Kyrill I. se modlil u památníku obětí černobylské katastrofy

Dnes (26. dubna 2011) v 1.23 hodin ráno, přesně 25 let od výbuchu reaktoru v ukrajinské atomové elektrárně v Černobylu, se ruský pravoslavný patriarcha Kyrill I. s několika stovkami věřících modlil u památníku obětí této atomové katastrofy. Bohoslužby se účastnil ukrajinský premiér Mykola Asarov a tzv. likvidátoři, kteří po nehodě kolem reaktoru v bloku 4 vybudovali betonový kryt.
Publikováno: 26. 4. 2011 21:30

Černobyl (UA): 26. dubna 1986 v 1.23 hodin ráno vybuchl reaktor v černobylské atomové elektrárně a dodnes jsou následky této katastrofy citelné. Lidé z postižené oblasti stále trpí v důsledku ozáření z havarovaného atomového reaktoru. Patriarcha Kyrill I. řekl, že svět neválečné doby nezná žádnou katastrofu, která by byla srovnatelná s Černobylem. Následky na lidských životech a životním prostředí byly 500 krát větší, než ty, které způsobila atomová bomba svržená na Hirošimu během 2. světové války. Patriarcha Kyrill I. je prvním představitelem ruské pravoslavné církve, který vstoupil do zakázaného pásma kolem bývalé atomové elektrárny.

Nehoda na reaktoru v ukrajinské atomové elektrárně Černobyl je i po neštěstí, které postihlo japonskou nukleární elektrárnu Fukushima, považována za doposud nejhorší katastrofu z dob civilního využívání atomové energie. V noci na 26. dubna 1986 došlo k roztavení jádra a k masivní explozi ve 4. bloku elektrárny. Výbuch způsobil neúspěšný experiment a závažné konstrukční nedostatky sovětského reaktoru typu RBMK. Během katastrofy se uvolnilo vícero tun radioaktivního materiálu. Radioaktivní mrak vystoupal do výšky jednoho a půl kilometru a pohyboval se k severu. Nejprve se posunul nad Skandinávii a pak přešel přes velkou část západní Evropy. 1. května 1986 dosáhl Rakouska, Švýcarska a jižního Německa. V týdnech po katastrofě bylo radioaktivně kontaminováno území o rozloze 200 000 m2, nejvíce postižené bylo Bělorusko.

Související články

Další aktuality

Programové tipy Radia Proglas na 35. týden 2019

V týdnu od 26. srpna naladíte na Proglasu například reportáž o projektu Dobrokáva nebo pořad věnovaný organizaci Sananim, která pomáhá lidem se závislostí na hazardu.
23.08.2019

Historická poutní cesta do Říma kandiduje na zařazení do fondu světového dědictví UNESCO

Via Francigena, poutní cesta vedoucí přes celý starý kontinent od Canterbury do Říma, kandiduje na zápis do fondu světového dědictví UNESCO. Kromě Itálie kandidaturu podpořily Velká Británie, Francie a Švýcarsko.
23.08.2019

Kustod Svaté země: Sýrie byla před válkou příkladem integrace křesťanů i muslimů

Františkánský kustod Svaté země, otec Francesco Patton, který se v těchto dnech účastní mítinku v Rimini, kde měl přednášku, mluvil s redaktorem Vatikánského rozhlasu o situaci ve Svaté zemi, jež zahrnuje stát Izrael, Palestinu, Sýrii, Jordánsko a Libanon, a to v souvislosti s migrací.
22.08.2019

Církevní školy - známka kvalitního vzdělání

Celkem 95 katolických škol otevře opět své brány v pondělí 2. září. Nově mezi nimi bude také Gymnázium sv. Augustina v Praze, to naváže na mateřskou a základní školu, které již řád augustiniánů na Praze 4 provozuje.
22.08.2019

Karlovy Vary mají biskupa. V největším českém lázeňském městě bude nově působit František Radkovský.

Obyvatelé Karlovarského kraje mají od tohoto týdne nového souseda. Je jím emeritní plzeňský biskup František Radkovský, který se z Plzně přesunul do Karlových Varů. Bydlí na faře u kostela Povýšení sv. Kříže v Rybářích. Některé své plzeňské aktivity si i přesto ponechá. Při této příležitosti jsme biskupovi Františkovi položili několik otázek.
22.08.2019