Církevní komise projedná návrh majetkového narovnání

Zástupci církví a federace židovských obcí převzali v pondělí 30. května 2011 na Ministerstvu kultury návrh řešení toho, jakou podobu by mohlo mít vypořádání vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi. Vládní komisí předložený návrh bude nyní církevní komise projednávat.
Publikováno: 2. 6. 2011 14:17

Praha: Návrh odpovídá programovému prohlášení vlády, která si vytkla za cíl co nejdříve uzavřít otázku vyrovnání mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi tak, aby mohly být napraveny některé křivdy, a církve a náboženské společnosti mohly plnit své funkce nezávisle na státu. Církevní komise tento výsledek práce vládní komise chápe jako projev úsilí o řešení komplikovaného celospolečenského problému a bude se během června návrhem zabývat. Vychází přitom z toho, na čem se všechny církve a federace židovských obcí shodují: cílem je řešení, které bude výhodné pro celou naši společnost. Je třeba zdůraznit, že co nejširší shoda mezi všemi skupinami naší společnosti, která bude vnitřně přijata jednotlivými občany, je tím nejlepším řešením nejen pro naši zemi, ale rovněž také pro církve samé.

O majetkoprávní narovnání mezi státem a církvemi se snažilo mnoho vlád. Již vláda Miloše Zemana zastávala stanovisko, že problém se týká celé naší společnosti. Jelikož dnes komplikace s nedořešenými restitucemi v obcích a krajích postupem času stále narůstají, je řešení v zájmu nejen církví, ale také v zájmu Svazu měst a obcí, kolegia hejtmanů, ale i Agrární komory. Církevní komise vítá skutečnost, že si je vláda vědoma nutnosti řešit tento problém také vzhledem k nálezu Ústavního soudu ze dne 1. 7. 2010, který vyslovil neústavnost současného stavu, kdy dosud nebyl přijat právní předpis, který by situaci řešil.

V současné době je z výnosů majetku zabaveného bez náhrady komunistickým režimem, který přesahuje 4 miliardy ročně, církvím poskytována dotace na provoz ve výši 1, 4 mld Kč ročně. (Vezmeme-li v úvahu, že se k církvím aktivně hlásí třetina obyvatel, tedy 3 miliony lidí, je to v přepočtu 470 Kč za rok na jednoho věřícího. Ve srovnání s jinými státními dotacemi je to částka v podstatě nepatrná.) Je však realitou, že církve jsou již nyní nuceny se z cca 53% samofinancovat, což dokládá, že stát ani v současnosti nepostupuje podle platného zákona o hospodářském zabezpečení církví (218/1949), podle kterého by však měl plně financovat celý chod církve.

Konfiskovaný majetek přináší celé společnosti (nikoli jen do státní pokladny, ale i samosprávě) 4,5 mld Kč. Současný stav, kdy na řešení čekají nejen církve, ale také obce a další složky společnosti, je nevyhovující i kvůli tomu, že majetek, který je blokován nevynáší tolik, kolik by mohl. V nejbližší době (v roce 2012) mohou získat nárok na to čerpat z prostředků státního rozpočtu také další subjekty, aniž by jejich majetek vytvářel hodnoty, jak je tomu u historických církví.

Při diskusích o ekonomické rovině problému je třeba také vzít v úvahu, že ekonomika církví se dotýká více než 10 tisíc sakrálních staveb, z nichž polovina tvoří národní kulturní dědictví. Památky jsou hlavním cílem turistiky, která přispívá k ekonomickému rozvoji naší země. Současně poskytují mnohé pracovní příležitosti jak v oblasti stavebnictví, památkářství, ale rovněž v cestovním ruchu, restauratérství, hoteliérství a dalších odvětvích. I o tom hovoří výrok ústavního soudu, který není papírovým prohlášením, ale snahou pomoci naší společnosti.

Církve také provozují na 120 církevních škol, které mají kolem 20 tisíc studentů. Tyto školy, které se těší velmi dobré pověsti, jsou určeny věřícím, stejně tako jako nevěřícím. Charitativní organizace křesťanských církví tvoří největší výsek charitativních organizací u nás. Jsou spolufinancovány státem, tak jako ostatní, ale přestože jsou určeny všem občanům naší společnosti, jsou významně podporovány také církvemi. Také je třeba doplnit, kolik dobrovolných pracovníků mají charitní, ale i jiné církevní zařízení, kteří pracují zcela zdarma. Církev také rozhodně, jak známo, své zaměstnance nepřeplácí. Je však pravda, že k poslání kněží jistá skromnost patří.

Související články

Další aktuality

Gänswein: Emeritní papež sleduje dění v Německu

Emeritní papež Benedikt XVI. brzy oslaví 94. narozeniny. Navzdory pokročilému věku Benedikt XVI pozorně sleduje dění v církvi v Německu, informoval jeho osobní sekretář arcibiskup Georg Gänswein.
14.04.2021

Papež František: Církev je velkou školou modlitby

Papež František dnes dopoledne z knihovny Apoštolského paláce pronesl devětadvacátou katechezi z cyklu o modlitbě. Nazval ji „Církev jako učitelka modlitby“ a zahájilo ji čtení ze Skutků apoštolů, které popisuje důvěryplnou modlitbu prvotní církve, ohrožené pronásledováním.
14.04.2021

Vzpomínky řeholníků a studentů na tragickou noc - tzv. Akci K

„Uprostřed noci nás vzbudili a nahnali do autobusu se zalepenými okny. Neřekli nám, kam nás vezou.” Řeholníci a bývalí studenti církevních škol vzpomínají na tragickou noc ze 13. na 14. dubna 1950.
14.04.2021

Katolický týdeník: Co nám covid dal a vzal

Jak se pandemie podepisuje na životě církve a samotných věřících? Přibylo online přenosů bohoslužeb, na řadě míst se lidé aktivněji zapojili do služby.
14.04.2021

Tramvajový tunel ke kampusu zdobí socha sv. Barbory

Brněnský biskup Vojtěch Cikrle dnes v poledne požehnal v katedrále sv. Petra a Pavla sochu svaté Barbory, kterou Dopravní podnik města Brna následně umístil u portálu vznikajícího tramvajového tunelu v ulici Netroufalky.
13.04.2021