Majetkové narovnání z pohledu manažerů

Ekonomický týdeník Euro v březnu tohoto roku udělal anketu mezi 116 českými vrcholnými manažery ohledně majetkového narovnání mezi státem a církvemi. Na otázku, zda by se měl stát konečně vypořádat s církvemi, z nich 72,4 % odpovědělo kladně, 15,5 % uvedlo, že problému nerozumí, a jen 12,1 % bylo proti.
Publikováno: 3. 6. 2011 20:39

Jak uvádí týdeník Euro, z pohledu manažerů se jedná o neustále odsouvaný problém, který ovšem stejně bude muset být jednou vyřešen. Otázka je aktuální nejen s ohledem na nápravu křivd minulosti či neústavnost stávající situace, ale především s ohledem na budoucí způsob financování církví. Zatímco nespravedlnost tohoto uhýbání před problémem volá stále stejně silným hlasem, nerozumnost takového počínání je čím dál tím zřetelnější. Jak pro zmíněný týdeník řekl ministr Besser, právě kvůli blokovaným pozemkům nemohou obce žádat o evropské dotace. Ti respondenti, kteří v anketě hlasovali pro vypořádání, uváděli také několik dalších argumentů. Jedním z nejčastějších bylo, že jde o věc spravedlnosti a o morální povinnost naší společnosti vyrovnat se s nedávnou minulostí.

Velmi častý byl názor, že dospět k politickému konsenzu v této otázce, nebude v době vysokých deficitů státního rozpočtu a rostoucí zadluženosti státu vůbec jednoduché. Navíc vedle majetkového narovnání čekají na vládu stejně důležitá témata jako reforma zdravotnictví či důchodů. Sama vláda navíc není v nejlepší kondici. Manažeři však předvídají, že kdyby k vyrovnání skutečně došlo, byl by to heroický výkon, jímž by se současná vláda zapsala do dějin. O řešení tohoto palčivého problému se totiž neúspěšně pokoušelo již několik předchozích vlád.

Podle dalšího průzkumu mezi vrcholnými manažery, který provedl zpravodajský server Česká pozice, by větší úspěch mohl mít návrh, kdy by se církvím vrátilo méně peněz a více nemovitostí. S tímto návrhem souhlasí 60,4 % vrcholných manažerů oslovených v tomto průzkumu. Respondenti se domnívají, že vyrovnání formou peněžních prostředků, jak to navrhovala Topolánkova vláda, není v dnešní době politicky prosaditelné. Respondenti týdeníku Euro jsou přesvědčeni, že církve budou také lepším správcem historicky cenných hodnot než stát. O tom, že např. kláštery byly velmi dobrými správci svěřeného majetku, svědčí nejen dávná historie. I dnešní fungování mnoha klášterů v západní Evropě může leccos vypovídat o tom, jak dobře funguje symbióza řeholníků, kteří mají silné pouto k tomu, co chtějí udržet pro příští generace, a místních obyvatel, pro které je klášter dobrou pracovní příležitostí.

Zajímavá je odpověď, kterou pro týdeník Euro uvedl jeden z respondentů, který hlasoval proti majetkovému vypořádání. Říká: „Myslím, že by k vyrovnání mělo dojít co nejdříve. Pouze směr vypořádání by měl být opačný – církve by měly podpořit stát, protože jsou na tom aktuálně daleko lépe.“ Vždyť ale přesně to už církve dávno dělají! A mohly by to podle všeho dělat ještě lépe, kdyby hospodařili ze svého. Existuje nespočet oblastí, kde církve prospívají celé naší společnosti. Pečují o více než 10 tisíc sakrálních staveb, z nichž polovina tvoří národní kulturní dědictví, a památky jsou hlavním cílem turistiky, která přispívá k ekonomickému rozvoji naší země. Církve také provozují na 120 církevních škol, které se těší velmi dobré pověsti a jsou určeny věřícím, stejně tako jako nevěřícím. Charitativní organizace křesťanských církví tvoří největší výsek charitativních organizací u nás. Církve spolupracuje se státem také např. v oblasti duchovní péče v nemocnicích, vězeňství, armádě a na mnoha dalších rovinách. A to nemluvíme o tom, že do české společnosti přinášejí „duchovní rozměr“, který jí tolik chybí.

Související články

Další aktuality

Sbírka v olomoucké arcidiecézi překročila rekordních 30 milionů

Tříkrálová sbírka na území olomoucké arcidiecéze již předčila dosavadní rekord a překročila hranici 30 milionů korun. V kasičkách, s nimiž koledníci vyšli na začátku ledna do ulic Olomouckého, Zlínského a části Pardubického a Jihomoravského kraje, dosud bylo 31,8 milionu korun. Zbývá přitom ještě sečíst půldruhého procenta. Loni koledníci vybrali 29,8 milionu korun a šlo o nejvyšší částku od založení sbírky v roce 2000. ČTK to zjistila z údajů charity na www.trikralovasbirka.cz.
21.01.2020

Česká křesťanská akademie oslavila 30 let trvání

Česká křesťanská akademie (ČKA) vznikla jako první nezávislá ekumenická instituce na počátku roku 1990; navázala na činnost křesťanských bytových seminářů v době komunismu. Jejím posláním je podporovat dialog mezi církvemi a společností, vnitrocírkevní dialog, ekumenický a mezináboženský dialog a rozvoj křesťanských intelektuálních center v regionech. Dnes má ČKA 1110 členů, 68 místních skupin po celé České republice, 11 odborných sekcí a několik kolektivních členů (jako je Asociace katolických lékařů, Společnost pro církevní právo, Vysokoškolské katolické hnutí apod.)
21.01.2020

Prosme o milost vděčnosti za to, že jsme křesťané

„Být křesťanem, knězem a biskupem je zdarma Bohem daný dar,“ kázal papež při ranní eucharistii v kapli Domu sv. Marty. „Být svatým znamená opatrovat bezplatnost tohoto vyvolení,“ konstatoval.
21.01.2020

Fotogalerie: Ekumenická slavnost v Praze v rámci Týdne modliteb za jednotu křesťanů 20. ledna 2020

V rámci Týdne modliteb za jednotu křesťanů se v kostele sv. Vojtěcha v Dejvicích uskutečnila ekumenická slavnost za účasti českých a moravských biskupů a představitelů křesťanských církví. Předsedal Jan Graubner, arcibiskup olomoucký a místopředseda ČBK; kázal Daniel Ženatý, synodní senior Českobratrské církve evangelické a předseda ERC. Foto: Jakub Šerých, Člověk a Víra
21.01.2020

Papež k Centru Simona Wiesenthala: Nikoli řešení silou, nýbrž cesta sbližování

Spojuje nás přání přivádět svět k většímu respektu vůči lidské důstojnosti, která náleží každému člověku rovným dílem a nezávisí na jeho původu, náboženství a společenském postavení.
20.01.2020