Ohlédnutí za Nádvořím národů v Paříži

V Paříži se ve dnech 24. – 25. 3. 2011 poprvé konalo Nádvoří národů, projekt Papežské rady pro kulturu, jehož cílem je podpořit dialog mezi věřícími a nevěřícím. Počátek této myšlenky Svatého otce má původ v jeho promluvě po návratu z České republiky. Po Paříži bude hostitelem Nádvoří národů Tirana a Florencie a potom další města na celém světě, včetně Prahy.
Publikováno: 31. 3. 2011 16:30

Řím (IT): "Nová struktura pro dialog s nevěřícími, tzv. Nádvoří pohanů či národů, má původ v promluvě Benedikta XVI. po návratu z České republiky. Byl totiž hluboce osloven tím, jak byla jeho slova přijímána v zemi, kde se více než polovina lidí prohlašuje za nevěřící" říká P. Jean-Marie Laurent Mazas z mnišské komunity sv. Jana, který je výkonným ředitelem nové platformy pro dialog s ateisty, zahájené Papežskou radou pro kulturu z popudu Benedikta XVI. Vatikánský rozhlas s P. Mazasem udělal rozhovor, jehož část přinášíme.

Proč právě název Nádvoří národů?

Nádvoří pohanů nebo národů je obraz, který si Svatý otec vypůjčil s odkazem na velké nádvoří v Jeruzalémském chrámu, na které měli přístup pohané, tedy ne-Židé, cizinci, ale také lidé exkomunikovaní, zkrátka všichni ti, kdo neměli přístup do posvátného prostoru. Měli tak příležitost přicházet do blízkosti svatyně, setkat se a promluvit se znalci Písma o víře.

 A dnes, co je cílem Nádvoří národů?

Na tomto obrazu se nám zalíbil především nápad vytvořit prostor setkání, dialogu, v blízkosti sakrálního prostoru, aniž bychom vcházeli přímo dovnitř. Důležitý je aspekt svobody. Musí být zřejmé, že setkání probíhá v naprosté svobodě, s respektem k druhému, ale pozorně, v postoji naslouchání, a zároveň bez obav ze závažných témat spojených s vírou.

Proč bylo Nádvoří národů iniciováno právě v Paříži?

Paříž je městem osvícenství. V promluvě, o níž jsme již mluvili, papež říká, že je třeba opustit dialektiku protikladů mezi dědictvím víry a dědictvím osvícenství. Naopak, je třeba zahájit dialog. V každém případě Francie je symbolem laickosti, sekularismu, někdy dost agresivního nebo dokonce spíš sekulárního integralismu. Proto jsme vybrali Paříž, právě proto, abychom – v souladu s ideou Nádvoří národů – vyšli ze svatyně, vyšli ven a vydali se do vlasti sekularismu. Chceme dát impuls ke vzniku určitého hnutí, aby se otázka po Bohu vrátila do společnosti, objevila se v jejím středu. Aby věřící a nevěřící společně zvážili podstatné otázky naší společnosti tváří tvář globalizaci, splývání kultur. Jsme spokojeni například s tím, že existuje něco jako univerzální hodnoty, ale ve skutečnosti pouze my, Evropané, věříme, že jsou univerzální. Co s tím? Je potřeba obnovit humanismus pro 21. století v multikulturní a globalizované společnosti. Abychom se o to mohli pokusit, je nutné setkat se v hluboké reflexi.

Jaká byla hlavní témata tohoto setkání?

Setkání v Paříži mělo tři části, které odrážely různé aspekty této iniciativy. První bylo oficiálnějšího charakteru a probíhalo v sídle UNESCO. Šlo o to ukázat význam tohoto dialogu v kontextu setkávání kultur. Od 11. září 2001 se velmi mnoho mluví o mezináboženském dialogu, o tom, že náboženství musí navzájem komunikovat. Analogicky nezbytné je také setkání a dialog mezi věřícími a nevěřícími. Proto se začalo v sídle UNESCO. Druhá věc: tento dialog musí mít charakter reflexe. To je úkol filosofů, proto Sorbonna, která je místem velmi emblematickým. A do třetice, tento dialog musí mít nějaké konkrétní důsledky pro společnost. Proto byla třetím místem setkání Akademie, tedy přesněji Institut de France. Jsme si nicméně vědomi, že velkým problémem naší doby je lhostejnost. Proto jsme se při přípravě programu setkání nechtěli omezovat pouze na "svatyně vědy". Chtěli jsme vyjít také na širokou platformu. Na pátek jsme proto naplánovali večerní setkání před katedrálou Notre Dame, na které byli zvaní především mladí lidé. Připravili jsme pro ně pěkný film o vesmíru, divadelní představení a světelně-zvukovou inscenaci na průčelí pařížské katedrály.

