Velikonoce a jejich význam

Velikonoce jsou pro křesťany bezesporu vrcholem roku, největší slavností, které zaujímají v životě každého křesťana to nejdůležitější místo. Jednotlivými dny Svatého týdne (začínající Květnou nedělí a končící nedělí Zmrtvýchvstání Páně) si připomínáme řadu klíčových událostí. Pojďme se tedy podívat na jednotlivé dny Velikonoc, jejich symboliku a význam.
Publikováno: 11. 4. 2011 14:00

Na Květnou neděli (letos 17.4.) se světí ratolesti (palmové, jívové...) na připomínku Ježíšova slavného vjezdu do Jeruzaléma, kdy jej lid provolal za krále.

V pondělí, úterý a středu Svatého týdne vrcholí postní usebrání ve střídmosti, modlitbě a dobrých skutcích, kdy si má člověk uvědomit své viny a hříchy.

Zelený čtvrtek (21.4.) je dnem připomínky poslední večeře, kterou slavil Ježíš s apoštoly a při níž ustanovil svátost kněžství a Eucharistie (tedy svátost Ježíšova Těla a Krve). Dopoledne se proto setkávají všichni kněží diecéze se svým biskupem a světí se posvátné oleje, tato bohoslužba se nazývá Missa chrismatis. Večer se pak slaví mše svatá se symbolickým mytím nohou učedníkům (připomínka Ježíšovy pokory), svatým přijímáním pod obojí způsobou (chleba a vína) a vzpomínkou na Ježíšovu modlitbu v Getsemanské zahradě. Utichají zvony a hudební nástroje.

Velký pátek (22.4.) je dnem přísného půstu a připomínky Ježíšovy křížové cesty a ukřižování. Neslaví se mše svatá, konají se obřady uctívání kříže. Podobně jako na Květnou neděli se zpívá zpráva z evangelia o Ježíšově smrti (tzv. pašije).

Bílá sobota (23.4.), to je Ježíšovo přebývání v hrobě. Večer po setmění se už slaví předvečer (vigilie) nedělní slavnosti Zmrtvýchvstání Páně. Při této mši svaté se světí oheň a svíce (paškál), čtou se biblické pasáže o dějinách vykoupení, rozeznívají se zvony a hudba, světí se voda a uděluje svátost křtu čekatelům (katechumenům).

O neděli Zmrtvýchvstání Páně - Boží hod velikonoční (24.4.) se slaví mše svaté už v plně radostném duchu, připomíná se nejdůležitější událost křesťanské víry, kdy mrtvý Ježíš vstal z hrobu k novému životu a tím zničil hřích a smrt. Tento den je natolik zásadní, že se slaví celých osm dní, následuje tedy velikonoční oktáv, charakteristickou součástí obřadů je zpěv Aleluja.

Na pondělí velikonoční (25.4.) se připomíná, ostatně jako po celou velikonoční dobu, setkání vzkříšeného Ježíše s jeho učedníky.

Související články

Další aktuality

Papež František: Bůh dává nově vzklíčit i neplodné půdě

Promluva papeže Františka před modlitbou Anděl Páně, náměstí sv. Petra.
13.06.2021

Biskup Vokál: Papež nás varoval před uzavřeností a populismem

Zástupci komise biskupských konferencí EU, v jejímž předsednictvu zasedá královéhradecký biskup Jan Vokál, se v pátek sešli se Svatým otcem. Varoval je před změnou pojetí lidských práv v Evropě i před dojmem, že už se jednotlivé země nemusí zabývat migrací.
12.06.2021

Jáhenská a kněžská svěcení v českých a moravských diecézích 2021

V červnu a červenci přijmou kandidáti na kněžství z rukou svých biskupů jáhenská a kněžská svěcení. Přinášíme Vám přehled svěcení v jednotlivých diecézích v roce 2021.
11.06.2021

Papež potvrdil kardinála Marxe v úřadu mnichovsko-freisingského arcibiskupa

Papež František nepřijal žádost kardinála Reinharda Marxe o odstoupení z úřadu mnichovsko-freisingského arcibiskupa. Vyplývá to z papežova španělsky psaného dopisu kardinálu Marxovi, který včera zveřejnil Svatý stolec.
11.06.2021

Dekret o výměně vedoucích v mezinárodních sdruženích věřících

Dnešní dekret vatikánského Úřadu pro laiky, rodinu a život, schválený papežem Františkem, upravuje trvání a počet mandátů ve vedení mezinárodních sdružení věřících, aby pravomoc jejich vedoucích skutečně sloužila danému společenství, zabránilo se prosazování osobních zájmů a zneužití úřední moci. Nový dokument předpokládá výjimky pro zakladatele těchto sdružení.
11.06.2021