Ohlédnutí za Nádvořím národů v Paříži

V Paříži se ve dnech 24. – 25. 3. 2011 poprvé konalo Nádvoří národů, projekt Papežské rady pro kulturu, jehož cílem je podpořit dialog mezi věřícími a nevěřícím. Počátek této myšlenky Svatého otce má původ v jeho promluvě po návratu z České republiky. Po Paříži bude hostitelem Nádvoří národů Tirana a Florencie a potom další města na celém světě, včetně Prahy.
Publikováno: 31. 3. 2011 16:30

Řím (IT): "Nová struktura pro dialog s nevěřícími, tzv. Nádvoří pohanů či národů, má původ v promluvě Benedikta XVI. po návratu z České republiky. Byl totiž hluboce osloven tím, jak byla jeho slova přijímána v zemi, kde se více než polovina lidí prohlašuje za nevěřící" říká P. Jean-Marie Laurent Mazas z mnišské komunity sv. Jana, který je výkonným ředitelem nové platformy pro dialog s ateisty, zahájené Papežskou radou pro kulturu z popudu Benedikta XVI. Vatikánský rozhlas s P. Mazasem udělal rozhovor, jehož část přinášíme.

Proč právě název Nádvoří národů?

Nádvoří pohanů nebo národů je obraz, který si Svatý otec vypůjčil s odkazem na velké nádvoří v Jeruzalémském chrámu, na které měli přístup pohané, tedy ne-Židé, cizinci, ale také lidé exkomunikovaní, zkrátka všichni ti, kdo neměli přístup do posvátného prostoru. Měli tak příležitost přicházet do blízkosti svatyně, setkat se a promluvit se znalci Písma o víře.

 A dnes, co je cílem Nádvoří národů?

Na tomto obrazu se nám zalíbil především nápad vytvořit prostor setkání, dialogu, v blízkosti sakrálního prostoru, aniž bychom vcházeli přímo dovnitř. Důležitý je aspekt svobody. Musí být zřejmé, že setkání probíhá v naprosté svobodě, s respektem k druhému, ale pozorně, v postoji naslouchání, a zároveň bez obav ze závažných témat spojených s vírou.

Proč bylo Nádvoří národů iniciováno právě v Paříži?

Paříž je městem osvícenství. V promluvě, o níž jsme již mluvili, papež říká, že je třeba opustit dialektiku protikladů mezi dědictvím víry a dědictvím osvícenství. Naopak, je třeba zahájit dialog. V každém případě Francie je symbolem laickosti, sekularismu, někdy dost agresivního nebo dokonce spíš sekulárního integralismu. Proto jsme vybrali Paříž, právě proto, abychom – v souladu s ideou Nádvoří národů – vyšli ze svatyně, vyšli ven a vydali se do vlasti sekularismu. Chceme dát impuls ke vzniku určitého hnutí, aby se otázka po Bohu vrátila do společnosti, objevila se v jejím středu. Aby věřící a nevěřící společně zvážili podstatné otázky naší společnosti tváří tvář globalizaci, splývání kultur. Jsme spokojeni například s tím, že existuje něco jako univerzální hodnoty, ale ve skutečnosti pouze my, Evropané, věříme, že jsou univerzální. Co s tím? Je potřeba obnovit humanismus pro 21. století v multikulturní a globalizované společnosti. Abychom se o to mohli pokusit, je nutné setkat se v hluboké reflexi.

Jaká byla hlavní témata tohoto setkání?

