Velikonoční triduum

Středem liturgie křesťanů je slavnost tří velikonočních dnů (Velikonoční triduum) utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, které jsou zároveň vrcholnými událostmi v jeho životě. Každý rok se slaví jejich výročí.
Publikováno: 18. 4. 2011 16:30

Na Zelený čtvrtek si připomínáme velikonoční slavnostní večeři Kristovu a apoštoly, které ustanovil k tomu, aby přinášeli jeho lásku a pravdu do celého světa. Taková velikonoční večeře byla slavena v židovském národě každé Velikonoce už od 13. století před Kristem na památku zázračného vysvobození celého národa z egyptského otroctví. Ovšem působením Kristovým dostaly tyto svátky zcela nový obsah. Při této poslední večeři Kristus s apoštoly dlouho hovořil s velkou láskou, soucitem a pochopením. Řekl jim, že v pátek bude ukřižován, ale že vstane zase živ. Dal jim velmi důležité pokyny pro jejich budoucí působení. Řekl jim mnoho o blízké i daleké budoucnosti. Ustanovil hlavní křesťanskou bohoslužbu, která se koná stále.

Tato poslední večeře patří k nejvýznamnějším událostem Kristova života a její záznam k nejkrásnějším místům v Bibli. Oslava této poslední večeře se koná v kostelech na Zelený čtvrtek večer.

V biskupských kostelech (katedrálách) se mimoto koná dopoledne bohoslužba za účasti biskupa a všech kněží, kteří mohou přijít, protože kněžské a biskupské poslání ustanovil Kristus také při poslední večeři. Tato dopolední bohoslužba se v některých katedrálách koná v jiný den, např. v úterý.

Velký pátek je den, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Byl zatčen v noci. Zacházeli s ním velmi hrubě a bezohledně. Byl krutě týrán a nakonec zcela nespravedlivě odsouzen k smrti na kříži. Musel nést těžký kříž na kopec u Jeruzaléma, kde byl kolem poledne ukřižován a kolem třetí hodiny odpoledne zemřel. Během hodin, kdy umíral na kříži, vyslovil několik krátkých, ale velmi významných vět. Byla to slova plná lásky ke všem, i těm nepřátelům, kteří mu to způsobili.

Vedle kříže stála jeho matka Panna Maria, která prožívala ve svém srdci hrozné utrpení. Po Kristově smrti jeden z vojáků, kteří ho ukřižovali, probodl jeho srdce kopím, aby byla jistota o jeho smrti, a teprve potom bylo dovoleno sejmout jeho tělo z kříže a pohřbít je. To se stalo k večeru. Byl pohřben ve hrobě vytesaném ve skále, nedaleko místa, kde byl ukřižován. Později byl nad těmito místy postaven veliký kostel, takže místo ukřižování i dodnes zachovaný hrob jsou uvnitř tohoto kostela. Velkopáteční bohoslužby se konají odpoledne nebo večer.

Po pohřbu byl hrob ve dne v noci hlídán vojenskou stráží. Sobota po Kristově smrti byla židovským svátečním dnem, kdy musel být zachováván sváteční klid; práce a cestování byly přísně zakázány. Apoštolové trávili sobotu v hlubokém zármutku a se strachem, aby také oni nebyli zatčeni a odsouzeni.

V kostelech se během Bílé soboty nekonají žádné bohoslužby. V mnoha kostelech je upraven tzv. "Boží hrob", kde socha nebo obraz mrtvého Krista připomíná jeho smrt a pohřbení. Mnoho lidí se tam přicházívá pomodlit.

Třetího dne, v neděli, v časných ranních hodinách Kristus vstal z hrobu živ, jak to bylo o něm dávno předpovídáno a jak to on sám vícekrát předpověděl. Během té neděle se setkal s řadou lidí, a pak v následujících čtyřiceti dnech opětovně i s mnoha jinými. V kostelech se v noci ze soboty na neděli koná slavnostní bohoslužba, nejdelší z celého roku, ale také nejkrásnější a nejhlubší svým obsahem. Z praktických důvodů, aby byla usnadněna účast, bývá tato noční bohoslužba většinou spíše počátkem noci než na jejím konci, začíná tedy na Bílou sobotu večer.

Velikonoční neděle (nazývaná také Neděle zmrtvýchvstání Páně nebo Velikonoční Boží hod) je největším křesťanským svátkem v roce. Začátkem jeho oslavy je už zmíněná noční bohoslužba, a pak slavnostní bohoslužby během dne.

 

Mons. Bohumil Kolář

Související články

Další aktuality

Papež František: Láska znamená otvírat své srdce druhým

„Milovat jako Kristus znamená říkat ne jiným „láskám“, které nám svět nabízí: lásku k penězům, k úspěchu, k marnivosti, k moci…. Kdo miluje peníze, nemiluje jako Ježíš. Tyto klamné cesty falešné lásky nás odvádějí od lásky k Pánu a vedou nás k tomu, abychom byli stále sobečtější, narcističtější a panovačnější," řekl dnes mimo jiné Svatý otec ve své promluvě před modlitbou Regina Coeli, která byla věnovaná lásce.
09.05.2021

Červená středa se bude letos konat 24. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční, zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční 24. listopadu.
08.05.2021

Nedělní videokázání (nejen) pro děti - 6. neděle velikonoční

07.05.2021

Svatý stolec zveřejnil poselství ke Světovému dni migrantů a uprchlíků

»Ke stále širšímu “my”«, takový název nese poselství ke 107. Světovému dni migrantů a uprchlíků, připadajícímu v katolické církvi na poslední neděli v září, letos tedy 26. září. Poselství včera zveřejnil Svatý stolec a přiblížil brífink v tiskovém středisku, na němž vystoupili zástupci sekce pro migranty vatikánského Úřadu pro službu integrálnímu lidskému rozvoji.
07.05.2021

Biskup Vokál slaví 10. výročí svého biskupského svěcení

Dnes je to 10 let ode dne, kdy byl Mons. Jan Vokál vysvěcen kardinálem Tarcisiem Bertonem SDB v římské bazilice sv. Petra na biskupa. Spolusvětiteli se stali kardinál Dominik Duka OP a arcibiskup Erwin Josef Ender. Úřadu se ujal jako 25. biskup královéhradecký. Jako biskupské motto si zvolil text: „Pod tvou ochranou.“
07.05.2021