Premiéra realizace myšlenky papeže Benedikta XVI. přinesla zkušenost a nové návrhy, které budou cenné při přípravě "Nádvoří národů" v dalších městech. Kardinál Gianfranco Ravasi, předseda Papežské rady pro kulturu k tomu řekl: "Atmosféra v Paříži byla velmi nápomocná pro začátek této cesty. Byl tam velmi silný a intenzivní zájem a to především v intelektuálních kruzích. V Paříži jsme měli skutečně všechna různá prostředí, oblasti, všechny podstatné složky, od kultury ke společnosti, od vědeckých k právním otázkám, od umění k duchovním aspektům. A na závěr bylo slavnostní zakončení s mladými lidmi na velkém náměstí před katedrálou Notre-Dame. Tento horizont je tak komplexní, obrovský a různorodý. Teď bychom chtěli v určitém smyslu pokračovat ve specifických oblastech. A to je důvod proč chceme pokračovat v Tiraně, zemi, která měla ve své ústavě ateismus, ale nyní má jinou perspektivu. Po Tiraně bude následovat Florencie, Barcelona, Stockholm, Valencie, Quebec, Praha a Miláno."

Související články

Další aktuality

Do pokladniček Tříkrálové sbírky můžete přispět do neděle, poté ještě online

Více než 14 milionů korun již věnovali dárci do statických pokladniček letošní Tříkrálové sbírky. Tyto pokladničky, umístěné v sídlech Charit, na místních úřadech, v některých obchodech ale také v kostelech, jsou letos náhradou za skupinky dětí, převlečené za bájné tři krále. Kvůli pandemii nemoci covid-19 a souvisejících přijatých opatření letos tříkráloví koledníci vůbec nemohli vyjít do ulic. Tříkrálové sbírka se tak koná právě pomocí statických pokladniček a to až do neděle 24. ledna. Současně probíhá v online prostředí, kde sbírka pokračuje až do 30. dubna.
22.01.2021

Američtí biskupové: Těšíme se na spolupráci, vhod i nevhod

Američtí biskupové ujišťují o své modlitbě za nového prezidenta Spojených států a připravenosti spolupracovat s jeho administrativou. Očekávají, že jako v případě každého prezidentksého mandátu budou oblasti, ve kterých se budou shodovat a úzce spolupracovat, ale také jiné, v nichž se názory budou zásadně lišit a střetávat.
22.01.2021

Papež uznal heroické ctnosti profesora Lejeuna, objevitele příčiny Downova syndromu

Papež František schválil zveřejnění nových dekretů Kongregace pro svatořečení. Jeden z nich uznává heroické ctnosti francouzského genetika a obránce života profesora Jérôma Lejeuna. Pokud bude uznán zázrak na jeho přímluvu, může být započten mezi blahoslavené.
22.01.2021

Poselství Svatého otce Františka k 29. světovému dni nemocných

Přinášíme vám poselství Svatého otce k 29. světovému dni nemocných, který si připomínáme 11. února 2021 na svátek Panny Marie Lurdské. „Jenom jeden je váš Mistr, a vy všichni jste bratři“ (Mt 23,8). Základem péče o nemocné je vztah důvěry.
22.01.2021

Modernizační fond podporuje obnovitelné zdroje energie

Modernizační fond je nový finanční nástroj, který čerpá prostředky zejména z emisních povolenek. Pro ČR je předpokládaná alokace cca 150 mld. Kč. Prostředky budou směřovat do teplárenství, obnovitelných zdrojů energie, energetických úspor, čisté mobility a komunitní energetiky.
21.01.2021