Salve 1/2011 - StB a církev

"První číslo naší revue v tomto roce přináší téma Státní bezpečnost a církev. Je dobré se beze strachu podívat na vlastní minulost, zvláště po tak dramatických událostech, jakými bylo poznamenáno 20. století," píše arcibiskup Dominik Duka v editorialu nového čísla Salve.
Publikováno: 20. 5. 2011 18:15

Praha (CZ): Moci se postavit tomuto ožehavému tématu beze strachu ale předpokládá nejen nebojácnost, ale i kritickou otevřenost a schopnost přesahu – nejen oborového, ale i geografického. Letošní první číslo Salve takový postoj bezpochyby zaujalo. Téma spolupráce StB a církve totiž není nahlíženo jen českým pohledem a zaměření čísla není pouze historické, ale též morálně teologické.

Rámcujícími texty čísla jsou studie historiků Tomáše Petráčka, Jaroslava Šebka a Jiřího Stříbrného. První analyzuje, s jakou výbavou, danou historicky i vzděláním a formací, vstupovali kněží do střetu s totalitními systémy 20. století. Přesvědčivě ukazuje, jak obtížné bylo pro kněze, tradičně vedené k loajalitě k světské moci, rozpoznat nebezpečí, které hrozilo ze strany komunistického režimu, a jaká úskalí museli překonat v hledání vlastního statusu v rámci totalitního zřízení. Esej Jiřího Stříbrného pak nastiňuje klíčové momenty života církve během čtyřiceti let komunistické éry, studie Jaroslava Šebka se zaměřuje na emancipaci církve v samém závěru 80. let (nejen) v souvislosti s fenoménem duchovních poutí. Všichni konstatují, že přes veškeré slabosti a pochybení vychází církev z této doby s překvapivě čistým štítem, což je důležité předporozumění i pro studium vlastní spolupráce kněží s StB.

Historické studie Gregora Buße, Pavola Jakubčina, Jiřího Plachého a Jozefa Pavola prezentují pestrý archivní materiál pro danou tematiku, a to z bývalého NDR, Čech i Slovenska: Buß vypracovává na základě získaných materiálů typologii spolupráce kněží se Státní bezpečností, Jakubčin popisuje dějiny kolaborantského Mírového hnutí katolického duchovenstva, Plachý analyzuje vztahy kněží a StB od 60. let a upozorňuje na výrazné limity bádání dané torzovitě dochovanými archivními materiály a Pavol provádí sondu do spolupráce StB a kněží na příkladu spišské diecéze na Slovensku. Jakýmsi kontrapunktem tomu je pak popis případu východoněmeckého kněze a "papírového" spolupracovníka Stasi Clemense Rosnera od Gregora Buße, který na základě osobního kontaktu s obviněným ukazuje, jak se analýza dokumentů může výrazně míjet se skutečností.

Na historické sondy navazuje anketa mezi biskupy bývalých zemí východního bloku – Rudolfem Balážem ze Slovenska, Henrykem J. Muszyńskim z Polska, Asztrikem Várszegim OSB z Maďarska, Miloslavem Vlkem z Čech a Joachimem Wankem z Německa – v níž popisují své zkušenosti s vyrovnáváním se s minulostí církve a kněží spolupracujících se Státní bezpečností.

Teprve po tolikerém rozdílném náhledu na problematiku následuje studie Gregora Buße o morálním hodnocení kontaktů kněží se státní mocí, neboť teprve tehdy může i laický čtenář zaujmout postoj, který nestojí jen na povrchních závěrech populární publicistiky.

Závěr čísla patří přehledné bilanci zásahů komunistické vlády v ČSSR vůči církvi z pera Mons. Rudolfa Baláže a recenzím několika zahraničních knih vztahujících se k tématu. Obrazový doprovod tvoří slídičské fotografie StB z doby normalizace, vhodně evokující šeď doby závěru komunistické vlády u nás.

(Martin Bedřich)

Související články

Další aktuality

Benedikt XVI. napsal list k pohřbu svého bratra Georga

Emeritní papež Benedikt XVI. sledoval pohřeb svého bratra Georga Ratzingera, zesnulého 1. července, v přímém přenosu z Vatikánu. Zůstal tak v duchovním spojení s komunitou v řezenském dómu, zdůraznil biskup Rudolf Voderholzer při zahájení rekviem. Na pohřebních obřadech, které začaly ve středu 8.7.2020 v 10 hodin v řezenském dómu, zastupoval emertiního papeže jeho osobní sekretář, arcibiskup Georg Gänswain, který také přednesl pohřební řeč napsanou Benediktem XVI. a adresovanou řezenskému biskupovi. Přinášíme ji v plném znění:
09.07.2020

Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc červenec 2020

Naléhavý úmysl papeže Františka na tento měsíc se věnuje modlitbě k Panně Marii, aby nám vyprosila moudré a svobodné srdce, které Bohu svým životem říká: dělej si, Pane, se mnou, co chceš!
09.07.2020

Papež František: Hledání Boží tváře je zárukou dobrého konce naší cesty

Petrův nástupce sloužil jako obvykle v kapli Domu sv. Marty mši svatou, ale dnes také v přímém televizním přenosu. Připomněl tímto způsobem svoji první pastorační cestu za hranice svojí diecéze, když se 8. července roku 2013, jen necelých pět měsíců od svého zvolení (13. 3.), vydal na ostrov Lampedusa, nejjižnější výspu Itálie a Evropské unie. Dnešní bohoslužby se proto účastnili členové úřadu Svatého stolce pro integrální lidský rozvoj ze Sekce pro migranty a uprchlíky, kterou vede pod přímým papežovým vedením kardinál Michael Czerny SI.
08.07.2020

Sdělení ČBK k omezením v době pandemie

Sdělení ČBK k zavedeným omezením v liturgii v době pandemie:
07.07.2020

Skončilo 123. plenární zasedání ČBK

Biskupové Čech, Moravy a Slezska se sešli 6. a 7. července na 123. plenárním zasedání ČBK na Velehradě. Jednání se účastnili i předsedové konferencí vyšších řeholních představených. Po celou dobu byl zasedání biskupů přítomen i apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Charles D. Balvo.
07.07.2020