Potvrzená smrt bin Ládina rozdělila muslimy

Al-Káida potvrdila smrt svého vůdce, o které se díky tajnostem ze strany USA celosvětově pochybovalo. Reakce na smrt Usámy bin Ládina rozdělila muslimský svět. V Egyptě jasněji vyvstává hrozba Muslimského bratrstva, na Filipínách pokračuje dialog mezi křesťany a muslimy.
Publikováno: 12. 5. 2011 13:00

Káhira(ET)/Zamboanga(RP): "Reakce na zabití bin Ládina jsou v Egyptě smíšené. Umírnění muslimové je vítají, ale Muslimské bratrstvo a salafistické a džihádistické skupiny jej prohlašují za hrdinu a mučedníka islámu. Jeho smrt nesníží nebezpečí, kterým zde křesťané a světštěji smýšlící muslimové po Mubarakově pádu čelí," sdělil P. Rafik Greiche, vedoucí tiskového střediska egyptské katolické církve a mluvčí sedmi egyptských katolických denominací. Rovněž uvedl, že ze strachu před mislimskými fundamentalisty, kteří získávají stále více prostoru v novinách, televizi a na internetu, emigruje také spousta muslimů. "Muslimští vůdci nazývají křesťany bezvěrci, kteří nemají právo na zastoupení v parlamentu. Tato atmosféra psychologického teroru rozsévá strach mezi těmi, kdo chtějí demokracii, a vyhání je ze země," vysvětlil P. Greiche.
Muslimské bratrstvo, nejlépe organizovaná islamistická skupina v zemi, vytvořilo pro zářijové volby čtyři politické strany, všechny s jasnými fundamentalistickými prvky. V souladu se zákazem konfesních stran však eliminovali všechny zmínky o islámu jako takovém. Očekává se, že díky své propagandě ve volbách drtivě zvítězí. Možná opozice se formuje z řad mladých demonstrujících z Tahrirského náměstí, ti se však rozdělili do šestnácti skupin, které se snaží zorganizovat do politických stran. Mnozí znich jsou navíc stále ve spojení s Muslimským bratrstvem.

Zatím co se po potvrzení smrti Usámy bin Ládina Al-Káidou na islamistických internetových fórech blízkého a středního východu množí teroristické hrozby, na Filipínách pokračuje dialog mezi křesťany a muslimy beze změn. "Ládinova smrt na vztazích mezi muslimy a křesťany nic nezměnila. Situace je pod kontrolou. Problémy a rizika jsou stejná, jako před měsícem," uvedl P. Sebastiano D’Ambra, zakladatel misie v Zamboanze na ostrově Mindanao a člen Hnutí pro mezináboženský dialog Silsilah (arabsky “řetězec”). Dodal, že v posledních dnech zde bylo několik projevů nesouhlasu se zabitím Usámy bin Ládina, většinu muslimů však událost nechává chladnými a upřednostňují pokračování v dialogu.

V sobotu, 7. května 2011, se tak konalo pravidelné měsíční setkání Silsilahu, které se tentokrát zaměřilo na vliv arabského jara na populaci ostrova Mindanao. "Na setkání muslimové zejména kritizovali západ kvůli jeho roli v libyjské válce, která je motivována ekonomicky. Mnozí muslimští vůdci také kritizovali místní Filipínské samosprávy v autonomních muslimských oblastech, kde bylo v posledních letech možné sledovat mnoho případů korupce," uvedl P. D’Ambra.

Hnutí Silsilah oslavilo v pondělí, 9. května 2011, 25. výročí od svého založení. Věnuje se projektům a iniciativám, které mají za cíl formaci mladých křesťanů a muslimů.

Foto převzato

Související články

Další aktuality

Programové tipy Radia Proglas na 35. týden 2019

V týdnu od 26. srpna naladíte na Proglasu například reportáž o projektu Dobrokáva nebo pořad věnovaný organizaci Sananim, která pomáhá lidem se závislostí na hazardu.
23.08.2019

Historická poutní cesta do Říma kandiduje na zařazení do fondu světového dědictví UNESCO

Via Francigena, poutní cesta vedoucí přes celý starý kontinent od Canterbury do Říma, kandiduje na zápis do fondu světového dědictví UNESCO. Kromě Itálie kandidaturu podpořily Velká Británie, Francie a Švýcarsko.
23.08.2019

Kustod Svaté země: Sýrie byla před válkou příkladem integrace křesťanů i muslimů

Františkánský kustod Svaté země, otec Francesco Patton, který se v těchto dnech účastní mítinku v Rimini, kde měl přednášku, mluvil s redaktorem Vatikánského rozhlasu o situaci ve Svaté zemi, jež zahrnuje stát Izrael, Palestinu, Sýrii, Jordánsko a Libanon, a to v souvislosti s migrací.
22.08.2019

Církevní školy - známka kvalitního vzdělání

Celkem 95 katolických škol otevře opět své brány v pondělí 2. září. Nově mezi nimi bude také Gymnázium sv. Augustina v Praze, to naváže na mateřskou a základní školu, které již řád augustiniánů na Praze 4 provozuje.
22.08.2019

Karlovy Vary mají biskupa. V největším českém lázeňském městě bude nově působit František Radkovský.

Obyvatelé Karlovarského kraje mají od tohoto týdne nového souseda. Je jím emeritní plzeňský biskup František Radkovský, který se z Plzně přesunul do Karlových Varů. Bydlí na faře u kostela Povýšení sv. Kříže v Rybářích. Některé své plzeňské aktivity si i přesto ponechá. Při této příležitosti jsme biskupovi Františkovi položili několik otázek.
22.08.2019