Konference o lidském embryu

Na půdě vysoké školy CEVRO Institut v Praze proběhne 28. května 2011 od 15.00 hodin mezinárodní konference s názvem 'Lidské embryo: mezi vědou, etikou a filozofií', nad níž převzal záštitu pražský arcibiskup Dominik Duka OP a předseda České biskupské konference (ČBK). K této problematice také vychází monografie s úvodním slovem Dominika Duky.

Praha (CZ): Nově vzniklé občanské sdružení BIOS – Společnost pro bioetiku se zformovalo ve snaze zvýšit v českém prostředí povědomí o progresivně se rozvíjející vědní disciplíně – bioetice a aktivně u nás podporovat bioetický výzkum. Jednou z prvních akcí, které tomu mají sloužit, je mezinárodní konference s názvem 'Lidské embryo: mezi vědou, etikou a filozofií', jež proběhne 28. května 2011 na půdě vysoké školy CEVRO Institut (Jungmannova 17, Praha 1).

Konferenci sdružení pořádá ve spolupráci s vysokou školou CEVRO Institut, s Gymnáziem Jiřího Gutha-Jarkovského a stejnojmennou základní školou, SFD Bologna, Facoltà Teologica dell’Emilia Romagna a Academia Bohemica, o.p.s. Na konferenci vystoupí čtyři mluvčí. Prvním z nich je doc. MUDr. Petr Hach, CSc., který promluví o některých etických problémech současné embryologie a reprodukční medicíny. Následovat bude prof. Giorgio Carbone s příspěvkem 'Lidské embryo: někdo, či něco?'. Posléze Dr. David Černý, pohovoří o lidském embryu v perspektivě bioetiky a na závěr promluví prof. Andrea Porcarelli na téma 'Lidské embryo: teoretické, etické a pedagogické významy'.

Nad celou akcí převzal záštitu arcibiskup Dominik Duka OP a u příležitosti jejího konání také vyjde monografie 'Lidské embryo v perspektivě bioetiky', shrnující příspěvky všech čtyř mluvčích, s úvodním slovem Mons. Dominika Duky OP a předmluvou prof. Josefa Dolisty.

Bioetické problémy jsou staré jako lidstvo samo, nicméně vznik bioetiky jako takové je spjat zejména s druhou polovinou 20. století. Po 2. světové válce se začaly vynořovat hrůzné doklady o nacistických pokusech na vězních koncentračních táborů, které se udály ve jménu vědy. Zároveň došlo k rozmachu biomedicínských postupů a zdravotnické techniky, které začaly významně vstupovat do každodenního života lidí ve snaze o zlepšení kvality jejich života. Ovšem nad intervencemi jako umělé interrupce, výzkum kmenových buněk, eutanazie či pokusy na zvířatech se začaly vynořovat otázky, kde je hranice mezi progresivně se vyvíjející vědou a kdy už se jedná o nepřiměřený zásah do přirozenosti lidské existence. Ukázalo se, že striktní oddělení empirické vědy a etiky je neúnosné.

Tak se zrodila bioetika – jako snaha určit eticky správné jednání a předjímat dopady činnosti technikou vybaveného člověka na biosféru. Bioetika se pohybuje na interdisciplinárním poli mezi medicínou, filozofií, psychologií, právem a ekologií. Ačkoli v celé řadě západních zemí je bioetika dynamicky se rozvíjejícím vědním oborem, v českém prostředí můžeme zaznamenat maximálně pár přednášek z lékařské etiky, které se odehrávají na akademické půdě spíše jako výuka marginálně vnímaného předmětu. Celospolečenská debata o etických dopadech vědy a medicíny však dosud chybí.

Pozvánku najdete v příloze.

Autor: Martina Jurigová¨