Poselství Vatikánu čínským katolíkům

Ve dnech 11. – 13. dubna 2011 se ve Vatikánu konalo 4. plenární zasedání komise, kterou zřídil papež Benedikt XVI. v roce 2007 za účelem studia nejdůležitějších otázek života katolické církve v Číně. Na závěr komise zformulovala poselství čínským katolíkům, ve kterém kromě jiného uvádí, že diecéze Šanghaj může zahájit beatifikační proces prvního čínského konvertity, Pavla Xu Guangqi.

Vatikán: Letošní plenární zasedání komise pro záležitosti katolické církve v Číně, které se uskutečnilo ve Vatikánu od 11. do 13. dubna 2011, se zabývalo pastorační situací církve v Číně především s ohledem na výzvy, se kterými se setkává při poslání zvěstování evangelia v současných sociálních a kulturních podmínkách. Komisi tvoří představitelé dikasterií Římské kurie, zástupci čínského episkopátu a řeholních kongregací. První plenární zasedání komise se konalo v březnu roku 2008 a zabývalo se dopisem, který zaslal papež čínským katolíků 27. května 2007. Na následujících setkáních – v dubnu 2009 a v březnu 2010 se řešily otázky lidské, intelektuální, duchovní a pastorační formace seminaristů a zasvěcených osob.

V závěrečném poselství z 13. dubna 2011 se dočteme, že diecéze Šanghaj může zahájit beatifikační proces Pavla Xu Guangqi, prvního čínského konvertity, který žil v 16. století a byl nejbližším spolupracovníkem proslulého italského misionáře O. Mattea Ricciho. Diecézní beatifikační proces italského misionáře již probíhá v rodné diecézi Macerata.

Komise se vyjádřila také k 'epizodě biskupského svěcení v Chengde, které Svatý stolec na základě obdržených informací a svědectví nemá důvod považovat za neplatné, avšak jednoznačně je pokládá za nedovolené, protože bylo uděleno bez papežského mandátu. Tato nelegitimnost, čteme dále ve zmíněném poselství, se pak přenáší také na nelegitimnost konání biskupských funkcí.' Papežská komise dále zdůrazňuje, že 'vnější nátlak může vést k tomu, že v takových případech sice není automaticky uplatňována exkomunikace, ale přesto tím v církevním organismu vzniká zranění,' vyzývá proto 'každého biskupa, který se do takové situace dostane, aby o tom podal zprávu Svatému stolci, objasnil kněžím a věřícím svůj vlastní postoj a zároveň obnovil své vyznání věrnosti Kristovu náměstku'.

Poselství se dále zaměřuje na povzbuzení čínských biskupů a jejich kněží, aby podporovali spravedlnost v oblasti práce, zasazovali se v případě potřeby o vybudování nových kostelů a křesťanských center výchovy a především, aby budovali zralé křesťanské komunity. Proto je vyzývá, aby vlastním příkladem učili milovat, odpouštět a být věrný. Plenární zasedání řešilo také otázku mnoha diecézí na území Číny, které nemají svého biskupa, otázku formace v seminářích a řeholních společenstvích stejně jako vztahy společnosti a místní církve.

V závěru poselství čteme, že Benedikt XVI. uznává touhu po jednotě s Petrovým stolcem a všeobecnou církví, kterou čínští věřící nepřestávají projevovat i uprostřed mnoha těžkostí a soužení. 'Víra církve, která je vyložena v Katechismu katolické církve a kterou je třeba hájit i za cenu obětí, je základem, na kterém katolická společenství v Číně, mají růst v jednotě a společenství.' Svatý otec dále členům komise zdůraznil důležitost vzdělávání, především duchovního, protože vnitřní život křesťana, postavený na osobní a liturgická modlitbě, dokáže čelit aktuálním výzvám. Nakonec papež svěřil celé společenství čínských věřících přímluvě Panny Marie, královny Číny, a obnovil svou naléhavou výzvu pro celou církev, aby věnovala 24. květen, svátek Panny Marie, Pomocnice křesťanů, modlitbám za církev v Číně.