Před 160 lety se narodil olomoucký arcibiskup A. C. Stojan

Slavnostním koncertem v neděli 22. května 20011 si občané Beňova na Přerovsku připomenou 160. výročí narození svého rodáka Antonína Cyrila Stojana. Olomoucký arcibiskup, působící v letech 1921-1923, patří ke čtyřem kandidátům olomoucké arcidiecéze na blahořečení.
Publikováno: 20. 5. 2011 11:45

Olomouc: Na neděli 22. května připadá 160. výročí narození olomouckého arcibiskupa a poslance říšského sněmu, Antonína Cyrila Stojana, který je zároveň jedním z kandidátů olomoucké arcidiecéze na blahořečení. Stojanova rodná farnost Beňov nedaleko Přerova pořádá při této příležitosti koncert, na němž vystoupí děti místní základní a mateřské školy a také přerovský sbor Primavera. "Kostel se v současné době opravuje, pořádání koncertu to ale nebrání," uvedl administrátor farnosti P. Bedřich Horák. Beňovská farnost chce podle něj na svého rodáka vzpomínat i nadále a to modlitbou za jeho blahořečení.

Vedle A. C. Stojana patří ke kandidátům beatifikace v olomoucké arcidiecézi také salesián P. Ignác Stuchlý (1869-1953), spirituál kněžského semináře P. Antonín Šuránek (1902-1982) a Anna Marie Zelíková (1924-1941), která se Bohu nabídla jako smírná oběť za potraty. Výročí 70 let od jejího úmrtí si připomeneme letos 11. září.

Antonín Stojan (jméno Cyril je biřmovací) se narodil 22. května 1851 v malé vesničce Beňov nedaleko Přerova jako páté z osmi dětí v rodině domkáře, ševce a později kostelníka Františka Stojana a Josefy, rozené Kubíčkové. Po absolvování obecné školy odešel studovat k piaristům v poutním místě Stará Voda u Budišova. Po dvou letech přechází Antonín Cyril na nižší piaristické gymnázium v Příboře a po čtyřech letech pak na vyšší gymnázium, opět piaristické, do Kroměříže, kde v roce 1872 maturoval s vyznamenáním. Rozhodl se pro kněžství, v letech 1872-1876 vystudoval teologii v Olomouci a dne 5. července 1876 byl vysvěcen na kněze. Působil poté v různých farnostech, nejprve jako kaplan v Šilperku (dnes Štíty), již po měsíci byl ale přeložen do města svých studií, Příbora, kde v dvojjazyčném území působil jedenáct let. Následující dva roky pak sloužil ve Svébohově, okr. Šumperk.

Nejdéle působil jako farář v Dražovicích u Vyškova, až do r. 1908. Všude, kde působil, zůstal věrný svému předsevzetí, které učinil již v semináři, a vyvíjel organizátorskou činnost na podporu náboženského života, zakládal knihovny a pořádal sbírky na podporu poutních míst Svatého Hostýna a Velehradu. Již od chlapeckého věku na něj působily dva momenty: úcta k Panně Marii a úcta k sv. Cyrilu a Metodějovi, která jej pak provázela po celý život a odrážely se v jeho kněžské činnosti. Právě jeho zásluhou je jak obnovení zanedbané baziliky bez duchovní správy na Svatém Hostýně, tak založení tradice unionistických kongresů na Velehradě.

Ačkoliv měl široké pole působnosti a množství nejrůznějších aktivit, nezapomínal na sebevzdělávání a v roce 1896 byl promován na doktora teologie. V roce 1908 byl jmenován proboštem kolegiální kapituly v Kroměříži a během I. světové války se stal sídelním kanovníkem olomoucké kapituly.

