Majetkové narovnání z pohledu manažerů

Ekonomický týdeník Euro v březnu tohoto roku udělal anketu mezi 116 českými vrcholnými manažery ohledně majetkového narovnání mezi státem a církvemi. Na otázku, zda by se měl stát konečně vypořádat s církvemi, z nich 72,4 % odpovědělo kladně, 15,5 % uvedlo, že problému nerozumí, a jen 12,1 % bylo proti.

Jak uvádí týdeník Euro, z pohledu manažerů se jedná o neustále odsouvaný problém, který ovšem stejně bude muset být jednou vyřešen. Otázka je aktuální nejen s ohledem na nápravu křivd minulosti či neústavnost stávající situace, ale především s ohledem na budoucí způsob financování církví. Zatímco nespravedlnost tohoto uhýbání před problémem volá stále stejně silným hlasem, nerozumnost takového počínání je čím dál tím zřetelnější. Jak pro zmíněný týdeník řekl ministr Besser, právě kvůli blokovaným pozemkům nemohou obce žádat o evropské dotace. Ti respondenti, kteří v anketě hlasovali pro vypořádání, uváděli také několik dalších argumentů. Jedním z nejčastějších bylo, že jde o věc spravedlnosti a o morální povinnost naší společnosti vyrovnat se s nedávnou minulostí.

Velmi častý byl názor, že dospět k politickému konsenzu v této otázce, nebude v době vysokých deficitů státního rozpočtu a rostoucí zadluženosti státu vůbec jednoduché. Navíc vedle majetkového narovnání čekají na vládu stejně důležitá témata jako reforma zdravotnictví či důchodů. Sama vláda navíc není v nejlepší kondici. Manažeři však předvídají, že kdyby k vyrovnání skutečně došlo, byl by to heroický výkon, jímž by se současná vláda zapsala do dějin. O řešení tohoto palčivého problému se totiž neúspěšně pokoušelo již několik předchozích vlád.

Podle dalšího průzkumu mezi vrcholnými manažery, který provedl zpravodajský server Česká pozice, by větší úspěch mohl mít návrh, kdy by se církvím vrátilo méně peněz a více nemovitostí. S tímto návrhem souhlasí 60,4 % vrcholných manažerů oslovených v tomto průzkumu. Respondenti se domnívají, že vyrovnání formou peněžních prostředků, jak to navrhovala Topolánkova vláda, není v dnešní době politicky prosaditelné. Respondenti týdeníku Euro jsou přesvědčeni, že církve budou také lepším správcem historicky cenných hodnot než stát. O tom, že např. kláštery byly velmi dobrými správci svěřeného majetku, svědčí nejen dávná historie. I dnešní fungování mnoha klášterů v západní Evropě může leccos vypovídat o tom, jak dobře funguje symbióza řeholníků, kteří mají silné pouto k tomu, co chtějí udržet pro příští generace, a místních obyvatel, pro které je klášter dobrou pracovní příležitostí.

Zajímavá je odpověď, kterou pro týdeník Euro uvedl jeden z respondentů, který hlasoval proti majetkovému vypořádání. Říká: „Myslím, že by k vyrovnání mělo dojít co nejdříve. Pouze směr vypořádání by měl být opačný – církve by měly podpořit stát, protože jsou na tom aktuálně daleko lépe.“ Vždyť ale přesně to už církve dávno dělají! A mohly by to podle všeho dělat ještě lépe, kdyby hospodařili ze svého. Existuje nespočet oblastí, kde církve prospívají celé naší společnosti. Pečují o více než 10 tisíc sakrálních staveb, z nichž polovina tvoří národní kulturní dědictví, a památky jsou hlavním cílem turistiky, která přispívá k ekonomickému rozvoji naší země. Církve také provozují na 120 církevních škol, které se těší velmi dobré pověsti a jsou určeny věřícím, stejně tako jako nevěřícím. Charitativní organizace křesťanských církví tvoří největší výsek charitativních organizací u nás. Církve spolupracuje se státem také např. v oblasti duchovní péče v nemocnicích, vězeňství, armádě a na mnoha dalších rovinách. A to nemluvíme o tom, že do české společnosti přinášejí „duchovní rozměr“, který jí tolik chybí.