Ohlédnutí za Nádvořím národů v Paříži

V Paříži se ve dnech 24. – 25. 3. 2011 poprvé konalo Nádvoří národů, projekt Papežské rady pro kulturu, jehož cílem je podpořit dialog mezi věřícími a nevěřícím. Počátek této myšlenky Svatého otce má původ v jeho promluvě po návratu z České republiky. Po Paříži bude hostitelem Nádvoří národů Tirana a Florencie a potom další města na celém světě, včetně Prahy.
Publikováno: 31. 3. 2011 18:30

Řím (IT): "Nová struktura pro dialog s nevěřícími, tzv. Nádvoří pohanů či národů, má původ v promluvě Benedikta XVI. po návratu z České republiky. Byl totiž hluboce osloven tím, jak byla jeho slova přijímána v zemi, kde se více než polovina lidí prohlašuje za nevěřící" říká P. Jean-Marie Laurent Mazas z mnišské komunity sv. Jana, který je výkonným ředitelem nové platformy pro dialog s ateisty, zahájené Papežskou radou pro kulturu z popudu Benedikta XVI. Vatikánský rozhlas s P. Mazasem udělal rozhovor, jehož část přinášíme.

Proč právě název Nádvoří národů?

Nádvoří pohanů nebo národů je obraz, který si Svatý otec vypůjčil s odkazem na velké nádvoří v Jeruzalémském chrámu, na které měli přístup pohané, tedy ne-Židé, cizinci, ale také lidé exkomunikovaní, zkrátka všichni ti, kdo neměli přístup do posvátného prostoru. Měli tak příležitost přicházet do blízkosti svatyně, setkat se a promluvit se znalci Písma o víře.

 A dnes, co je cílem Nádvoří národů?

Na tomto obrazu se nám zalíbil především nápad vytvořit prostor setkání, dialogu, v blízkosti sakrálního prostoru, aniž bychom vcházeli přímo dovnitř. Důležitý je aspekt svobody. Musí být zřejmé, že setkání probíhá v naprosté svobodě, s respektem k druhému, ale pozorně, v postoji naslouchání, a zároveň bez obav ze závažných témat spojených s vírou.

Proč bylo Nádvoří národů iniciováno právě v Paříži?

Paříž je městem osvícenství. V promluvě, o níž jsme již mluvili, papež říká, že je třeba opustit dialektiku protikladů mezi dědictvím víry a dědictvím osvícenství. Naopak, je třeba zahájit dialog. V každém případě Francie je symbolem laickosti, sekularismu, někdy dost agresivního nebo dokonce spíš sekulárního integralismu. Proto jsme vybrali Paříž, právě proto, abychom – v souladu s ideou Nádvoří národů – vyšli ze svatyně, vyšli ven a vydali se do vlasti sekularismu. Chceme dát impuls ke vzniku určitého hnutí, aby se otázka po Bohu vrátila do společnosti, objevila se v jejím středu. Aby věřící a nevěřící společně zvážili podstatné otázky naší společnosti tváří tvář globalizaci, splývání kultur. Jsme spokojeni například s tím, že existuje něco jako univerzální hodnoty, ale ve skutečnosti pouze my, Evropané, věříme, že jsou univerzální. Co s tím? Je potřeba obnovit humanismus pro 21. století v multikulturní a globalizované společnosti. Abychom se o to mohli pokusit, je nutné setkat se v hluboké reflexi.

Jaká byla hlavní témata tohoto setkání?

Setkání v Paříži mělo tři části, které odrážely různé aspekty této iniciativy. První bylo oficiálnějšího charakteru a probíhalo v sídle UNESCO. Šlo o to ukázat význam tohoto dialogu v kontextu setkávání kultur. Od 11. září 2001 se velmi mnoho mluví o mezináboženském dialogu, o tom, že náboženství musí navzájem komunikovat. Analogicky nezbytné je také setkání a dialog mezi věřícími a nevěřícími. Proto se začalo v sídle UNESCO. Druhá věc: tento dialog musí mít charakter reflexe. To je úkol filosofů, proto Sorbonna, která je místem velmi emblematickým. A do třetice, tento dialog musí mít nějaké konkrétní důsledky pro společnost. Proto byla třetím místem setkání Akademie, tedy přesněji Institut de France. Jsme si nicméně vědomi, že velkým problémem naší doby je lhostejnost. Proto jsme se při přípravě programu setkání nechtěli omezovat pouze na "svatyně vědy". Chtěli jsme vyjít také na širokou platformu. Na pátek jsme proto naplánovali večerní setkání před katedrálou Notre Dame, na které byli zvaní především mladí lidé. Připravili jsme pro ně pěkný film o vesmíru, divadelní představení a světelně-zvukovou inscenaci na průčelí pařížské katedrály.

Premiéra realizace myšlenky papeže Benedikta XVI. přinesla zkušenost a nové návrhy, které budou cenné při přípravě "Nádvoří národů" v dalších městech. Kardinál Gianfranco Ravasi, předseda Papežské rady pro kulturu k tomu řekl: "Atmosféra v Paříži byla velmi nápomocná pro začátek této cesty. Byl tam velmi silný a intenzivní zájem a to především v intelektuálních kruzích. V Paříži jsme měli skutečně všechna různá prostředí, oblasti, všechny podstatné složky, od kultury ke společnosti, od vědeckých k právním otázkám, od umění k duchovním aspektům. A na závěr bylo slavnostní zakončení s mladými lidmi na velkém náměstí před katedrálou Notre-Dame. Tento horizont je tak komplexní, obrovský a různorodý. Teď bychom chtěli v určitém smyslu pokračovat ve specifických oblastech. A to je důvod proč chceme pokračovat v Tiraně, zemi, která měla ve své ústavě ateismus, ale nyní má jinou perspektivu. Po Tiraně bude následovat Florencie, Barcelona, Stockholm, Valencie, Quebec, Praha a Miláno."

Související články

Další aktuality

Sdělení ČBK k omezením v době pandemie

Sdělení ČBK k zavedeným omezením v liturgii v době pandemie:
07.07.2020

Skončilo 123. plenární zasedání ČBK

Biskupové Čech, Moravy a Slezska se sešli 6. a 7. července na 123. plenárním zasedání ČBK na Velehradě. Jednání se účastnili i předsedové konferencí vyšších řeholních představených. Po celou dobu byl zasedání biskupů přítomen i apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Charles D. Balvo.
07.07.2020

Ve Zlíně se uskuteční benefičně-evangelizační akce s názvem MILOVANÉ MĚSTO

Nadační fond Credo zve na benefičně-evangelizační večer Milované město, který se uskuteční 19. července 2020 na náměstí Míru ve Zlíně. Program bude probíhat od 16:00 do 19:00 se vstupem pro všechny zdarma.
07.07.2020

Přímé přenosy bohoslužeb od 7. do 12. července 2020

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele, nabízíme přehled bohoslužeb vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe a Radiu Proglas.
07.07.2020

Svátost manželství: Zamyšlení olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera

„Spokojený je, kdo naplnil svůj program udělat druhého šťastným. Kdo nečekal nic pro sebe a toužil jen rozdávat, je vždy spokojený, protože nakonec dostal víc, než čekal," uvádí arcibiskup olomoucký a předseda ČBK Jan Graubner ve svém zamyšlení nad významem svátosti manželství v souvislosti s blížící se připomínkou svatých manželů Ludvíka a Zélie Martinových, rodičů sv. Terezie z Lisieux.
07.07.2020