Benedikt XVI. uctil památku obětí nacismu

Papež Benedikt XVI. v neděli 27. 3. 2011 vzdal úctu 335 Italům, kteří byli zavražděni v roce 1944 nacisty ve Fosse Ardeatina na okraji Říma.

Řím (IT): Svatý otec navštívil 27. března 2011 památník ardeatinského masakru při příležitosti 67. výročí tragické události, která byla odplatou za útok na německé okupanty z 23. března 1944. Italští partyzáni z organizované skupiny tehdy zaútočili trhavinami na zástup německých policistů na Via Rasella v Římě, kdy zahynulo 33 Němců. Adolf Hilter nařídil, aby bylo za každého z nich zabito 10 Italů. 24. března 1944 bylo proto chladnokrevně zavražděno 335 osob, mezi kterými byli civilisté, vojenští vězni z římských věznic a 75 židů.

Benedikt XVI. navštívil Fosse Ardeatine v rámci svého soukromého programu. 'Přišel jsem stejně jako moji předchůdci, abych se modlil a připomněl tuto památku. Přišel jsem vzývat Boží milosrdenství, které jedině může zaplnit prázdnotu a propast otevřenou lidmi vedenými slepým násilím a popírajícími vlastní důstojnost Božích dětí a svých bratří,' řekl v promluvě Svatý otec.

Papež se setkal s příbuznými popravených a společně s hlavním římským rabínem Riccardem di Segnim poklekl před místem posledního odpočinutí obětí. Mezi účastníky pietního aktu byl i kardinál Andrea Cordera Lanza di Montezemolo, archipresbyter baziliky sv. Pavla za hradbami, jehož otec se stal obětí tohoto masakru. Během ceremoniálu zazněla židovská modlitba za zemřelé a Svatý otec v promluvě k přítomným připomněl letošní 150. výročí sjednocení Itálie. Citoval také slova anonymní oběti 'Věřím v Boha a v Itálii, věřím ve vzkříšení mučedníků a hrdinů, věřím ve znovuzrození vlasti a ve svobodu lidu,' která byla vyryta na stěně popravčí cely na římské ulici Via Tasso během nacistické okupace. 'Je to závěť neznámého člověka, který byl vězněn v této cele, a dokazuje, že lidský duch zůstává svobodný i v těch nejtěžších situacích,' zdůraznil Benedikt XVI. a ve své promluvě ještě vzpomněl na další svědectví, které bylo nalezeno ve Fosse Ardeatine. Je to útržek papíru, na kterém jeden z padlých napsal: 'Bože, můj vznešený Otče, prosíme tě, chraň židy před barbarským pronásledováním…“'

Na závěr se Svatý otec modlil slovy: 'Proto na tomto místě, bolestné památce hrůzného zla, je tou nejpravdivější odpovědí vzít se za ruce a jako bratři říci: Otče náš, věříme v Tebe, a silou Tvojí lásky chceme kráčet společně v míru tady v Římě, v Itálii, v Evropě a na celém světě.' Před Benediktem XVI. památník navštívil Jan Pavel II. v roce 1982 a papež Pavel VI. v roce 1965.