Nový projekt papeže Nádvoří pohanů se konal v Paříži

V Paříži se ve dnech 24. – 25. 3. 2011 konal nový projekt Nádvoří národů, který je zaměřený na dialog a společné aktivity věřících a nevěřících. Iniciátorem je papež Benedikt XVI., který organizací pověřil Papežskou radu pro kulturu. Na závěr setkání zaslal Svatý otec účastníkům videoposelství.

Paříž (FR): Myšlenku projektu Nádvoří národů nastínil papež Benedikt XVI. o Vánocích 2009 a realizací pověřil Papežskou radu pro kulturu. Název projektu vychází z označení nádvoří v jeruzalémském chrámě, které bylo prostorem, kam měli přístup i příslušníci jiných národů než židovského. Nádvoří národů koresponduje s myšlenkou mezináboženského dialogu, který církev rozvíjí už mnoho desetiletí. Cílem tohoto projektu je podle tiskové zprávy Svatého stolce 'přispět k dialogu a zohlednění otázek lidské existence našimi společnostmi, především těmi, které mají duchovní charakter'.

První setkání Nádvoří národů se konalo od 24. do 25. března 2011 v Paříži a do doku 2013 se ještě uskuteční i v dalších světových městech – Florencii, Tiraně, Stockholmu, Praze, Berlíně, Quebecu, Moskvě, Chicagu a Washingtonu. Ve Francii byly do této iniciativy zapojeny nejvyšší instituce francouzské kultury: Sorbonnská univerzita, kde se konal dialog mezi intelektuály, sídlo UNESCA, v němž probíhaly socio-politické rozhovory a Francouzská akademie a katedrála Notre Dame, kde se sešli mladí lidé a diskutovali s osobnostmi kulturního života.

Na závěr setkání bylo v pátek 25. března na velkoplošných obrazovkách před katedrálou Notre Dame promítáno videoposelství Svatého otce, které Benedikt XVI. adresoval účastníkům z řad věřících i nevěřících: 'Mnozí dnes připouštějí, že nepatří k žádnému náboženství, ale touží po novém a svobodnějším, spravedlivějším a solidárnějším, mírumilovnějším a šťastnějším světě. … Otázka Boha nepředstavuje pro společnost žádné nebezpečí, neohrožuje lidský život! Otázka Boha by mezi velkými otázkami naší doby neměla chybět. Drazí přátelé, je třeba, abyste mezi sebou stavěli mosty. Je třeba, abyste dovedli využít příležitosti, která je vám dána, a v solidní a promyšlené reflexi nalézali v hloubi svého svědomí stezky průkopnického a hlubokého dialogu. Máte si spolu mnoho co říci. Neuzavírejte svá svědomí před výzvami a problémy, které stojí před vámi. Hluboce doufám, že setkání mezi světy víry a rozumu umožní člověku nalézt sebe samého.  

Drazí mladí, na vás je, aby ve vašich zemích a v Evropě věřící i nevěřící opět našli cestu k dialogu. Jednotlivá náboženství nemohou mít strach před správnou laickostí, která je otevřená a dovoluje každému, aby podle vlastního svědomí žil to, čemu věří. Má-li být vytvořen svět svobody, rovnosti a bratrství, měli by věřící i nevěřící cítit, že jsou svobodní a rovní ve svém právu žít svůj osobní i kolektivní život a zůstávat věrni vlastnímu přesvědčení, a měli by jeden druhému být bratrem. Důvodem pořádání tohoto ´Nádvoří národů´ je snaha přispět k takovému bratrství, jež přesahuje jednotlivá přesvědčení, ale nepopírá jejich rozdíly.'

Na závěr Svatý otec vyzval ke sdílení nejen životní zkušenosti a dialogu, ale také přístupu k modlitbě a pozval všechny do katedrály Notre Dame: 'Věřící i nevěřící, kteří jste přítomni na tomto velkém nádvoří Neznámého, také vy jste zváni vstoupit do posvěceného prostoru, projít velkolepým portálem Notre-Dame, vstoupit do katedrály a na chvíli stanout v modlitbě. Pro některé z vás to bude modlitba k Bohu, kterého ve víře znáte, a pro jiné může být modlitbou k Bohu neznámému. Drazí mladí nevěřící, připojíte-li se k těm, kteří jsou dnes na slavnost Zvěstování Páně uvnitř Notre-Dame, otevřete svá srdce Písmu svatému, nechte se oslovit krásou písní, a budete-li chtít, nechte svoje niterné cítění stoupat k neznámému Bohu.'