Co je beatifikace neboli blahořečení?

Kanonizační proces neboli svatořečení v katolické církvi znamená prohlášení za svatého. V současném kanonickém právu je prohlášení za svatého posledním papežským úkonem, kterým je služebník Boží, zařazený před tím mezi blahoslavené, vepsán do seznamu svatých. Beatifikací je služebník Boží prohlášen za blahoslaveného
Publikováno: 29. 4. 2011 23:12

V dějinách Církve se podoba kanonizace proměňovala a vyvíjela. Dnes je kanonizační řízení právním procesem, který se řídí závaznými předpisy, přičemž tato náročná procedura trvá obvykle několik let.

Jednotlivé stupně kanonizačního procesu:

1. Služebník Boží je označení používané v katolické církvi pro zemřelou osobu, u které byl započat kanonizační proces, který dosud nebyl ukončen ani udělením nejnižšího stupně. Kongregace pro svatořečení poté může navrhnout papeži, aby služebníka Božího označil za ctihodného. (Jan Pavel II. je ctihodným služebníkem Božím).

2. Prohlášení za blahoslaveného neboli beatifikace (z lat. beatus šťastný, blažený a facere učinit) je druhým stupněm kanonizačního procesu. Toto prohlášení znamená, že se církev zaručuje za to, že daná osoba je v nebi, je proto možné ji prosit o přímluvu, a prokazovat jí úctu (např. může být této osobě zasvěcen kostel či oltář). Předpokladem je ukončené beatifikační řízení a jeden doložený zázrak. Na rozdíl od kanonizace (třetí stupeň procesu svatořečení), blahoslavenému úcta smí být prokazována, není to však výslovně předepsáno, jako je tomu u světců. Povolení uctívat blahoslaveného je též výhradně lokální, neplatí univerzálně pro celou církev.

3. Aby mohl být blahoslavený prohlášen za svatého neboli kanonizován, je potřeba ještě jednoho zázraku. Prohlášení o svatosti dané osoby je považováno za neomylné, prohlášení o blahoslaveném či ctihodném nikoli. Svatý pak může být předmětem veřejné úcty po celém světě, nikoli pouze v místní diecézi, a dostává také datum v církevním kalendáři platném pro celou církev.

Aby byl zázrak (k beatifikaci či svatořečení) uznán za platný, musí splňovat následující kritéria:

- nemoc musí být smrtelná

- musí být ve svém posledním stádiu

- použité léky nebyly schopné nemocného uzdravit

- uzdravení musí být okamžité

- uzdravení musí být dokonalé a úplné

- nesmí mu předcházet ulehčení

- uzdravení musí být stabilní a trvalé 

 

Zázrak na přímluvu Jana Pavla II.

Sestra Marie Simon-Pierre, která byla díky přímluvě u Jana Pavla II. zázračně uzdravena, pracovala  v  roce 2005 v mateřské školce v Puyricardu. Již čtyři roky trpěla stejně jako Jan Pavel II. Parkinsonovou nemocí a pociťovala stále více bolest a bezmocnost. V dubnu zemřel Jan Pavel II., k němuž měla vždy blízko. Řádové sestry tedy zahájily devítidenní modlitby na přímluvu u Jana Pavla II. Nemoc však zjevně vítězila a Marie Simon-Pierre se 2. června 2005 chtěla vzdát své práce. Matka představená jí však tehdy řekla, aby počkala do svého dalšího pobytu v Lurdech, protože „Jan Pavel II. možná ještě neřekl své poslední slovo". Zázrak se stal v noci  z 2. na 3. června 2005: sestra Marie se probudila ráno v půl páté a vyskočila z postele, ačkoli se předtím pohybovala jen s obtížemi. „Onoho jitra při eucharistii jsem byla přesvědčena, že jsem se uzdravila. Je to opravdu velký zázrak, který lze slovy sotva vylíčit,“ řekla. O několik dní později se podivoval její neurolog. „Ptal se mě, zda jsem si zdvojnásobila dávku dopaminu. Řekla jsem mu: ne, úplně jsem ho přestala brát,“ dodává. Podle kněze Luka Marieho Lalanna, který vedl v diecézi rok šetření, než případ předložil Kongregaci pro otázky svatořečení ve Vatikánu, podstoupila sestra Marie Simon-Pierre přísné testy, aby její uzdravení, podle současných lékařských poznatků nevysvětlitelné, bylo uznáno jako zázrak.

Související články

Další aktuality

Benedikt XVI. napsal list k pohřbu svého bratra Georga

Emeritní papež Benedikt XVI. sledoval pohřeb svého bratra Georga Ratzingera, zesnulého 1. července, v přímém přenosu z Vatikánu. Zůstal tak v duchovním spojení s komunitou v řezenském dómu, zdůraznil biskup Rudolf Voderholzer při zahájení rekviem. Na pohřebních obřadech, které začaly ve středu 8.7.2020 v 10 hodin v řezenském dómu, zastupoval emertiního papeže jeho osobní sekretář, arcibiskup Georg Gänswain, který také přednesl pohřební řeč napsanou Benediktem XVI. a adresovanou řezenskému biskupovi. Přinášíme ji v plném znění:
09.07.2020

Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc červenec 2020

Naléhavý úmysl papeže Františka na tento měsíc se věnuje modlitbě k Panně Marii, aby nám vyprosila moudré a svobodné srdce, které Bohu svým životem říká: dělej si, Pane, se mnou, co chceš!
09.07.2020

Papež František: Hledání Boží tváře je zárukou dobrého konce naší cesty

Petrův nástupce sloužil jako obvykle v kapli Domu sv. Marty mši svatou, ale dnes také v přímém televizním přenosu. Připomněl tímto způsobem svoji první pastorační cestu za hranice svojí diecéze, když se 8. července roku 2013, jen necelých pět měsíců od svého zvolení (13. 3.), vydal na ostrov Lampedusa, nejjižnější výspu Itálie a Evropské unie. Dnešní bohoslužby se proto účastnili členové úřadu Svatého stolce pro integrální lidský rozvoj ze Sekce pro migranty a uprchlíky, kterou vede pod přímým papežovým vedením kardinál Michael Czerny SI.
08.07.2020

Sdělení ČBK k omezením v době pandemie

Sdělení ČBK k zavedeným omezením v liturgii v době pandemie:
07.07.2020

Skončilo 123. plenární zasedání ČBK

Biskupové Čech, Moravy a Slezska se sešli 6. a 7. července na 123. plenárním zasedání ČBK na Velehradě. Jednání se účastnili i předsedové konferencí vyšších řeholních představených. Po celou dobu byl zasedání biskupů přítomen i apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Charles D. Balvo.
07.07.2020