Velikonoce a jejich význam

Velikonoce jsou pro křesťany bezesporu vrcholem roku, největší slavností, které zaujímají v životě každého křesťana to nejdůležitější místo. Jednotlivými dny Svatého týdne (začínající Květnou nedělí a končící nedělí Zmrtvýchvstání Páně) si připomínáme řadu klíčových událostí. Pojďme se tedy podívat na jednotlivé dny Velikonoc, jejich symboliku a význam.
Publikováno: 11. 4. 2011 16:00

Na Květnou neděli (letos 17.4.) se světí ratolesti (palmové, jívové...) na připomínku Ježíšova slavného vjezdu do Jeruzaléma, kdy jej lid provolal za krále.

V pondělí, úterý a středu Svatého týdne vrcholí postní usebrání ve střídmosti, modlitbě a dobrých skutcích, kdy si má člověk uvědomit své viny a hříchy.

Zelený čtvrtek (21.4.) je dnem připomínky poslední večeře, kterou slavil Ježíš s apoštoly a při níž ustanovil svátost kněžství a Eucharistie (tedy svátost Ježíšova Těla a Krve). Dopoledne se proto setkávají všichni kněží diecéze se svým biskupem a světí se posvátné oleje, tato bohoslužba se nazývá Missa chrismatis. Večer se pak slaví mše svatá se symbolickým mytím nohou učedníkům (připomínka Ježíšovy pokory), svatým přijímáním pod obojí způsobou (chleba a vína) a vzpomínkou na Ježíšovu modlitbu v Getsemanské zahradě. Utichají zvony a hudební nástroje.

Velký pátek (22.4.) je dnem přísného půstu a připomínky Ježíšovy křížové cesty a ukřižování. Neslaví se mše svatá, konají se obřady uctívání kříže. Podobně jako na Květnou neděli se zpívá zpráva z evangelia o Ježíšově smrti (tzv. pašije).

Bílá sobota (23.4.), to je Ježíšovo přebývání v hrobě. Večer po setmění se už slaví předvečer (vigilie) nedělní slavnosti Zmrtvýchvstání Páně. Při této mši svaté se světí oheň a svíce (paškál), čtou se biblické pasáže o dějinách vykoupení, rozeznívají se zvony a hudba, světí se voda a uděluje svátost křtu čekatelům (katechumenům).

O neděli Zmrtvýchvstání Páně - Boží hod velikonoční (24.4.) se slaví mše svaté už v plně radostném duchu, připomíná se nejdůležitější událost křesťanské víry, kdy mrtvý Ježíš vstal z hrobu k novému životu a tím zničil hřích a smrt. Tento den je natolik zásadní, že se slaví celých osm dní, následuje tedy velikonoční oktáv, charakteristickou součástí obřadů je zpěv Aleluja.

Na pondělí velikonoční (25.4.) se připomíná, ostatně jako po celou velikonoční dobu, setkání vzkříšeného Ježíše s jeho učedníky.

Související články

Další aktuality

XIX. ročník mezinárodní konference o rodinné politice: „Rodina a profese v Evropské unii v souvislosti s implementací nové směrnice Evropského parlamentu o rovnováze pracovního a rodinného života“

Jak sladit profesní a rodinný život? Jaké flexibilní formy práce se v Česku nabízejí? Jaké jsou podmínky péče o nejbližší členy rodiny? To byla témata mezinárodní konference o rodinné politice, jejíž výstupy shrnuje Marie Oujezdská z Národního centra pro rodinu.
24.09.2020

Papež František: Nedostatek respektu k principu subsidiarity se rozšířil jako nějaký virus

Malebné vatikánské nádvoří sv. Damase dnes dopoledne opět hostilo několik stovek účastníků generální audience Svatého otce. Papež František dnes hovořil o subsidiaritě a ctnosti naděje.
23.09.2020

Vyšla aktualizovaná publikace o Katolické církvi v ČR

Česká biskupská konference vydala aktualizovanou brožuru Katolická církev v České republice, ve které najdete nejnovější informace o místní a také světové církvi. Stáhnout si ji můžete i ve formátu pdf.
23.09.2020

Studentský Velehrad bude letos studentům ještě blíž než obvykle

Ve dnech 25.-28. září 2020 se uskuteční 15. ročník celostátního setkání vysokoškolských studentů, které se koná každé dva roky na Velehradě. Vzhledem k současné situaci však letošní program bude přenášen živě a setkání budou probíhat pouze v menším počtu účastníků v jednotlivých městech, kde působí Vysokoškolské katolické hnutí.
23.09.2020

Kongregace pro nauku víry zamítá interkomunio v Německu

Kongregace pro nauku víry vyloučila eucharistické společenství mezi katolickou a protestantskou církví v Německu a teologicky jej zdůvodnila příliš velikými rozdíly v chápání eucharistie a církevního úřadu. Zároveň v této otázce neexistují podklady pro osobní rozhodování ve svědomí, stojí v listě, který kard. Ladaria zaslal předsedovi německé biskupské konference, biskupu Georgu Bätzingovi.
23.09.2020