Setkání v Paříži mělo tři části, které odrážely různé aspekty této iniciativy. První bylo oficiálnějšího charakteru a probíhalo v sídle UNESCO. Šlo o to ukázat význam tohoto dialogu v kontextu setkávání kultur. Od 11. září 2001 se velmi mnoho mluví o mezináboženském dialogu, o tom, že náboženství musí navzájem komunikovat. Analogicky nezbytné je také setkání a dialog mezi věřícími a nevěřícími. Proto se začalo v sídle UNESCO. Druhá věc: tento dialog musí mít charakter reflexe. To je úkol filosofů, proto Sorbonna, která je místem velmi emblematickým. A do třetice, tento dialog musí mít nějaké konkrétní důsledky pro společnost. Proto byla třetím místem setkání Akademie, tedy přesněji Institut de France. Jsme si nicméně vědomi, že velkým problémem naší doby je lhostejnost. Proto jsme se při přípravě programu setkání nechtěli omezovat pouze na "svatyně vědy". Chtěli jsme vyjít také na širokou platformu. Na pátek jsme proto naplánovali večerní setkání před katedrálou Notre Dame, na které byli zvaní především mladí lidé. Připravili jsme pro ně pěkný film o vesmíru, divadelní představení a světelně-zvukovou inscenaci na průčelí pařížské katedrály.

Premiéra realizace myšlenky papeže Benedikta XVI. přinesla zkušenost a nové návrhy, které budou cenné při přípravě "Nádvoří národů" v dalších městech. Kardinál Gianfranco Ravasi, předseda Papežské rady pro kulturu k tomu řekl: "Atmosféra v Paříži byla velmi nápomocná pro začátek této cesty. Byl tam velmi silný a intenzivní zájem a to především v intelektuálních kruzích. V Paříži jsme měli skutečně všechna různá prostředí, oblasti, všechny podstatné složky, od kultury ke společnosti, od vědeckých k právním otázkám, od umění k duchovním aspektům. A na závěr bylo slavnostní zakončení s mladými lidmi na velkém náměstí před katedrálou Notre-Dame. Tento horizont je tak komplexní, obrovský a různorodý. Teď bychom chtěli v určitém smyslu pokračovat ve specifických oblastech. A to je důvod proč chceme pokračovat v Tiraně, zemi, která měla ve své ústavě ateismus, ale nyní má jinou perspektivu. Po Tiraně bude následovat Florencie, Barcelona, Stockholm, Valencie, Quebec, Praha a Miláno."

Související články

Další aktuality

TOP - Týden otevřených kostelů v Hradci Králové

Týden otevřených kostelů (TOK), pokud to vládní nařízení dovolí, se letos uskuteční v Hradci Králové ve dnech 23. - 30. 5. 2021. Projekt má za cíl představit křesťanství a ukázat co nejširší rozsah jeho aktivit a tím pomoci odbourat zažité předsudky, rozšířit povědomí o historicko-kulturním dědictví křesťanství, které nabízejí sakrální stavby a praktické připomenutí toho, že jsou centrem společenského a kulturního života města i dnes.
16.04.2021

Blahořečení P. Dominika Zavřela můžete sledovat živě na TV Noe

V sobotu 17. dubna 2021 od 10.30 se ve Vatikánu bude konat mše svatá s blahořečením Simona Cadrona a druhů mezi které patřil i P. Dominik Zavřel pocházející z Chodova u Prahy. Bohoslužbu bude živě přenášet TV Noe.
16.04.2021

Papež František: Svatost není pro “specialisty na božské záležitosti"

Modlitba, skutky lásky a povolání ke svatosti – o těchto základních kamenech řeholního života mluvil papež František ve videoposelství k účastníkům kongresu uspořádaného k padesátému výročí prohlášení svaté Terezie od Ježíše za učitelku církve.
16.04.2021

Výzvy REACT pro oblast zdravotnictví

ŘO IROP vyhlásil 15. dubna 2021 výzvy IROP pro oblast zdravotnictví. Jedná se o 3 oblasti zvýšení připravenosti subjektů zapojených do řešení hrozeb, rozvoj a zvýšení odolnosti poskytovatelů péče o zvlášť ohrožené pacienty a rozvoj, modernizace a posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotní péče s ohledem na potenciální hrozby.
16.04.2021

Vychází nová kniha arcibiskupa Jana Graubnera

V Karmelitánském nakladatelství vychází kniha Zbožnost je užitečná ke všemu, jejíž autorem je olomoucký arcibiskup Jan Graubner, předseda ČBK. V publikaci autor vzpomíná i na svůj boj s nemocí covid-19 v prosinci loňského roku.
15.04.2021