Co s majetkem?

K aktuálnímu tématu církevní restituce vám přinášíme zamyšlení P. Milana Badala, které vyšlo v posledním čísle Katolického týdeníku (č.22).
Publikováno: 25. 5. 2011 20:45

"Blaze tomu, kdo nic nemá, nestará se kam to schová," říká se. Mnozí lidé dnes právě tento postoj doporučují církvi – nechť je chudá, ať se vzdá majetku, o němž jsou přesvědčeni, že jej nenabyla korektním způsobem, ať svou lásku k bližnímu ukazuje bez tučných kont, lesů, polí a budov.

Jenže to všechno už přece církev léta dělá: v zanedbaných na hlavu padajících kostelích a farách zařídila vlastními silami a díky věřícím spoustu oprav, vybudovala síť základních i středních škol s menšími příspěvky od státu, než mají školy státní a soukromé, provozuje nemocnice a hospice s láskyplností a obětavostí. Praktický důkaz lásky byl podán: neposílají snad (a rádi) do biskupských gymnázií děti často lidé mimo církev?, nejde každý raději do hospice, kde s ním mohou bydlet i jeho nejbližší, než skonat v  léčebně dlouhodobě nemocných? Církev tyhle instituce nevytvořila pro své členy, ale pro všechny bez rozdílu.

Pokud dostane část z ukradeného majetku, jistě jej nevěnuje na budování luxusních sídel v zahraničí, ani na nákup kaviáru a šampaňského. Lze se právem domnívat, že tyto prostředky použije právě pro další službu bližním.

Pokud se někdo obává, že i dnes jeho daně končí v kapsách kněží, hrubě se mýlí. Z odhadnutého ročního zisku ze zabaveného majetku plyne do státní pokladny 4- 4,5 miliardy korun. Církve dostávají z rozpočtu pouze jednu a půl miliardy. Tedy církev dotuje řadu zcela necírkevních aktivit přes státní rozpočet.

Při současných jednáních nejde o úplnou nápravu křivd či celé majetkové vyrovnání. Zvláště v této ekonomicky kritické době jsou církve velkorysé a realistické. Nejen ony, ale i řada dalších právních subjektů nebyla a nebude zcela se státem vypořádána. Tak to v dějinách chodí. Církve by se pravděpodobně obešly i bez tohoto vyrovnání, kterému se říká ne zcela přesně "restituce". Je jen otázka, jak by dál vypadaly mnohé památky, co by bylo s kulturou a krajinou této země. Schválně: pokukujeme-li občas o dovolené závistivě po rakouské či německé krajině, její čistotě a úpravnosti, zkusme si položit otázku, kdo se tam o pole a lesy stará.

Milan Badal

(vyšlo v Katolickém týdeníku č. 22)

Související články

Další aktuality

Kardinál Czerny sloužil mši u oltáře sv. Václava ve vatikánské bazilice

Jako každý rok na slavnost sv. Václava oslavila národního patrona také česká komunita žijící v Římě. Bohoslužbu zorganizovali členové České papežské koleje Nepomucenum v čele rektorem, otcem Romanem Czudkem. Svého křestního patrona uctil také velvyslanec České republiky při Svatém stolci, Václav Kolaja, spolu s ostatními členy naší římské ambasády. Mši svatou sloužil kardinál Michael Czerny SI, kterého, jak známo, pojí s naší vlastí rodové kořeny.
28.09.2020

Ve Staré Boleslavi se konala Národní svatováclavská pouť

I přes přísná koronavirová opatření se dnes ve Staré Boleslavi konala Národní svatováclavská pouť. Hlavním celebrantem poutní bohoslužby byl pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka, kazatelem olomoucký arcibiskup Jan Graubner, předseda ČBK. Společně s nimi koncelebrovali čeští a moravští biskupové a řada kněží.
28.09.2020

Obrácení je milost, o kterou musíme neustále prosit

V neděli před polednem se na Svatopetrském náměstí sešlo několik set lidí, aby si v dešti vyslechli pravidelnou papežovu promluvu před mariánskou modlitbou Anděl Páně.
27.09.2020

Papež vyzval evropské církve k duchovnímu výkladu pandemie

Papež ve svém poselství pro účastníky plenárního zasedání Rady evropských biskupských konferencí, které se z důvodu pandemie koná 26.-27. října pouze online, ujistil biskupy o své duchovní podpoře.
25.09.2020

U příležitosti Dne české státnosti ocenil Senát biskupa Václava Malého

U příležitosti Dne české státnosti předal dnes předseda horní komory Parlamentu ČR Miloš Vystrčil stříbrné pamětní medaile. Mezi oceněnými byl i pražský pomocný biskup Václav Malý.
25.09.2020