Co s majetkem?

K aktuálnímu tématu církevní restituce vám přinášíme zamyšlení P. Milana Badala, které vyšlo v posledním čísle Katolického týdeníku (č.22).
Publikováno: 25. 5. 2011 20:45

"Blaze tomu, kdo nic nemá, nestará se kam to schová," říká se. Mnozí lidé dnes právě tento postoj doporučují církvi – nechť je chudá, ať se vzdá majetku, o němž jsou přesvědčeni, že jej nenabyla korektním způsobem, ať svou lásku k bližnímu ukazuje bez tučných kont, lesů, polí a budov.

Jenže to všechno už přece církev léta dělá: v zanedbaných na hlavu padajících kostelích a farách zařídila vlastními silami a díky věřícím spoustu oprav, vybudovala síť základních i středních škol s menšími příspěvky od státu, než mají školy státní a soukromé, provozuje nemocnice a hospice s láskyplností a obětavostí. Praktický důkaz lásky byl podán: neposílají snad (a rádi) do biskupských gymnázií děti často lidé mimo církev?, nejde každý raději do hospice, kde s ním mohou bydlet i jeho nejbližší, než skonat v  léčebně dlouhodobě nemocných? Církev tyhle instituce nevytvořila pro své členy, ale pro všechny bez rozdílu.

Pokud dostane část z ukradeného majetku, jistě jej nevěnuje na budování luxusních sídel v zahraničí, ani na nákup kaviáru a šampaňského. Lze se právem domnívat, že tyto prostředky použije právě pro další službu bližním.

Pokud se někdo obává, že i dnes jeho daně končí v kapsách kněží, hrubě se mýlí. Z odhadnutého ročního zisku ze zabaveného majetku plyne do státní pokladny 4- 4,5 miliardy korun. Církve dostávají z rozpočtu pouze jednu a půl miliardy. Tedy církev dotuje řadu zcela necírkevních aktivit přes státní rozpočet.

Při současných jednáních nejde o úplnou nápravu křivd či celé majetkové vyrovnání. Zvláště v této ekonomicky kritické době jsou církve velkorysé a realistické. Nejen ony, ale i řada dalších právních subjektů nebyla a nebude zcela se státem vypořádána. Tak to v dějinách chodí. Církve by se pravděpodobně obešly i bez tohoto vyrovnání, kterému se říká ne zcela přesně "restituce". Je jen otázka, jak by dál vypadaly mnohé památky, co by bylo s kulturou a krajinou této země. Schválně: pokukujeme-li občas o dovolené závistivě po rakouské či německé krajině, její čistotě a úpravnosti, zkusme si položit otázku, kdo se tam o pole a lesy stará.

Milan Badal

(vyšlo v Katolickém týdeníku č. 22)

Související články

Další aktuality

Sbírka v olomoucké arcidiecézi překročila rekordních 30 milionů

Tříkrálová sbírka na území olomoucké arcidiecéze již předčila dosavadní rekord a překročila hranici 30 milionů korun. V kasičkách, s nimiž koledníci vyšli na začátku ledna do ulic Olomouckého, Zlínského a části Pardubického a Jihomoravského kraje, dosud bylo 31,8 milionu korun. Zbývá přitom ještě sečíst půldruhého procenta. Loni koledníci vybrali 29,8 milionu korun a šlo o nejvyšší částku od založení sbírky v roce 2000. ČTK to zjistila z údajů charity na www.trikralovasbirka.cz.
21.01.2020

Česká křesťanská akademie oslavila 30 let trvání

Česká křesťanská akademie (ČKA) vznikla jako první nezávislá ekumenická instituce na počátku roku 1990; navázala na činnost křesťanských bytových seminářů v době komunismu. Jejím posláním je podporovat dialog mezi církvemi a společností, vnitrocírkevní dialog, ekumenický a mezináboženský dialog a rozvoj křesťanských intelektuálních center v regionech. Dnes má ČKA 1110 členů, 68 místních skupin po celé České republice, 11 odborných sekcí a několik kolektivních členů (jako je Asociace katolických lékařů, Společnost pro církevní právo, Vysokoškolské katolické hnutí apod.)
21.01.2020

Prosme o milost vděčnosti za to, že jsme křesťané

„Být křesťanem, knězem a biskupem je zdarma Bohem daný dar,“ kázal papež při ranní eucharistii v kapli Domu sv. Marty. „Být svatým znamená opatrovat bezplatnost tohoto vyvolení,“ konstatoval.
21.01.2020

Fotogalerie: Ekumenická slavnost v Praze v rámci Týdne modliteb za jednotu křesťanů 20. ledna 2020

V rámci Týdne modliteb za jednotu křesťanů se v kostele sv. Vojtěcha v Dejvicích uskutečnila ekumenická slavnost za účasti českých a moravských biskupů a představitelů křesťanských církví. Předsedal Jan Graubner, arcibiskup olomoucký a místopředseda ČBK; kázal Daniel Ženatý, synodní senior Českobratrské církve evangelické a předseda ERC. Foto: Jakub Šerých, Člověk a Víra
21.01.2020

Papež k Centru Simona Wiesenthala: Nikoli řešení silou, nýbrž cesta sbližování

Spojuje nás přání přivádět svět k většímu respektu vůči lidské důstojnosti, která náleží každému člověku rovným dílem a nezávisí na jeho původu, náboženství a společenském postavení.
20.01.2020