Velikonoční zamyšlení P. Jana Houkala

Při vstupu do velikonoční doby vám přinášíme zamyšlení P. Jana Houkala, faráře z Brandýsa nad Labem.
Publikováno: 20. 4. 2011 15:00

Nejdůležitější svátky v roce

 

Říkává se, že velikonoce jsou nejdůležitějšími křesťanskými svátky v roce. A je to bezpochyby pravda, protože si o nich připomínáme smrt a zmrtvýchvstání Krista Pána, tedy události, v nichž celé jeho pozemské působení dochází naplnění. O smrti na kříži, k níž byl odsouzen, přeci vyznáváme, že ji dobrovolně přijal jako výkupnou za hříchy všech lidí, protože v ní vzal na sebe trest za jejich nepravosti. A o zmrtvýchvstání třetího dne, o němž víme na základě svědectví těch, kteří Krista potkali, vyznáváme přeci zase to, že se stalo prvotinou našeho vzkříšení z mrtvých, neboť konečným cílem života člověka je věčnost u Boha. Třeba takovými slovy bychom mohli jednoduše shrnout základní křesťanské vnímání toho, co si o velikonocích především připomínáme. Ke skutečnému porozumění jejich důležitosti je však potřebné ještě jedno základní křesťanské vyznání, totiž to, kým Kristus vlastně je. A že víra ve zmrtvýchvstání s vírou v Ježíšovo Božství úzce souvisí, je možná jedním z nejdůležitějších rozměrů velikonočního poselství.  

Ani Nový zákon nám nezastírá, jak se učedníci po Kristově ukřižování rozutekli a, patrně plni zklamání, se navrátili ke svému původnímu povolání, k rybaření. Tento zdánlivý krach Ježíšova působení je ale v ostrém protikladu k tomu, co se stalo poté a co známe nejen z biblických vyprávění, totiž k onomu obrovskému "boomu" křesťanství už v následných desetiletích. Proto se mezi Ježíšovou smrtí a tímto zrozením křesťanství něco muselo stát. A právě toto "něco" je setkání učedníků se zmrtvýchvstalým Ježíšem. Potkali Ježíše, ale ne jako toho, který by se jednoduše navrátil do pozemského života (něco na způsob oživení po klinické smrti), ale jako toho, který přešel už do jiného "rozměru", do světa Božího. Ovšem zkušenost takového setkání byla natolik reálná a po čtyřicet dní potvrzovaná, že učedníci pochopili, že nemůže jít jen o přelud či sen, jen o nějakou projekci vlastních tužeb (jak bychom řekli dnes). A tato setkání znovu změnila jejich život, stejně jako když Krista před lety poprvé potkali kdesi u Genezaretského jezera. Proto se jeho zmrtvýchvstání pro ně stalo i největším potvrzením toho, proč v něj vlastně uvěřili: Protože v jeho osobě vpravdě sestoupil na zem Bůh, neboť jinak by toto vše nemohlo být možné.

Už staří křesťanští autoři prvních staletí, když pak měli odpovědět na otázku, kdeže je ale dnes ten vzkříšený Kristus, aby v něj mohli i dnešní lidé uvěřit, velmi rádi poukazovali na to, co velikonoční zvěst v lidech působí. Z lidí zlých se stávají lidé dobří, nenávist se mění v lásku, říkávali. Tím chtěli poukázat na proměnu srdcí těch, kteří v Krista Pána uvěřili a křesťanství skutečně přijali jako normu svého života.

Něco takového by ale nemělo pochopitelně platit jen v prvních staletích. Stále to má být zkušenost této životní proměny, která se pro všechny generace «blahoslavených, kteří neviděli, a přesto uvěřili» má stát tím nejvýraznějším potvrzením pravosti jejich křesťanství. Ostatně už i titíž staří církevní autoři tuto proměnu nazývali vzkříšením Krista v životě člověka.

Ale aby k něčemu takovému došlo i v našem životě, je potřeba jediné. Zkusit to. Zkusit se "na vlastní kůži" přesvědčit, zda tomu tak je, či není. A právě k tomuto (novému) pokusu nás velikonoční zvěst zve. Proto také slavíme velikonoce, abychom k tomuto kroku, ke své cestě za Kristem Pánem našli (novou) odvahu, proto jsou velikonoce skutečně nejdůležitějšími svátky v roce.

P. Jan Houkal

Související články

Další aktuality

Vatikán zveřejnil oficiální obraz Světového setkání rodin 2022

Ve čtvrtek Vatikán zveřejnil oficiální obraz 10. světového setkání rodin, které proběhne ve dnech 22.-26. června 2022 v Římě. Malba, jejíž autorem je slovinský jezuita P. Marko Ivan Rupnik, byla představena 28. července Dikasteriem pro laiky, rodinu a život a římskou diecézí, kteří setkání rodin organizují.
29.07.2021

Správa kostela sv. Kajetána v Nerudově ulici svěřena Arcidiecézní charitě Praha

Pražská provincie kongregace Nejsvětějšího Vykupitele (Redemptoristé) svěřují od srpna 2021 provoz kostela sv. Kajetána a Panny Marie Matky ustavičné pomoci v Nerudově ulici 22 v Praze 1 Arcidiecézní charitě Praha. Úvodní mši svatou bude v úterý 3. srpna od 17 hodin celebrovat rektor kostela P. Stanislav Přibyl, CSsR, generální sekretář České biskupské konference.
29.07.2021

Nové biskupské svěcení v Číně

V čínské provincii Kan-su byl 28. července vysvěcen nový pomocný biskup, pátý pastýř čínské katolické církve jmenovaný poté, co vstoupila v platnost dočasná dohoda mezi Svatým stolcem a Čínskou lidovou republikou o jmenování biskupů.
29.07.2021

Katolický týdeník: Při papežské mši bude kříž z Česka

Při návštěvě Slovenska (12.–15. září) by měl papež František sloužit poslední den mši svatou v Šaštíně, kam zamíří i naši biskupové. Na pódiu bude navíc umístěn kříž z trámů tornádem poničeného kostela z Moravské Nové Vsi.
28.07.2021

Sestra Francine, unesená v Konžské demokratické republice, je opět svobodná

Sestra Francine, která byla unesená na východě Konžské demokratické republiky, je opět svobodná, informovala o tom organizace Církev v nouzi. Fyzicky je v pořádku, ale je traumatizována. Další informace o pozadí jejího únosu a rychlého propuštění nejsou známé.
28.07.2021