Evropští katolíci jsou pro inkulturaci islámu

V Turíně se od 31. května do 2. června konalo setkání zástupců evropských biskupských konferencí zodpovědných za komunikaci s islámem, jehož závěrečné prohlášení přinášíme.

Turín(IT): Na konci svého setkání si delegáti biskupských konferencí Evropy všímali zejména současného vývoje, který by mohl vést ke zrodu islámu čistšího, tj. více náboženského než politického. Církevní zástupci zodpovědní za dialog s islámem vyjádřili své sympatie lidem z různých arabských národů, kteří touží po demokracii a svobodě, a svou naději, že v současném duchu změn dojde k nastolení opravdové náboženské svobody v jejich zemích. Nakonec, po kritickém zhodnocení termínu “islamofobie”, vyzvali muslimy, aby rozvíjeli pozitivní a upřímné vztahy v prostředích, ve kterých se v Evopě budou pohybovat.

Zájem, se kterým katolická církev sleduje dynamiku začleňování obyvatel a občanů muslimského náboženství do Evropského kontextu, jak na individuální tak na společenské rovině, byl potvrzen během setkání delegátů pro vztahy s islámem z evropských biskupských konferencí. Jedná se o komplexní proces, ve kterém nechybí nejasnosti a ze kterého vyplývá výzva postupné inkulturace islámu v Evropě a následné projevování jeho skutečně náboženského a morálního rozměru spíše než jeho rozměru politického. Všechny kulturní a teologické iniciativy, které jsou výrazem jakési 'teologie inkulturace', jsou sledovány s velkým zájmem, neboť otevírají nové a posilují zaběhnuté způsoby pozitivního zapojování se do evropského společenského a kulturního života, tedy do pluralitního kontextu otevřeného mezináboženskému a mezikulturnímu dialogu.

V tomto rámci církev se zaujetím sleduje očekávání a iniciativy, které se rodí v srdcích muslimských komunit a směřují k poskytování odpovídající teologické a kulrutní formace vlastním náboženským vůdcům – imámům a učitelům, aby se zhostili své náboženské role v evropském prostředí efektivně. Církev doufá, že takové iniciativy, včetně ustanovení kateder islámské teologie na veřejných univerzitách v zemích, kde teologie je disciplínou v univerzitních systémech zastoupenou, mohou být s vhodným přizpůsobením upraveny v zákonném rámci existujících vztahů mezi státem a církvemi. Z tohoto pohledu vidí církev jako pozitivní skutečnost, že konfesní náboženské vzdělávání ve státních školách může zahrnovat také ostatní náboženské tradice, včetně islámu, za dodržení požadavků stanovených v různých státech pro sledování takových záměrů.

Při pohledu na širší horizont středomoří sympatizují delegáti biskupských konferencí s touhou po demokracii a svobodě a apely na úctu k důstojnosti lidské osoby, které vyjádřili mladí lidé v různých arabských zemích v posledních měsících velkých politických změn. Doufají také, že nastartované procesy povedou k získání náboženkských práv a svobod v těchto zemích, a to tak, aby se jim mohli podstatnou měrou v rámci opravdové rovnoprávnosti občanství těšit také křesťané.

Delegáti poté nabídli kritické zhodnocení termínu 'islamofobie', kterým jsou interpretovány nepřátelské reakce vůči islámu přítomnému v evropské společnosti, a upřednostnili užívání kategorií 'strach' a 'nepřátelskost'. Potvrdili snahu církve o překonání takových reakcí, které vedou k intoleranci, na druhé straně však vybízí muslimy, aby v různých směrech rozvíjeli pozitivní a upřímné vztahy, aby takové interpretace vyvrátili.

Nakonec delegáti potvrdili přesvědčení katolické církve v Evropě, se kterým obnovuje svůj závazek vést dialog s muslimy podle nauky II. vatikánského koncilu a učení papeže Benedikta XVI., tedy dialog, ve kterém jsou křesťané i muslimové povoláni postavit se třem problémům: problému identity (vědět a akceptovat, kdo a co jsme), problému odlišnosti (naše rozdílnosti nesmí vést k nenávisti, ale mají být považovány za zdroj vzájemného obohacení) a problém upřímnosti, který v sobě v pluralitním kontextu a s ohledem na dialog nese projevování vlastní víry bez jejího vnucování.

Práce vedená víceprezidentem Rady evropských biskupských konferencí a arcibiskupem z Bordeaux, kardinálem Jean-Pierre Richard, probíhala za přispění prezidenta Papežské rady pro mezináboženský dialog, kardinála Jean Luis Taurana.

Na konci setkání poděkovali delegáti biskupských konferencí arcibiskupovi turínskému, Mons. Cesare Nosiglia za jeho pohostinnost, P. Andreovi Pacini za organizaci a sestrám kongregace Notre-Dame du Cénacle za vřelé přijetí. Setkání se neslo v přátelské atmosféře, obohacené chvílemi modlitby a každodenním slavením mše svaté.