Velikonoční triduum

Středem liturgie křesťanů je slavnost tří velikonočních dnů (Velikonoční triduum) utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, které jsou zároveň vrcholnými událostmi v jeho životě. Každý rok se slaví jejich výročí.
Publikováno: 18. 4. 2011 18:30

Na Zelený čtvrtek si připomínáme velikonoční slavnostní večeři Kristovu a apoštoly, které ustanovil k tomu, aby přinášeli jeho lásku a pravdu do celého světa. Taková velikonoční večeře byla slavena v židovském národě každé Velikonoce už od 13. století před Kristem na památku zázračného vysvobození celého národa z egyptského otroctví. Ovšem působením Kristovým dostaly tyto svátky zcela nový obsah. Při této poslední večeři Kristus s apoštoly dlouho hovořil s velkou láskou, soucitem a pochopením. Řekl jim, že v pátek bude ukřižován, ale že vstane zase živ. Dal jim velmi důležité pokyny pro jejich budoucí působení. Řekl jim mnoho o blízké i daleké budoucnosti. Ustanovil hlavní křesťanskou bohoslužbu, která se koná stále.

Tato poslední večeře patří k nejvýznamnějším událostem Kristova života a její záznam k nejkrásnějším místům v Bibli. Oslava této poslední večeře se koná v kostelech na Zelený čtvrtek večer.

V biskupských kostelech (katedrálách) se mimoto koná dopoledne bohoslužba za účasti biskupa a všech kněží, kteří mohou přijít, protože kněžské a biskupské poslání ustanovil Kristus také při poslední večeři. Tato dopolední bohoslužba se v některých katedrálách koná v jiný den, např. v úterý.

Velký pátek je den, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Byl zatčen v noci. Zacházeli s ním velmi hrubě a bezohledně. Byl krutě týrán a nakonec zcela nespravedlivě odsouzen k smrti na kříži. Musel nést těžký kříž na kopec u Jeruzaléma, kde byl kolem poledne ukřižován a kolem třetí hodiny odpoledne zemřel. Během hodin, kdy umíral na kříži, vyslovil několik krátkých, ale velmi významných vět. Byla to slova plná lásky ke všem, i těm nepřátelům, kteří mu to způsobili.

Vedle kříže stála jeho matka Panna Maria, která prožívala ve svém srdci hrozné utrpení. Po Kristově smrti jeden z vojáků, kteří ho ukřižovali, probodl jeho srdce kopím, aby byla jistota o jeho smrti, a teprve potom bylo dovoleno sejmout jeho tělo z kříže a pohřbít je. To se stalo k večeru. Byl pohřben ve hrobě vytesaném ve skále, nedaleko místa, kde byl ukřižován. Později byl nad těmito místy postaven veliký kostel, takže místo ukřižování i dodnes zachovaný hrob jsou uvnitř tohoto kostela. Velkopáteční bohoslužby se konají odpoledne nebo večer.

Po pohřbu byl hrob ve dne v noci hlídán vojenskou stráží. Sobota po Kristově smrti byla židovským svátečním dnem, kdy musel být zachováván sváteční klid; práce a cestování byly přísně zakázány. Apoštolové trávili sobotu v hlubokém zármutku a se strachem, aby také oni nebyli zatčeni a odsouzeni.

V kostelech se během Bílé soboty nekonají žádné bohoslužby. V mnoha kostelech je upraven tzv. "Boží hrob", kde socha nebo obraz mrtvého Krista připomíná jeho smrt a pohřbení. Mnoho lidí se tam přicházívá pomodlit.

Třetího dne, v neděli, v časných ranních hodinách Kristus vstal z hrobu živ, jak to bylo o něm dávno předpovídáno a jak to on sám vícekrát předpověděl. Během té neděle se setkal s řadou lidí, a pak v následujících čtyřiceti dnech opětovně i s mnoha jinými. V kostelech se v noci ze soboty na neděli koná slavnostní bohoslužba, nejdelší z celého roku, ale také nejkrásnější a nejhlubší svým obsahem. Z praktických důvodů, aby byla usnadněna účast, bývá tato noční bohoslužba většinou spíše počátkem noci než na jejím konci, začíná tedy na Bílou sobotu večer.

Velikonoční neděle (nazývaná také Neděle zmrtvýchvstání Páně nebo Velikonoční Boží hod) je největším křesťanským svátkem v roce. Začátkem jeho oslavy je už zmíněná noční bohoslužba, a pak slavnostní bohoslužby během dne.

 

Mons. Bohumil Kolář

Související články

Další aktuality

Kustod Svaté země: Sýrie byla před válkou příkladem integrace křesťanů i muslimů

Františkánský kustod Svaté země, otec Francesco Patton, který se v těchto dnech účastní mítinku v Rimini, kde měl přednášku, mluvil s redaktorem Vatikánského rozhlasu o situaci ve Svaté zemi, jež zahrnuje stát Izrael, Palestinu, Sýrii, Jordánsko a Libanon, a to v souvislosti s migrací.
22.08.2019

Církevní školy - známka kvalitního vzdělání

Celkem 95 katolických škol otevře opět své brány v pondělí 2. září. Nově mezi nimi bude také Gymnázium sv. Augustina v Praze, to naváže na mateřskou a základní školu, které již řád augustiniánů na Praze 4 provozuje.
22.08.2019

Karlovy Vary mají biskupa. V největším českém lázeňském městě bude nově působit František Radkovský.

Obyvatelé Karlovarského kraje mají od tohoto týdne nového souseda. Je jím emeritní plzeňský biskup František Radkovský, který se z Plzně přesunul do Karlových Varů. Bydlí na faře u kostela Povýšení sv. Kříže v Rybářích. Některé své plzeňské aktivity si i přesto ponechá. Při této příležitosti jsme biskupovi Františkovi položili několik otázek.
22.08.2019

OSN připomíná Mezinárodní den obětí náboženského násilí

Letošní 22. srpen je prvním mezinárodním dnem vzpomínky na oběti násilných činů, motivovaných nenávistí vůči náboženství či víře. V květnu tohoto roku o tom rozhodlo Generální shromáždění OSN. Na pronásledování kvůli víře také upozorňuje mezinárodní křesťanská iniciativa Červená středa (#RedWednesday), která se v ČR uskuteční ve středu 27. listopadu 2019. 
22.08.2019

Papež František: Nebuďme duchovními turisty

Na dnešní audienci se v aule Pavla VI. sešlo asi 8 000 lidí. Papež František se ve své katechezi „Všechno měli společné“ zamýšlel nad tématem sdílení hmotných statků, jak nás to učí církev ve Skutcích apoštolů, a vybídl, abychom nebyli jenom duchovními turisty, ale opravdovými křesťany.
21.08.2019