Kyrill I. se modlil u památníku obětí černobylské katastrofy

Dnes (26. dubna 2011) v 1.23 hodin ráno, přesně 25 let od výbuchu reaktoru v ukrajinské atomové elektrárně v Černobylu, se ruský pravoslavný patriarcha Kyrill I. s několika stovkami věřících modlil u památníku obětí této atomové katastrofy. Bohoslužby se účastnil ukrajinský premiér Mykola Asarov a tzv. likvidátoři, kteří po nehodě kolem reaktoru v bloku 4 vybudovali betonový kryt.
Publikováno: 26. 4. 2011 19:30

Černobyl (UA): 26. dubna 1986 v 1.23 hodin ráno vybuchl reaktor v černobylské atomové elektrárně a dodnes jsou následky této katastrofy citelné. Lidé z postižené oblasti stále trpí v důsledku ozáření z havarovaného atomového reaktoru. Patriarcha Kyrill I. řekl, že svět neválečné doby nezná žádnou katastrofu, která by byla srovnatelná s Černobylem. Následky na lidských životech a životním prostředí byly 500 krát větší, než ty, které způsobila atomová bomba svržená na Hirošimu během 2. světové války. Patriarcha Kyrill I. je prvním představitelem ruské pravoslavné církve, který vstoupil do zakázaného pásma kolem bývalé atomové elektrárny.

Nehoda na reaktoru v ukrajinské atomové elektrárně Černobyl je i po neštěstí, které postihlo japonskou nukleární elektrárnu Fukushima, považována za doposud nejhorší katastrofu z dob civilního využívání atomové energie. V noci na 26. dubna 1986 došlo k roztavení jádra a k masivní explozi ve 4. bloku elektrárny. Výbuch způsobil neúspěšný experiment a závažné konstrukční nedostatky sovětského reaktoru typu RBMK. Během katastrofy se uvolnilo vícero tun radioaktivního materiálu. Radioaktivní mrak vystoupal do výšky jednoho a půl kilometru a pohyboval se k severu. Nejprve se posunul nad Skandinávii a pak přešel přes velkou část západní Evropy. 1. května 1986 dosáhl Rakouska, Švýcarska a jižního Německa. V týdnech po katastrofě bylo radioaktivně kontaminováno území o rozloze 200 000 m2, nejvíce postižené bylo Bělorusko.

Související články

Další aktuality

Shrnutí druhého dne apoštolské cesty papeže Františka v Iráku

Ráno navštívil papež František velkoajatolláha Alího Sistáního, potom zamířil do starověkého Uru na společnou modlitbu abrahámovských náboženství a večer celebroval mši v chaldejském ritu v Bagdádu.
06.03.2021

Nedělní videokázání P. Romana Vlka (nejen) pro děti

Přinášíme vám pravidelné nedělní videokázání P. Romana Vlka nejen pro děti ke třetí neděli postní.
06.03.2021

Imám Al-Tajíb k papežské cestě: Historická a odvážná návštěva Iráku

Cestu papeže Františka do Iráku, během níž se dnes dopoledne setkal s tamním vůdčím šíitským představitelem Alím Sistáním, přivítal rovněž vrchní imám káhirské univerzity Al-Azhar, Ahmad Muhammad Ahmad Al-Tajíb, který platí za nejvyšší autoritu sunnitského islámu.
06.03.2021

Papež navštívil velkého ajatolláha Al-Sistáního v iráckém Nadžafu

Druhý den apoštolské návštěvy papeže Františka v Iráku začal v duchu vytváření přátelství mezi náboženskými komunitami. V iráckém Nadžafu, městě, které je hlavním náboženským centrem iráckých šíitů a cílem poutních cest šíitů z celého světa, se papež František setkal s velkým ajatolláhem Al-Sistáním.
06.03.2021

Mše svatá za oběti pandemie, za nemocné a za zdravotníky

Rada evropských biskupských konferencí (CCEE) vyzvala k modlitbám za oběti pandemie covid-19. Každá země Evropy bude v jeden den postní doby slavit mši svatou; na Českou republiku připadl 17. březen 2021. Hlavním celebrantem bohoslužby bude pomocný biskup pražský Mons. Zdenek Wasserbauer, kazatelem generální sekretář ČBK P. Stanislav Přibyl.
05.03.2021