Alojs Andricki - první blahoslavený lužickosrbské komunity

Při pondělní svatodušní mši byl v drážďanské katedrále blahořečen lužickosrbský kněz a odpůrce nacismu Alojs Andricki (1914-1943), který zemřel ve 28 letech v koncentračním táboře Dachau.
Publikováno: 15. 6. 2011 20:43

Drážďany: Jak uvedla agentura KNA, slavnostní bohoslužby, sloužené v němčině a lužické srbštině, se účastnil apoštolský nuncius v Německu, mnoho biskupů z Německa i zahraničí, státní představitelé spolkové země Sasko a více než 8000 věřících, z nichž mnozí přišli v tradičních krojích. Za Českou republiku se účastnili tři biskupové a další kněží. Mezi hosty byl i sedmadevadesátiletý kněz, Andrického spoluvězeň.
Za potlesku všech přítomných přečetl kard. Angelo Amato, prefekt vatikánské Kongregace pro blahořečení a svatořečení, dopis Svatého otce, jímž poprvé v historii pozvedl příslušníka lužicko-srbské menšiny za svědka víry. Urna s mučedníkovými ostatky a s ostatky dalších dvou kněží, obětí nacismu, byla vsazena do nově upravené schránky v levé lodi drážďanského dómu.

Biskup drážďansko-míšeňské diecéze, Joachim Reinelt, ve své promluvě připomněl, že nacisté usmrtili více než 4000 katolických duchovních. Navzdory mučení, ponižování a bezpráví se Andricki pokoušel své spoluvězně povzbuzovat a utěšovat. „Potřebujeme takového nadprůměrné vzory“, zdůraznil biskup Reinelt. Biskup v rozhovoru pro mnichovské Kirchenradio zdůraznil, že blahořečení je důkazem toho, že „Bůh nehledí na počty“ svých věrných. Beatifikace může přispět k většímu sebevědomí desetitisícové katolické lužicko-srbské menšiny. Poznamenal, že v Drážďanech panuje o blahořečení nebývalý zájem. Média se orientují na náboženská témata, která přinesl také právě ukončený protestantský církevní sněm. Drážďansko-míšeňský biskup Joachim Reinelt dále mnichovské církevnímu rozhlasu řekl:

Jsme rádi, že se nám dostalo tohoto znamení v době, kdy je víra vyžadována silněji než kdykoliv předtím. Můžeme vyslat do našich řad tento signál – jeden z nás byl, po tisícileté historii našeho biskupství, blahořečen. Byl člověkem, žijícím šťastně v Bohu. Jeho pravé štěstí spočívalo ve skutečnosti, že zakusil Boží lásku v pekle koncentračního tábora Dachau.

Alojs Andricki byl i přes nevůli východoněmeckých komunistických orgánů uctíván slovanskou menšinou ve východním Sasku a Brandebursku jako „mučedník lužických Srbů“. Narodil se roku 1914 jako jedno z šesti dětí učitele v Radworu. Všichni chlapci z rodiny studovali teologii a tři z nich vstoupili do kněžského stavu. Alojs a jeho nejmladší bratr Alfons se stali členy Tovaryšstva Ježíšova. Po maturitě v Budyšíně studoval teologii a filozofii v Paderbornu, byl redaktorem časopisu "Srbský student" a mluvčím lužickosrbského studentstva. Po vysvěcení na kněze roku 1939 se jeho prvním a jediným působištěm staly Drážďany, kde byl kaplanem katolické katedrály Hofkirche. Jeho pastorace byla velmi mnohostranná. Měl úzký vztah k Bibli, eucharistii, zpovědi a uctívání Boží matky Marie (pořádal soukromé poutě do Róžanta/ Rosenthalu). Věnoval se mládeži, prosazoval zásadu sportovního života a veselé mysli, uplatňoval své hudební i malířské nadání.

V prosinci roku 1940 byl poprvé vyslýchán gestapem v souvislosti s údajně ideologicky nepřátelskou divadelní inscenací Vánoční hry, kterou nacvičil a uvedl s drážďanskou mládeží. Za několik měsíců nato byl zatčen za kritiku NSDAP a nacistického režimu v Německu, odsouzen a deportován do koncentračního tábora v Dachau. Během transportu se seznámil a trevírským benediktýnem Otcem Münchem. V prvních dnech pobytu v Dachau oba přísahali, že si nikdy nebudou stěžovat, že nepošlapou svou akademickou čest a ani na okamžik nezapomenou na své kněžské povolání. V táboře vytvořili spolu s ostatními duchovními studijní kroužek, kde po tři večery v týdnu předčítali z Písma, a později slavili i liturgii. O vánocích 1941 Alois namaloval vánoční oltářní obraz pro kapli koncentračního tábora. Po roce pobytu v táboře Alois onemocněl tyfem. Žádal o svaté přijímání, avšak dozorce mu odpověděl injekcí jedu. Urna se jeho ostatky byla uložena na katolickém hřbitově v Drážďanech.

Související články

Další aktuality

Fotogalerie: Celostátní setkání mládeže v Hradci Králové 2022 - 3. a 4. den

Prohlédněte si fotografie z Celostátního setkání mládeže v v Hradci Králové ve dnech 11. - 12. srpna objektivy fotografů ze spolku Člověk a Víra.
13.08.2022

V Hradci Králové mladí katolíci zažívají koncerty, ale i přednášky a společné mše

Mladí křesťané od 14 do 26 let na CSM prožívají necelý týden ve společenství podobně naladěných lidí na Celostátním setkání v Hradci Králové, které se zde koná od 9.-14. srpna. Kromě kultury a zábavy nabízí také seberozvoj a zamyšlení nad důležitými tématy aktuálního světa. Přihlášených účastníků je na 4 tisíce, v sobotu jsou očekáváni další účastníci tzv. Dne pro rodiny.
13.08.2022

Fotogalerie: Celostátní setkání mládeže v Hradci Králové 2022 - 1. a 2. den

Hradec Králové se v posledních dnech zaplnil katolickou mládeží z celé republiky, která sem přijela na Celostátní setkání mládeže 2022. Přinášíme fotografie spolku Člověk a víra, které zachycují první dny setkání, 9. a 10. 8.
11.08.2022

V Římě zemřel slovenský kardinál Jozef Tomko

V pondělí 8.8. 2022 v brzkých ranních v Římě zemřel kard. Jozef Tomko, emeritní prefekt Kongregace pro evangelizaci národů.
09.08.2022

Mše svatá za oběti sexuálního zneužívání v církvi

25. srpna od 18.00 hodin se v klášteře dominikánů v Olomouci uskuteční mše svatá, při které se budeme modlit za všechny oběti sexuálních deliktů (nejen) v katolické církvi. Mše je součástí programu konference na téma Šetření sexuálních deliktů v katolické církvi, která proběhne od 25. – 26. srpna v Olomouci, ale na bohoslužbu je zvána široká veřejnost. Koncelebrovat budou také biskupové Zdenek Wasserbauer, pomocný biskup pražský a Josef Nuzík, administrátor Arcidiecéze olomoucké.
05.08.2022