Smrt biskupa podzemní církve a summit o lidských právech

Poté, co se Dalajláma vzdal politické autority v Tibetu, a ve dnech, kdy se křesťané loučili se zesnulým biskupem podzemní církve, se konal v Pekingu summit o ochraně lidských práv, obestřený pochybami.

Luo-jang/Peking(PRC): V pátek 29. dubna 2011 byl nedaleko Luo-jang v provincii Che-nan pochován tamní biskup Peter Li Hongye, který zemřel na srdeční zástavu ve věku 91 let, když při liturgii velikonoční vigílie 23. dubna 2011 žehnal křestní vodu. Mons. Hongye byl kvůli své věrnosti papeži a službě bez státního svolení vězněn v pracovních táborech (1955-1970), zbytek života pak strávil buď sledován nebo v domácím vězení. Stal se inspirativním svědkem víry nejen pro deset tisíc věřících své diecéze.

Vězeňsko-disidentský osud Mons. Hongye je jen jedním z mnoha, které vrhají stín pochybnosti na smysl dvoudenního čínsko-amerického summitu o ochraně lidských práv, který proběhl 27. a 28. dubna 2011. 'Tato setkání nemívají výsledky. Doufáme, že Washington se chce opravdu zaměřit na porušování lidských práv a ne jen na příležitost blýsknout se,' prohlašovali před jeho zahájením aktivisté. V dokumentech vydaných Ministerstvem zahraničí Spojených států amerických se diskuse měla zaměřit 'na vývoj lidských práv, včetně nedávných negativních trendů jako jsou násilná zmizení, mimo-zákonné věznění, zatýkání a odsuzování.' Zástupci zemí se měli za zavřenými dveřmi věnovat mimo jiné i raziím proti protestantským komunitám, které se odehrály před několika týdny ve větších městech Číny.

Ve světle prohlášení vládního mluvčího Hong Leie jsou však Číňané vůči summitu skeptickými. 'Jsme proti tomu, aby jakákoliv země používala otázku lidských práv k zasahování do čínských vnitřních záležitostí,' uvedl mluvčí. 'Avšak americká vláda může a musí využít tohoto setkání k tomu, aby se Čína nadále zodpovídala ze svých mezinárodních a konstitučních závazků a lidská práva chránila,' varuje mezinárodní ředitel organizace Chinese Human Rights Defender, Renee Xia.

Povzbudivým paradoxem mezinárodních styků s Čínou je fakt, že z globálního hlediska ne příliš významný krok Dalajlámy, který se začátkem března tohoto roku vzdal politické moci a zůstal pouze duchovním vůdcem Tibetu, způsobil u čínské vlády větší vlnu odporu, než americké obnovování dialogu o lidských právech. Dalajlámův krok totiž demostroval jedinečnou sílu demokracie: přechodem zbytku jeho kompetencí na v pořadí třetí exilovou vládu, jejiž nový Kalon Tripa (premiér) je Lobsangem Sangay, přišli čínští vůdci o příležitost dosadit do Tibetu po Dalajlámově smrti jako vládce loutkového lámu vlastního výběru.

Foto převzato