Kříže v Evropě – stanovisko CCEE a COMECE

Rada evropských biskupských konferencí (CCEE) a Komise biskupských konferencí zemí Evropské unie (COMECE) vítá rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku z 18. 3. 2011 v případu Lautsi versus Itálie. Toto rozhodnutí, které vyvrátilo rozsudek z roku 2009, říká, že přítomnost křížů ve třídách italských státních škol neodporuje lidskému právu na vzdělání.

COMECE v tomto rozhodnutí vidí uznání legitimity křesťanství na veřejnosti a zároveň potvrzení pestrosti kulturních tradic v Evropě. Ve skutečnosti je v Evropě široká škála modelů, které řeší, jak nakládat s náboženskými symboly ve státních školách a ve veřejném životě. Tato pestrost vychází z různých tradic, identit a dějin členských států EU a rozdílných vztahů států s církvemi. Soud správně uznal, že při posuzování tohoto případu musí být zohledněna absence 'evropského konsenzu o přítomnosti náboženských symbolů ve státních školách'. Vzhledem ke katolickému principu subsidiarity COMECE sdílí názor soudu, že nejvhodnější úrovní pro citlivé řešení těchto otázek, které jsou hluboce zakořeněné v tradici jednotlivých zemí, je národní úroveň. 

Přítomnost kříže ve školách nebrání objektivnímu předávání učiva, kritickým a pluralitním způsobem. Přítomnost tohoto konkrétního náboženského symbolu ve veřejných školách spíše poukazuje na základní morální hodnoty. Kříž symbolizuje ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Křesťané všech denominací proto v kříži vidí symbol úplné Boží lásky k člověku. Pro věřící jiných náboženství, a dokonce i pro nevěřící, je kříž symbolem nenásilí a odolnosti vůči odplatě. Jeho veřejné umístění připomíná lidem potřebu respektovat lidskou důstojnost, princip, ze kterého vycházejí všechny základní lidská práva.

Kardinál Péter Erdö, předseda Rady evropských biskupských konferencí, (CCEE) vyjádřil uspokojení z rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, v případu Lautsi versus Itálie o umísťování křížů ve státních školách v Itálii. Rozhodnutí je znamením zdravého rozumu, moudrosti a svobody.

'Definitivní povaha rozhodnutí má symbolickou hodnotu, jak ukázala řada reakcí z Evropy a celého světa po prvním rozsudku. Tímto rozhodnutím se psaly dějiny. Pro všechny křesťany, evropské občany, věřící i nevěřící, kteří se cítili hluboce dotčeni výnosem z 3. listopadu 2009 a kteří se obávali, že tento postup naruší kulturu a tradici křesťanství a podkope naši vlastní identitu, vyvstala nová naděje. Pokud by umístění kříže ve veřejném prostoru bylo proti lidským právům, tak by to popíralo skutečnou ideu Evropy. Bez kříže by Evropa, tak jak ji známe, neexistovala. Proto je tento verdikt především vítězstvím pro Evropu. Souhlasím s velkým senátem soudu, že náboženské otázky musí být posuzovány na národní úrovni každého členského státu. Věřím, že tento rozsudek, kterým soudci uznali, že kultura lidských práv samozřejmě nemůže vyloučit křesťanskou civilizaci, posílí  v evropských občanech důvěru vůči Evropskému soudu a evropským institucím.'