Evropští katolíci jsou pro inkulturaci islámu

V Turíně se od 31. května do 2. června konalo setkání zástupců evropských biskupských konferencí zodpovědných za komunikaci s islámem, jehož závěrečné prohlášení přinášíme.
Publikováno: 8. 6. 2011 16:00

Turín(IT): Na konci svého setkání si delegáti biskupských konferencí Evropy všímali zejména současného vývoje, který by mohl vést ke zrodu islámu čistšího, tj. více náboženského než politického. Církevní zástupci zodpovědní za dialog s islámem vyjádřili své sympatie lidem z různých arabských národů, kteří touží po demokracii a svobodě, a svou naději, že v současném duchu změn dojde k nastolení opravdové náboženské svobody v jejich zemích. Nakonec, po kritickém zhodnocení termínu “islamofobie”, vyzvali muslimy, aby rozvíjeli pozitivní a upřímné vztahy v prostředích, ve kterých se v Evopě budou pohybovat.

Zájem, se kterým katolická církev sleduje dynamiku začleňování obyvatel a občanů muslimského náboženství do Evropského kontextu, jak na individuální tak na společenské rovině, byl potvrzen během setkání delegátů pro vztahy s islámem z evropských biskupských konferencí. Jedná se o komplexní proces, ve kterém nechybí nejasnosti a ze kterého vyplývá výzva postupné inkulturace islámu v Evropě a následné projevování jeho skutečně náboženského a morálního rozměru spíše než jeho rozměru politického. Všechny kulturní a teologické iniciativy, které jsou výrazem jakési "teologie inkulturace", jsou sledovány s velkým zájmem, neboť otevírají nové a posilují zaběhnuté způsoby pozitivního zapojování se do evropského společenského a kulturního života, tedy do pluralitního kontextu otevřeného mezináboženskému a mezikulturnímu dialogu.

V tomto rámci církev se zaujetím sleduje očekávání a iniciativy, které se rodí v srdcích muslimských komunit a směřují k poskytování odpovídající teologické a kulrutní formace vlastním náboženským vůdcům – imámům a učitelům, aby se zhostili své náboženské role v evropském prostředí efektivně. Církev doufá, že takové iniciativy, včetně ustanovení kateder islámské teologie na veřejných univerzitách v zemích, kde teologie je disciplínou v univerzitních systémech zastoupenou, mohou být s vhodným přizpůsobením upraveny v zákonném rámci existujících vztahů mezi státem a církvemi. Z tohoto pohledu vidí církev jako pozitivní skutečnost, že konfesní náboženské vzdělávání ve státních školách může zahrnovat také ostatní náboženské tradice, včetně islámu, za dodržení požadavků stanovených v různých státech pro sledování takových záměrů.

Při pohledu na širší horizont středomoří sympatizují delegáti biskupských konferencí s touhou po demokracii a svobodě a apely na úctu k důstojnosti lidské osoby, které vyjádřili mladí lidé v různých arabských zemích v posledních měsících velkých politických změn. Doufají také, že nastartované procesy povedou k získání náboženkských práv a svobod v těchto zemích, a to tak, aby se jim mohli podstatnou měrou v rámci opravdové rovnoprávnosti občanství těšit také křesťané.

Delegáti poté nabídli kritické zhodnocení termínu "islamofobie", kterým jsou interpretovány nepřátelské reakce vůči islámu přítomnému v evropské společnosti, a upřednostnili užívání kategorií "strach" a "nepřátelskost". Potvrdili snahu církve o překonání takových reakcí, které vedou k intoleranci, na druhé straně však vybízí muslimy, aby v různých směrech rozvíjeli pozitivní a upřímné vztahy, aby takové interpretace vyvrátili.

Nakonec delegáti potvrdili přesvědčení katolické církve v Evropě, se kterým obnovuje svůj závazek vést dialog s muslimy podle nauky II. vatikánského koncilu a učení papeže Benedikta XVI., tedy dialog, ve kterém jsou křesťané i muslimové povoláni postavit se třem problémům: problému identity (vědět a akceptovat, kdo a co jsme), problému odlišnosti (naše rozdílnosti nesmí vést k nenávisti, ale mají být považovány za zdroj vzájemného obohacení) a problém upřímnosti, který v sobě v pluralitním kontextu a s ohledem na dialog nese projevování vlastní víry bez jejího vnucování.

Práce vedená víceprezidentem Rady evropských biskupských konferencí a arcibiskupem z Bordeaux, kardinálem Jean-Pierre Richard, probíhala za přispění prezidenta Papežské rady pro mezináboženský dialog, kardinála Jean Luis Taurana.

Na konci setkání poděkovali delegáti biskupských konferencí arcibiskupovi turínskému, Mons. Cesare Nosiglia za jeho pohostinnost, P. Andreovi Pacini za organizaci a sestrám kongregace Notre-Dame du Cénacle za vřelé přijetí. Setkání se neslo v přátelské atmosféře, obohacené chvílemi modlitby a každodenním slavením mše svaté.

Související články

Další aktuality

Covid a zdravotní postižení – nová nóta Papežské akademie Pro život

Rozhodnutí, která se týkají osob se zdravotním postižením, nejprve vyžadují naslouchání jeho nositelům. Církev by měla vypracovat magisterium o těchto otázkách, upozorňuje nová nóta Papežské akademie pro život, která nese název: „Přátelství se zdravotně postiženými lidmi: začátek nového světa“ s podtitulem „Poučení ze zkušeností osob se zdravotním postižením a jejich pečovatelů během pandemie Covidu-19“.
18.06.2021

Potraty nejsou zdravotní péče, říkají biskupové k hlasování v Evropském parlamentu

Komise evropských biskupských konferencí (COMECE) zareagovala na zprávu týkající se potratů, o které se bude v Evropském parlamentu hlasovat příští týden.
18.06.2021

Papež k Mezinárodní konferenci práce: Soukromé vlastnictví je druhotné právo

Papež František včera oslovil účastníky 109. Mezinárodní konference práce, která probíhá v Ženevě a je každoročním vrcholným setkáním členských států Mezinárodní organizace práce (ILO). Svatý stolec je stálým pozorovatelem v této specializované agentuře Spojených národů od roku 1967. Obsáhlé videoposelství, které zaznělo na vrcholném fóru, projednávajícím sociální a pracovní otázky globálního významu, dopřálo papeži prostor k tomu, aby na základě sociálního učení katolické církve požadoval uznání a zabezpečení pracujících v sektoru tzv. neformální ekonomiky a solidaritu obohacenou o přínos všech kultur, včetně domorodých a lidových.
18.06.2021

Kardinál Parolin vyzval k evangelnímu, nikoli zpolitizovanému pohledu na migranty

Vatikánský státní sekretář, kard. Pietro Parolin, vedl v bazilice Panny Marie v Zátibeří modlitební vigilii na památku migrantů, kteří přišli o život při cestě do Evropy. Vyzval přitom, abychom se nedávali vést politickým přesvědčením, nýbrž radikálním a šokujícím slovem evangelia, které nás vybízí k lásce k bližnímu.
18.06.2021

Církve si připomenou památku popravených

V pondělí 21. června v 18.00 si křesťanské církve připomenou památku 400. výročí od popravy 27 představitelů stavovského povstání na pražském Staroměstském náměstí, která následovala po porážce na Bílé Hoře.
18.06.2021