800 let KLÁŠTERA PREMONSTRÁTŮ V NOVÉ ŘÍŠI

V sobotu 28. května v 10.00 hodin bude brněnský biskup Vojtěch Cikrle slavit s novoříšskými premonstráty děkovnou bohoslužbu při příležitosti 800. výročí založení premonstrátského kláštera v Nové Říši.
Publikováno: 23. 5. 2011 13:00

Brno/Nová Říše:  Ohlédnutí za dějinami kláštera i jeho současným životem zpracoval současný novoříšský opat P. Mgr. Marián Rudolf Kosík OPraem.:

Dějiny novoříšského kláštera se začaly psát roku 1211. Jeho zakladatelem byl maršál Markvard z Hrádku se svou chotí Vojslavou. Do nového kláštera byly povolány sestry premonstrátského řádu z největší pravděpodobností z Doksan a starost nad nimi měl opat a bratři premonstrátského kláštera z Brna-Zábrdovic. Během času se nejstarší listiny ztratily, a tak první písemná zmínka pochází až z roku 1248. Válečné běsnění husitské doby se nevyhnulo ani Nové Říši a klášter byl několikrát vydrancován, nejhůře roku 1430. Neklidné časy následujícího století a nedostatek dorostu nakonec vedl k postupnému vymírání společenství řeholnic. Poslední z nich, převorka Anna Černická z Kácova, byla roku 1596  přestěhována do chotěšovského kláštera. Tím působení novoříšských premonstrátek skončilo. Již dříve však bylo rozhodnuto, bude-li to zapotřebí, že klášter obydlí bratři z brněnských Zábrdovic.

Roku 1641 o slavnosti Nejsvětější Trojice přišla do Nové Říše první komunita bratří ze Zábrdovic. Ti se pak snažili napravit škody způsobené třicetiletou válkou, a také na místě starého kostela postavili roku 1681 nynější velkolepý kostel sv. Petra a Pavla. Navrhoval jej stavitel zábrdovického opatského kostela, proto jsou si podobné. Freskami jej vymaloval v letech 1766–1767 Jan Lukáš Kracker. Cenné zařízení kostela pak doplňují bohatě vyřezávané chórové lavice v presbytáři z konce 17. století. Skvostem je však kazatelna s nádhernou figurální a rostlinnou výzdobou zhotovená kolem roku 1700 neznámým umělcem. Klášterní knihovna byla vybudovaná v 2. polovině 18. století.

Duchovní vzestup kláštera potvrzuje skutečnost, že se roku 1733 stal samostatným opatstvím. Opat zábrdovický zůstal „otcem opatem novoříšským.“ V době rušení klášterů Josefem II. zůstal novoříšský jako jediný premonstrátský klášter na Moravě. Tomu pomohla odlehlost místa i malý majetek.

Ve 30. letech 20.století se premonstráti opět ujali duchovní správy ve farnosti mateřského kláštera u kostela v Brně - Zábrdovicích a nového rektorátního kostela téže farnosti v Brně - Židenicích. To trvalo až do likvidace totalitní mocí v 50. létech 20. století. Největší pohromy postihly novoříšské premonstráty ve 20. století. Po atentátu na Hendricha v květnu 1942 klášter přepadlo gestapo a řeholníky uvěznilo, přičemž pět z nich, mezi nimi i opat Pavel Souček, zahynulo v Osvětimi. Čtyři se vrátili z koncentračních táborů po osvobození. Další rána přišla po pětileté obnově kláštera v roce 1950. Opat Augustin Antonín Machalka, bývalý osvětimský vězeň, byl v zinscenovaném „monstrprocesu“ odsouzen na 25 let žaláře a ostatní řeholníci posláni do vězení nebo k PTP. Prostory kláštera pak sloužily jako vojenské skladiště. Teprve roku 1991 se do nich znovu směli vrátit premonstráti.

Dnes v klášteře žije komunita sedmi bratří a kromě chodu kláštera a řeholních povinností konají duchovní správu v osmi farnostech. V kostele a klášteře je o prázdninách průvodcovská služba, která umožňuje návštěvníkům prohlídku klášterní knihovny, kostela, prelatury, hudebního muzea a různých výstav. V jiný roční čas se provází po objednání prohlídky. V jednom křídle klášterních budov byl zbudován dům sv. Ažběty Durynské s pečovatelskou službou s jedenácti bytovými jednotkami. Kněží zde konají duchovní službu. Část kláštera je vyhrazena pro prázdninové aktivity dětí a mládeže, část pro ubytování exercitantů nebo návštěvníků. Děti a mládež ze svěřených farností mívají dvakrát do roka v klášteře víkend s duchovním a poznávacím programem.“

Tento rok děkují řeholníci Pánu Bohu za trvání kláštera, který opět slouží svému účelu. Hlavní slavnosti budou v sobotu 28.5.2011 za účasti brněnského diecézního biskupa otce Vojtěcha Cikrleho. Oslavy budou pokračovat i následující neděli, kdy po oba dny bude zpřístupněn klášter s několika novými výstavami.

Autor článku:
Martina Jandlová

Související články

Další aktuality

Papež k situaci istanbulského chrámu Hagia Sofia

V neděli před pravidelnou modlitbou Anděl Páně se Svatý otec vyjádřil i k situaci ohledně chrámu Hagia Sofia v Istanbulu:
13.07.2020

Kardinál Pell: Svědectví z času vězení

"Ve vězeních je mnoho dobroty. Někdy se však mohou jistě stát peklem na zemi. Měl jsem velké štěstí, byl jsem v bezpečí a zacházeli se mnou dobře. Velký dojem na mě udělala profesionalita dozorců, víra věznů a existence smyslu pro morálku, dokonce i v nejtemnějších místech." Kardinál George Pell o tom píše pro americký časopis “First Things”, v textu nazvaném “Můj čas ve vězení”. Je to první velmi osobní vyznání publikované poté, co strávil 400 dní za mřížemi, aby pak vyšel na svobodu osvobozen od obvinění z pedofilie jednomyslným rozhodnutím Nejvyššího australského soudu.
13.07.2020

Přímé přenosy bohoslužeb od 13. do 19. července 2020

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele, nabízíme přehled bohoslužeb vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe a Radiu Proglas.
13.07.2020

Papež František: Přijmout Boží slovo znamená přijmout Krista

Na Svatopetrském náměstí se před polednem sešlo několik stovek lidí, aby si vyslechli pravidelnou papežovu promluvu před mariánskou modlitbou Anděl Páně. Během pravidelné nedělní promluvy se papež František zamýšlel nad dnešním evangelijním úryvkem - Podobenstvím o rozsévači. Vysvětlil, proč jej vnímá jako "matku"všech podobenství a co pro nás symbolizuje v dnešní době.
12.07.2020

Videokázání (nejen) pro děti - 15. neděle v mezidobí

Videokázání P. Romana Vlka (nejen) pro děti na 13. neděli v mezidobí.
11.07.2020