Návrh majetkového vyrovnání je pro církve výzvou

O vyjádření k vládnímu návrhu majetkového vyrovnání státu s církvemi jsme požádali Karla Štíchu, předsedu expertní církevní komise, která  má návrh posoudit. 

Jak pravidelně se církevní komise schází a do kdy by měla pracovat?

Pan ministr Besser nám sdělil, že by rád znal stanovisko církevní strany do konce července, proto se snažíme naši činnost směřovat k tomuto termínu.  Zatím se scházíme v intervalech jednou za čtrnáct dní, ale je možné, že se budeme scházet častěji, podle toho, jak se nám bude dařit naplňovat náš plán.

Co se vám na současném vládním návrhu zdá dobré a co byste mu naopak vytkl?

Nepoužíval bych označení 'dobrý',' špatný'. Je to návrh jiný, má jiné parametry, než návrh předchozí. Je zcela evidentní, že oproti předchozímu návrhu klade na církve větší nároky, protože chce majetkové vyrovnání uskutečnit z velké míry formou navrácení naturálních statků, což pro církve znamená větší odpovědnost při hospodaření. Je ale jistě pozitivní, že je tu nějaký konkrétní návrh, se kterým se dá pracovat.

Jak byste srovnal současný vládní návrh s návrhem, který předložila Topolánkova vláda?

Hlavní rozdíl je samozřejmě v tom, že se rozšiřuje podíl naturálních restitucí, v důsledku čehož klesá podíl finančního vyrovnání. Pro církve je to náročnější, protože to sebou nese jistá rizika.

Jaká rizika máte konkrétně na mysli?

Rizika jsou hlavně v tom, že církve budou do značné míry odkázány na výnos z tohoto majetku, ten se ale pochopitelně nedá garantovat. To znamená, že mohou nastat okolnosti, které neumožní získat takové výnosy, které by pokryly potřebné náklady. Taková rizika mohou být způsobena vnějšími faktory, třeba počasím, ale i vnitřními, jako je například chybná ekonomická rozvaha. V obou případech je pak výsledkem ztrátové hospodaření.

Kdyby ale církve odpovědně hospodařily, nemohla by jim nakonec naturální forma restitucí přinést větší prospěch než finanční vyrovnání?

Také si nemyslím, že tento návrh sebou přináší jenom rizika. Dnes se často užívá slova 'výzva'a myslím, že to je i tento případ. Nové výzvy často umožní, aby se objevili noví lidé, kteří budou chtít církvi pomáhat a pracovat pro ni, což by bylo určitě pozitivní. Když tedy zvážím možná rizika i možné zisky, tak myslím, že lze tento návrh celkově označit za vyvážený.

Kolem jakého bodu návrhu je nejvíce otazníků?

Návrh vlády byl shrnut na dvou listech papíru formátu A4. Když se pak podrobně rozebírají jednotlivé body toho návrhu, tak pochopitelně vznikají různé otázky a nejasnosti, o nichž nyní diskutujeme. Třeba o tom, jak bude zohledněna inflace, po jak dlouhou dobu bude finanční náhrada vyplácena apod.

Myslíte, že církve tento návrh nakonec spíše podpoří nebo ne?

Mohu říci pouze tolik, že se tímto návrhem odpovědně zabýváme. Nebylo by korektní zaujímat v tuto chvíli nějaká stanoviska, když o návrhu teprve jednáme. Musíme na něm ještě hodně pracovat.