římě. Následujícího roku dosáhl doktorátu teologie.

Pro svoji činnost v "ilegální" Katolické akci byl v roce 1951 zatčen a rok poté odsouzen za velezradu a špionáž na doživotí. Ve výkonu trestu strávil celkem 14 let ve věznicích Mírov a Valdice. Po podmínečném propuštění v roce 1966 pracoval jako sanitář v nemocnici a správce muzejního depozitáře.

V roce 1970 byl ThDr. Mádr plně soudně rehabilitován, ale již v roce 1968 nastoupil na teologickou fakultu (zakrátko z rozhodnutí normalizačních státních orgánů z fakulty opět propuštěn), mj. vedl teologicko-pastorační kurz pro kněze a lidovou univerzitu pro laickou veřejnost "Živá teologie", publikoval, pracoval v tiskové komisi nakladatelství Charita a v redakci časopisu "Via", účastnil se přípravy hnutí "Dílo koncilové obnovy". V roce 1975 byla zrušena jeho soudní rehabilitace a původní rozsudek potvrzen se sníženou vazbou.

V letech 1970-78 opět pastorační práce ve farnostech (Praha-Modřany, po zásahu StB od roku 1975 Dolní Žandov u Chebu) a práce na překladu všech dokumentů 2. vatikánského koncilu. Po odchodu do důchodu v roce 1978 mu byl odebrán tzv. "státní souhlas k výkonu duchovenské služby". Poté až do roku 1989 pracoval jako významný organizátor katolického samizdatu. Vydával a redigoval "Teologické texty", knižní edici "Duch a život", publicistickou sérii "Orientace", časopisy pro psychology "Psí", pro lékaře "Salus" a pro přírodovědce "Universum". Vedl tajné teologické přednášky v Čechách a na Moravě, teologicko-filozofický seminář, zajišťoval bytové přednášky zahraničních teologů a filozofů, spolupracoval s Chartou 77, vedl tajné poradní grémium tehdejšího pražského arcibiskupa kardinála Františka Tomáška. To vše pod neustálým dohledem československé komunistické bezpečnosti.

Od roku 1990 byl Oto Mádr šéfredaktorem "Teologických textů", členem biskupské komise pro teologické vzdělávání kněží a rady České biskupské konference pro sdělovací prostředky. Byl dále členem rady České křesťanské akademie Praha a členem kuratoria Evropské společnosti katolických teologů. V roce 1991 mu byl udělen čestný doktorát Katolickou teologickou fakultou v Bonnu a titul čestného papežského preláta Janem Pavlem II. a roku 1997 byl vyznamenán Řádem T. G. Masaryka. V roce 1999 byl jmenován kanovníkem Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.

Pražský arcibiskup Dominik Duka nad zprávou o úmrtí Oto Mádra říká: "Nejen autoři církevních dějin, ale všichni historici, pokud budou psát o 20. století a dějinách vlády totality v naší zemi, nebudou moci vynechat jméno ThDr. Oty Mádra. Byl mužem, který dokázal říci ano – ano anebo také ne – ne, a to především zlovůli diktatuře a nesvobodě. Platil léty komunistického žaláře v nejtvrdších podmínkách, aby v době Pražského jara s nezlomným elánem usiloval o svobodu církve, aby v době konsolidace byl vyhnán státním dozorem nad církvemi z jakékoli kněžské či teologické intelektuální práce." "Bylo by třeba vyjmenovat mnohé z toho, co vykonal pro církev, ale také i pro obnovu svobodné společnosti v této zemi," uzavírá arcibiskup Duka.

Poslední rozloučení se koná v sobotu 5. března 2011 od 10.00 hodin v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Pohřební mši svatou bude sloužit pražský arcibiskup Dominik Duka OP. Rozloučení povede Mons. Anton Otte, děkan  Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, jejíž byl Mons. Mádr čestným kanovníkem. Během pohřbu promluví také zástupce Konfederace politických vězňů. Po posledním rozloučení ve Svatovítské katedrále bude Mons. Mádr ve 12.00 hodin uložen do hrobky na vyšehradském hřbitově.

 

Televize Noe bude poslední rozloučení ThDr. Oty Mádra vysílat v přímém přenosu.

Soubory ke stažení

Související články

Další aktuality

Skončilo 120. plenární zasedání ČBK

Biskupové Čech, Moravy a Slezska jednali na 120. plenárním zasedání, které se konalo na Svatém Hostýně. Jednání se účastnili i předsedové konferencí vyšších řeholních představených, sestra Krista Chládková a arciopat Prokop Siostrzonek.
23.10.2019

Pozdrav českých a moravských biskupů věřícím

Biskupové Čech, Moravy a Slezska vydali ze svého 120. zasedání na Svatém Hostýně pozdrav věřícím:
23.10.2019

Papež František: Církev musí být církví s otevřenými dveřmi

Středeční generální audience pokračovala katechezí věnované 15. kapitole Skutků apoštolů a nesla název „Bůh otevřel pohanům dveře víry. (Sk 14,27) Poslání Pavla a Barnabáše a Jeruzalémský koncil“. Papež František zdůraznil povahu církve, která má být stále na cestě, otevřená pro všechny a řídit se principem synodality.
23.10.2019

Poděkování signatářům petice za záchranu domácí zdravotní péče

Čeští a moravští biskupové dnes v rámci plenárního zasedání na Svatém Hostýně oficiálně poděkovali signatářům petice Charity ČR za záchranu zdravotní domácí péče:
23.10.2019

Statistika světové katolické církve za rok 2017

Vatikánská zpravodajská agentura Fides představila ku příležitosti 93. světového dne misií statistiky dle ročenky katolické církve Annuarium Statisticum Ecclesiae aktualizované k 31.12.2017. Celosvětově stoupl počet obyvatel (7.408.374.000) i katolíků (1.313.278.000), zatímco počet kněží klesá (414.582), na jednoho kněze připadá 3.168 katolíků. Stoupající tendenci má v posledních letech počet trvalých jáhnů (46.894), a to především Americe a Evropě, naopak počet řeholníků (51.535) a řeholnic (648.910) klesá.
23.10.2019