Velikonoční triduum

Středem liturgie křesťanů je slavnost tří velikonočních dnů (Velikonoční triduum) utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, které jsou zároveň vrcholnými událostmi v jeho životě. Každý rok se slaví jejich výročí.
Publikováno: 18. 4. 2011 18:30

Na Zelený čtvrtek si připomínáme velikonoční slavnostní večeři Kristovu a apoštoly, které ustanovil k tomu, aby přinášeli jeho lásku a pravdu do celého světa. Taková velikonoční večeře byla slavena v židovském národě každé Velikonoce už od 13. století před Kristem na památku zázračného vysvobození celého národa z egyptského otroctví. Ovšem působením Kristovým dostaly tyto svátky zcela nový obsah. Při této poslední večeři Kristus s apoštoly dlouho hovořil s velkou láskou, soucitem a pochopením. Řekl jim, že v pátek bude ukřižován, ale že vstane zase živ. Dal jim velmi důležité pokyny pro jejich budoucí působení. Řekl jim mnoho o blízké i daleké budoucnosti. Ustanovil hlavní křesťanskou bohoslužbu, která se koná stále.

Tato poslední večeře patří k nejvýznamnějším událostem Kristova života a její záznam k nejkrásnějším místům v Bibli. Oslava této poslední večeře se koná v kostelech na Zelený čtvrtek večer.

V biskupských kostelech (katedrálách) se mimoto koná dopoledne bohoslužba za účasti biskupa a všech kněží, kteří mohou přijít, protože kněžské a biskupské poslání ustanovil Kristus také při poslední večeři. Tato dopolední bohoslužba se v některých katedrálách koná v jiný den, např. v úterý.

Velký pátek je den, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Byl zatčen v noci. Zacházeli s ním velmi hrubě a bezohledně. Byl krutě týrán a nakonec zcela nespravedlivě odsouzen k smrti na kříži. Musel nést těžký kříž na kopec u Jeruzaléma, kde byl kolem poledne ukřižován a kolem třetí hodiny odpoledne zemřel. Během hodin, kdy umíral na kříži, vyslovil několik krátkých, ale velmi významných vět. Byla to slova plná lásky ke všem, i těm nepřátelům, kteří mu to způsobili.

Vedle kříže stála jeho matka Panna Maria, která prožívala ve svém srdci hrozné utrpení. Po Kristově smrti jeden z vojáků, kteří ho ukřižovali, probodl jeho srdce kopím, aby byla jistota o jeho smrti, a teprve potom bylo dovoleno sejmout jeho tělo z kříže a pohřbít je. To se stalo k večeru. Byl pohřben ve hrobě vytesaném ve skále, nedaleko místa, kde byl ukřižován. Později byl nad těmito místy postaven veliký kostel, takže místo ukřižování i dodnes zachovaný hrob jsou uvnitř tohoto kostela. Velkopáteční bohoslužby se konají odpoledne nebo večer.

Po pohřbu byl hrob ve dne v noci hlídán vojenskou stráží. Sobota po Kristově smrti byla židovským svátečním dnem, kdy musel být zachováván sváteční klid; práce a cestování byly přísně zakázány. Apoštolové trávili sobotu v hlubokém zármutku a se strachem, aby také oni nebyli zatčeni a odsouzeni.

V kostelech se během Bílé soboty nekonají žádné bohoslužby. V mnoha kostelech je upraven tzv. "Boží hrob", kde socha nebo obraz mrtvého Krista připomíná jeho smrt a pohřbení. Mnoho lidí se tam přicházívá pomodlit.

Třetího dne, v neděli, v časných ranních hodinách Kristus vstal z hrobu živ, jak to bylo o něm dávno předpovídáno a jak to on sám vícekrát předpověděl. Během té neděle se setkal s řadou lidí, a pak v následujících čtyřiceti dnech opětovně i s mnoha jinými. V kostelech se v noci ze soboty na neděli koná slavnostní bohoslužba, nejdelší z celého roku, ale také nejkrásnější a nejhlubší svým obsahem. Z praktických důvodů, aby byla usnadněna účast, bývá tato noční bohoslužba většinou spíše počátkem noci než na jejím konci, začíná tedy na Bílou sobotu večer.

Velikonoční neděle (nazývaná také Neděle zmrtvýchvstání Páně nebo Velikonoční Boží hod) je největším křesťanským svátkem v roce. Začátkem jeho oslavy je už zmíněná noční bohoslužba, a pak slavnostní bohoslužby během dne.

 

Mons. Bohumil Kolář

Související články

Další aktuality

Novéna za zastavení pandemie s prosbou o přímluvu sv. dětí

Podobně jako na jaře, před slavností Zvěstování Páně, je zde opět nabízena novéna za zastavení nákazy a uzdravení celého národa. Chceme o to prosit na základě Ježíšovy výzvy v evangeliu. S vírou v jeho jméno. Vždyť těm, kdo věří, je možné všechno; s Ním, v Něm, skrze Něj a pro Něho. (srov. Jan 14,12-14) A Ježíš pokračuje slovy: „Jestliže mne milujete, budete zachovávat má přikázání.“(srov. Jan 14,12-14) Snaha o to je samozřejmostí pro dosažení jednoty s Ním. Pro vlastní nedokonalosti jsou zde za přímluvce voleny děti, které nám mohou být v lásce vzorem a jejichž přímluva má zvláštní sílu proto, že jsou už v nebi. S nimi chceme prožít 9 dnů.
25.11.2020

Katolický týdeník: Advent, jaký tu ještě nebyl

Letošní advent bude jiný: v kulisách pandemie. Čeká nás liturgické období, které bude podobně jako Velikonoce ještě více rodinné než jiné roky. Udělejme si z toho přednost.
25.11.2020

Červená středa – připomínka pronásledovaných za víru – již zítra

Mezinárodní iniciativa Červená středa se letos v České republice uskuteční 25. listopadu již potřetí. Program v Praze začne konferencí v Karolinu o pronásledování pro víru ve světě, po ní bude následovat společná křesťansko-židovská modlitba a dále průvod kolem tří červeně nasvícených budov. Symbolem této iniciativy je červené světlo, které odkazuje na utrpení těch, kteří žijí v náboženské nesvobodě a útlaku. Akci organizuje společně Česká biskupská konference s Ekumenickou radou církví v ČR, Federací židovských obcí v ČR a Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku.
24.11.2020

Vyjádření Stálé rady ČBK k situaci kolem Rady České televize

Přinášíme vyjádření Stálé rady ČBK k situaci ohledně Rady České televize:
24.11.2020

Ekumenická rada církví zvolila generálního sekretáře

Valné shromáždění ekumenické rady církví na svém jednání dnes, 24. 11. 2020, zvolilo generálním sekretářem na další čtyři roky Petra Jan Vinše.
24.11.2020