Jeho aktivita jej nakonec vedla i do politiky. Od roku 1897 s kratšími přestávkami působil jako poslanec Říšské rady i jako poslanec zemského sněmu za Křesťansko-národní stranu. Po vzniku Československé republiky byl v listopadu 1918 zvolen poslancem Národního shromáždění Československé republiky. Byl u zrodu Československé strany lidové a v roce 1920 byl za tuto stranu zvolen senátorem Československé republiky.

Když v září 1920 odstoupil olomoucký arcibiskup Lev Skrbenský z Hříště, byl Stojan kapitulou zvolen správcem diecéze do doby jmenování nového arcibiskupa. Při jednáních mezi státem a papežským stolcem se Antonín Cyril Stojan stal nejvýznamnějším kandidátem a nakonec byl 11. ledna 1921 jmenován olomouckým arcibiskupem. Biskupské svěcení přijal 3. dubna z rukou nuncia Clementa Micary. Protože však nikdy neměl zvlášť pevné zdraví a v době svého jmenování byl již starším člověkem, došlo v říjnu r. 1922 k jeho naprostému vyčerpání a první mozkové příhodě. Po rekonvalescenci se znovu snažil plnit své povinnosti, v květnu následujícího roku jej však postihl druhý záchvat mozkové mrtvice. Umírá 29. září 1923 ve své olomoucké rezidenci a je pohřben na Velehradě.

Olomoucký arcibiskup Josef Karel Matocha zahájil r. 1948 přípravné práce ke Stojanově beatifikaci. Diecézní proces byl otevřen 14. července 1965 a ukončen na 67. zasedání vyšetřující komise dne 10. října 1985. O necelé dva roky poté byla akta diecézního procesu odevzdána Kongregaci pro svatořečení v Římě. V únoru r. 1996 byla správnost procesu kongregací potvrzena a papež potvrdil dekret o hrdinských ctnostech služebníka Božího A. C. Stojana.

Zdroj informací k životopisu: www.sgv.cz/antonin.php

Autor článku:
Jiří Gračka

Související články

Další aktuality

Nový vyslanec EU pro náboženskou svobodu

Nového zvláštního vyslance EU pro náboženskou svobodu ve světě jmenovala Evropská komise. Je jím někdejší kyperský eurokomisař Christos Stylianidis (63).
13.05.2021

V pražské katedrále sv. Víta byl instalován relikviář sv. Jana Pavla II.

Nový relikviář obsahující krev sv. Jana Pavla II. byl ve středu 12. května, v předvečer 40. výročí atentátu na tohoto polského papeže, instalován v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze.
13.05.2021

Oltář z brněnské katedrály byl instalován v kapli Papežské koleje Nepomucenum

Oltář z brněnské katedrály sv. Petra a Pavla na Petrově má již za sebou poslední etapu svého putování. V těchto dnech ho sochař Petr Váňa nainstaloval do kolejní kaple Nepomucena v Římě. Ještě před měsícem sloužil svému účelu v kněžišti katedrály sv. Petra a Pavla na Petrově. Přinášíme vám také fotogalerii z jeho instalace.
13.05.2021

Generální sekretáři sdružení v COMECE se setkali online

Včera, 12. května 2021, se uskutečnilo online setkání generálních sekretářů biskupských konferencí zemí sdružených v COMECE (Komise evropských biskupských konferencí). Českou biskupskou konferenci na jednání reprezentoval její generální sekretář P. Stanislav Přibyl.
13.05.2021

Křesťané ve Svaté zemi apelují na zastavení konfliktu

Napětí mezi Židy a Palestinci v Jeruzalémě se v posledních dnech obrátilo v otevřený konflikt mezi organizací Hamas a Izraelem. Jak uvádí izraelská armáda, Hamas odpálil z Pásmy Gazy více než tisíc raket. Ne všechny se podařilo zneškodnit, nejméně pět Izraelců zemřelo. Mnoho raket dopadlo také na palestinské území. Izrael odpověděl na útok nálety na Pásmo Gazy, kde podle palestinských autorit zemřelo 35 lidí.
13.05.2021