Papež zakončil svoji apoštolskou cestu v Chorvatsku

Papež Benedikt XVI. zakončil modlitbou nešpor v katedrále Nanebevzetí Panny Marie a sv. Štěpána svoji dvoudenní apoštolskou cestu v Chorvatsku, která se konala u příležitosti Národního dne chorvatských katolických rodin, a ve večerních hodinách odletěl zpět do Říma.
Publikováno: 6. 6. 2011 1:30

Záhřeb (HR):  Po mši svaté na záhřebském hipodromu poobědval Svatý otec s chorvatskými biskupy v novém sídle místní biskupské konference. V odpoledních hodinách se pak rozloučil na apoštolské nunciatuře a odebral se do katedrály Nanebevzetí Panny Marie a sv. Štěpána, aby předsedal modlitbě nešpor s biskupy, kněžími, řeholníky, řeholnicemi a seminaristy. V této katedrále se také nachází hrobka záhřebského arcibiskupa, blahoslaveného kardinála  Stepinaće, který patří k významným postavám vyznavačů křesťanské víry v prostředí dvou totalitních režimů 20. století, tedy nacionalistické a komunistické diktatury.  Kardinál Stepinać zemřel v domácím vězení v roce 1960 a v roce 1998 jej Jan Pavel II. prohlásil za blahoslaveného.

Postavě tohoto chorvatského kardinála byla z velké části věnována i papežova promluva: "Tento večer si chceme ve zbožnosti a úctě připomenout blahoslaveného Aloise Stepinaće. (…) Jeho mučednictví představuje vrcholek násilí spáchaného na církvi během hrůzného komunistického pronásledování. Chorvatští katolíci, zejména klérus, byli předmětem systematického útisku a zvůle, které měly vést ke zničení katolické církve, počínaje jejími nejvyššími místními představiteli. Toto obzvláště tíživé období bylo charakterizováno generací biskupů, kněží a řeholníků připravených zemřít, aby nezradili Krista, církev a papeže. Lidé viděli, že kněží nikdy neztráceli víru, naději a lásku a zůstali tak vždycky sjednoceni. Tato jednota vysvětluje to, co je lidsky nevysvětlitelné, že totiž ani tak tvrdý režim si nedokázal podrobit církev." Papež také povzbudil všechny přítomné, aby neztráceli nadšení a odvahu ve svém poslání a na závěr dodal, že církev v Chorvatsku by měla být mravním svědomím společnosti, "solí země" a "světlem světa". Na konci večerních chval Svatý otec poklekl u hrobky kardinála Stepinaće, která je umístěna za hlavním oltářem záhřebské katedrály, a prosil jej o přímluvu za chorvatský národ a celou církev.

Z katedrály se Svatý otec odebral do nedaleké rezidence záhřebského arcibiskupa kardinála Bosaniće, aby pozdravil organizační tým návštěvy.  Kvůli nepřízni počasí a hustému dešti se závěrečný ceremoniál na záhřebském letišti Pleso nakonec nekonal. Došlo jen k předání promluv mezi chorvatským prezidentem Ivo Josipovićem a papežem Benediktem XVI. (i tuto promluvu vám přinášíme v příloze). Papežský  speciál se dvě minuty po půl deváté odlepil od  chorvatské pevniny a vydal se směrem na Vatikán.

Zcela jistě stojí za zmínku, že téměř 88% obyvatel Chorvatska se hlásí ke katolické víře, jak vyplynulo z výsledků posledního sčítání lidu. Příslušnost k pravoslaví uvedlo 4,42% obyvatel, k islámu se přihlásilo 1,28% populace. V zemi žije rovněž 4,5 tisíce Židů. Téměř 3% (přesně 2,99%) obyvatel se nehlásí k žádnému náboženství nebo se označila za agnostiky, 2,22% se prohlásila za ateisty. Podle údajů ze sčítání lidu žije v Chorvatsku cca. 4,5 milionů obyvatel, z nichž 89,63% se hlásí k chorvatské národnosti. Chorvatská biskupská konference se skládá se 17 diecézí, ze kterých čtyři jsou arcidiecézemi: Záhřeb, Split, Dakovo-Osijek, Rijeka. Zvláštní status má nezávislá zadarská arcidiecéze, která přímo podléhá Svatému stolci a pak vojenský ordinariát.

Soubory ke stažení

Související články