Evropští katolíci jsou pro inkulturaci islámu

V Turíně se od 31. května do 2. června konalo setkání zástupců evropských biskupských konferencí zodpovědných za komunikaci s islámem, jehož závěrečné prohlášení přinášíme.
Publikováno: 8. 6. 2011 18:00

Turín(IT): Na konci svého setkání si delegáti biskupských konferencí Evropy všímali zejména současného vývoje, který by mohl vést ke zrodu islámu čistšího, tj. více náboženského než politického. Církevní zástupci zodpovědní za dialog s islámem vyjádřili své sympatie lidem z různých arabských národů, kteří touží po demokracii a svobodě, a svou naději, že v současném duchu změn dojde k nastolení opravdové náboženské svobody v jejich zemích. Nakonec, po kritickém zhodnocení termínu “islamofobie”, vyzvali muslimy, aby rozvíjeli pozitivní a upřímné vztahy v prostředích, ve kterých se v Evopě budou pohybovat.

Zájem, se kterým katolická církev sleduje dynamiku začleňování obyvatel a občanů muslimského náboženství do Evropského kontextu, jak na individuální tak na společenské rovině, byl potvrzen během setkání delegátů pro vztahy s islámem z evropských biskupských konferencí. Jedná se o komplexní proces, ve kterém nechybí nejasnosti a ze kterého vyplývá výzva postupné inkulturace islámu v Evropě a následné projevování jeho skutečně náboženského a morálního rozměru spíše než jeho rozměru politického. Všechny kulturní a teologické iniciativy, které jsou výrazem jakési "teologie inkulturace", jsou sledovány s velkým zájmem, neboť otevírají nové a posilují zaběhnuté způsoby pozitivního zapojování se do evropského společenského a kulturního života, tedy do pluralitního kontextu otevřeného mezináboženskému a mezikulturnímu dialogu.

V tomto rámci církev se zaujetím sleduje očekávání a iniciativy, které se rodí v srdcích muslimských komunit a směřují k poskytování odpovídající teologické a kulrutní formace vlastním náboženským vůdcům – imámům a učitelům, aby se zhostili své náboženské role v evropském prostředí efektivně. Církev doufá, že takové iniciativy, včetně ustanovení kateder islámské teologie na veřejných univerzitách v zemích, kde teologie je disciplínou v univerzitních systémech zastoupenou, mohou být s vhodným přizpůsobením upraveny v zákonném rámci existujících vztahů mezi státem a církvemi. Z tohoto pohledu vidí církev jako pozitivní skutečnost, že konfesní náboženské vzdělávání ve státních školách může zahrnovat také ostatní náboženské tradice, včetně islámu, za dodržení požadavků stanovených v různých státech pro sledování takových záměrů.

Při pohledu na širší horizont středomoří sympatizují delegáti biskupských konferencí s touhou po demokracii a svobodě a apely na úctu k důstojnosti lidské osoby, které vyjádřili mladí lidé v různých arabských zemích v posledních měsících velkých politických změn. Doufají také, že nastartované procesy povedou k získání náboženkských práv a svobod v těchto zemích, a to tak, aby se jim mohli podstatnou měrou v rámci opravdové rovnoprávnosti občanství těšit také křesťané.

Delegáti poté nabídli kritické zhodnocení termínu "islamofobie", kterým jsou interpretovány nepřátelské reakce vůči islámu přítomnému v evropské společnosti, a upřednostnili užívání kategorií "strach" a "nepřátelskost". Potvrdili snahu církve o překonání takových reakcí, které vedou k intoleranci, na druhé straně však vybízí muslimy, aby v různých směrech rozvíjeli pozitivní a upřímné vztahy, aby takové interpretace vyvrátili.

Nakonec delegáti potvrdili přesvědčení katolické církve v Evropě, se kterým obnovuje svůj závazek vést dialog s muslimy podle nauky II. vatikánského koncilu a učení papeže Benedikta XVI., tedy dialog, ve kterém jsou křesťané i muslimové povoláni postavit se třem problémům: problému identity (vědět a akceptovat, kdo a co jsme), problému odlišnosti (naše rozdílnosti nesmí vést k nenávisti, ale mají být považovány za zdroj vzájemného obohacení) a problém upřímnosti, který v sobě v pluralitním kontextu a s ohledem na dialog nese projevování vlastní víry bez jejího vnucování.

Práce vedená víceprezidentem Rady evropských biskupských konferencí a arcibiskupem z Bordeaux, kardinálem Jean-Pierre Richard, probíhala za přispění prezidenta Papežské rady pro mezináboženský dialog, kardinála Jean Luis Taurana.

Na konci setkání poděkovali delegáti biskupských konferencí arcibiskupovi turínskému, Mons. Cesare Nosiglia za jeho pohostinnost, P. Andreovi Pacini za organizaci a sestrám kongregace Notre-Dame du Cénacle za vřelé přijetí. Setkání se neslo v přátelské atmosféře, obohacené chvílemi modlitby a každodenním slavením mše svaté.

Související články

Další aktuality

Sbírka v olomoucké arcidiecézi překročila rekordních 30 milionů

Tříkrálová sbírka na území olomoucké arcidiecéze již předčila dosavadní rekord a překročila hranici 30 milionů korun. V kasičkách, s nimiž koledníci vyšli na začátku ledna do ulic Olomouckého, Zlínského a části Pardubického a Jihomoravského kraje, dosud bylo 31,8 milionu korun. Zbývá přitom ještě sečíst půldruhého procenta. Loni koledníci vybrali 29,8 milionu korun a šlo o nejvyšší částku od založení sbírky v roce 2000. ČTK to zjistila z údajů charity na www.trikralovasbirka.cz.
21.01.2020

Česká křesťanská akademie oslavila 30 let trvání

Česká křesťanská akademie (ČKA) vznikla jako první nezávislá ekumenická instituce na počátku roku 1990; navázala na činnost křesťanských bytových seminářů v době komunismu. Jejím posláním je podporovat dialog mezi církvemi a společností, vnitrocírkevní dialog, ekumenický a mezináboženský dialog a rozvoj křesťanských intelektuálních center v regionech. Dnes má ČKA 1110 členů, 68 místních skupin po celé České republice, 11 odborných sekcí a několik kolektivních členů (jako je Asociace katolických lékařů, Společnost pro církevní právo, Vysokoškolské katolické hnutí apod.)
21.01.2020

Prosme o milost vděčnosti za to, že jsme křesťané

„Být křesťanem, knězem a biskupem je zdarma Bohem daný dar,“ kázal papež při ranní eucharistii v kapli Domu sv. Marty. „Být svatým znamená opatrovat bezplatnost tohoto vyvolení,“ konstatoval.
21.01.2020

Fotogalerie: Ekumenická slavnost v Praze v rámci Týdne modliteb za jednotu křesťanů 20. ledna 2020

V rámci Týdne modliteb za jednotu křesťanů se v kostele sv. Vojtěcha v Dejvicích uskutečnila ekumenická slavnost za účasti českých a moravských biskupů a představitelů křesťanských církví. Předsedal Jan Graubner, arcibiskup olomoucký a místopředseda ČBK; kázal Daniel Ženatý, synodní senior Českobratrské církve evangelické a předseda ERC. Foto: Jakub Šerých, Člověk a Víra
21.01.2020

Papež k Centru Simona Wiesenthala: Nikoli řešení silou, nýbrž cesta sbližování

Spojuje nás přání přivádět svět k většímu respektu vůči lidské důstojnosti, která náleží každému člověku rovným dílem a nezávisí na jeho původu, náboženství a společenském postavení.
20.01.2020