Alojs Andricki - první blahoslavený lužickosrbské komunity

Při pondělní svatodušní mši byl v drážďanské katedrále blahořečen lužickosrbský kněz a odpůrce nacismu Alojs Andricki (1914-1943), který zemřel ve 28 letech v koncentračním táboře Dachau.
Publikováno: 15. 6. 2011 22:43

Drážďany: Jak uvedla agentura KNA, slavnostní bohoslužby, sloužené v němčině a lužické srbštině, se účastnil apoštolský nuncius v Německu, mnoho biskupů z Německa i zahraničí, státní představitelé spolkové země Sasko a více než 8000 věřících, z nichž mnozí přišli v tradičních krojích. Za Českou republiku se účastnili tři biskupové a další kněží. Mezi hosty byl i sedmadevadesátiletý kněz, Andrického spoluvězeň.
Za potlesku všech přítomných přečetl kard. Angelo Amato, prefekt vatikánské Kongregace pro blahořečení a svatořečení, dopis Svatého otce, jímž poprvé v historii pozvedl příslušníka lužicko-srbské menšiny za svědka víry. Urna s mučedníkovými ostatky a s ostatky dalších dvou kněží, obětí nacismu, byla vsazena do nově upravené schránky v levé lodi drážďanského dómu.

Biskup drážďansko-míšeňské diecéze, Joachim Reinelt, ve své promluvě připomněl, že nacisté usmrtili více než 4000 katolických duchovních. Navzdory mučení, ponižování a bezpráví se Andricki pokoušel své spoluvězně povzbuzovat a utěšovat. „Potřebujeme takového nadprůměrné vzory“, zdůraznil biskup Reinelt. Biskup v rozhovoru pro mnichovské Kirchenradio zdůraznil, že blahořečení je důkazem toho, že „Bůh nehledí na počty“ svých věrných. Beatifikace může přispět k většímu sebevědomí desetitisícové katolické lužicko-srbské menšiny. Poznamenal, že v Drážďanech panuje o blahořečení nebývalý zájem. Média se orientují na náboženská témata, která přinesl také právě ukončený protestantský církevní sněm. Drážďansko-míšeňský biskup Joachim Reinelt dále mnichovské církevnímu rozhlasu řekl:

Jsme rádi, že se nám dostalo tohoto znamení v době, kdy je víra vyžadována silněji než kdykoliv předtím. Můžeme vyslat do našich řad tento signál – jeden z nás byl, po tisícileté historii našeho biskupství, blahořečen. Byl člověkem, žijícím šťastně v Bohu. Jeho pravé štěstí spočívalo ve skutečnosti, že zakusil Boží lásku v pekle koncentračního tábora Dachau.

Alojs Andricki byl i přes nevůli východoněmeckých komunistických orgánů uctíván slovanskou menšinou ve východním Sasku a Brandebursku jako „mučedník lužických Srbů“. Narodil se roku 1914 jako jedno z šesti dětí učitele v Radworu. Všichni chlapci z rodiny studovali teologii a tři z nich vstoupili do kněžského stavu. Alojs a jeho nejmladší bratr Alfons se stali členy Tovaryšstva Ježíšova. Po maturitě v Budyšíně studoval teologii a filozofii v Paderbornu, byl redaktorem časopisu "Srbský student" a mluvčím lužickosrbského studentstva. Po vysvěcení na kněze roku 1939 se jeho prvním a jediným působištěm staly Drážďany, kde byl kaplanem katolické katedrály Hofkirche. Jeho pastorace byla velmi mnohostranná. Měl úzký vztah k Bibli, eucharistii, zpovědi a uctívání Boží matky Marie (pořádal soukromé poutě do Róžanta/ Rosenthalu). Věnoval se mládeži, prosazoval zásadu sportovního života a veselé mysli, uplatňoval své hudební i malířské nadání.

V prosinci roku 1940 byl poprvé vyslýchán gestapem v souvislosti s údajně ideologicky nepřátelskou divadelní inscenací Vánoční hry, kterou nacvičil a uvedl s drážďanskou mládeží. Za několik měsíců nato byl zatčen za kritiku NSDAP a nacistického režimu v Německu, odsouzen a deportován do koncentračního tábora v Dachau. Během transportu se seznámil a trevírským benediktýnem Otcem Münchem. V prvních dnech pobytu v Dachau oba přísahali, že si nikdy nebudou stěžovat, že nepošlapou svou akademickou čest a ani na okamžik nezapomenou na své kněžské povolání. V táboře vytvořili spolu s ostatními duchovními studijní kroužek, kde po tři večery v týdnu předčítali z Písma, a později slavili i liturgii. O vánocích 1941 Alois namaloval vánoční oltářní obraz pro kapli koncentračního tábora. Po roce pobytu v táboře Alois onemocněl tyfem. Žádal o svaté přijímání, avšak dozorce mu odpověděl injekcí jedu. Urna se jeho ostatky byla uložena na katolickém hřbitově v Drážďanech.

Související články

Další aktuality

Kardinál Schönborn o exhortaci Querida Amazonia: Papež vybízí k širšímu pohledu

„František opět dokázal zklamat všechny ty, kdo očekávali černobílou odpověď. Znovu se snaží pozvednout, rozšířit a prohloubit perspektivu, aby překonal konflikt mezi dvěma krajními pozicemi,“ říká kardinál Christoph Schönborn v komentáři k postsynodální apoštolské exhortaci Querida Amazonia.
14.02.2020

Biskup Vojtěch Cikrle dnes slaví 30. výročí biskupské služby

Dne 14. února 1990 jmenoval papež Jan Pavel II. tehdejšího rektora Kněžského semináře v Litoměřicích Vojtěcha Cikrleho v pořadí třináctým brněnským sídelním biskupem. Biskupské svěcení přijal v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně 31. března 1990.
14.02.2020

Celostátní setkání mládeže proběhne v Hradci Králové

Město Hradec Králové bylo vybráno jako dějiště Celostátního setkání mládeže v roce 2021.
13.02.2020

Klášter Hradčany se otevře veřejnosti

Řád bosých karmelitánů otevře na Hradčanském náměstí nový Klášter Hradčany. Od března 2020 zde vznikne otevřený prostor „Fortna“, sloužící svým duchovním, kulturním a vzdělávacím programem široké veřejnosti.
13.02.2020

Papež František: Pláč očišťuje a obnovuje

Ve středu 12.2. dopoledne se vatikánské aule Pavla VI. konala generální audience. Byla zahájena čtením z knihy proroka Zachariáše (12,10). Tento starozákonní prorok předpovídá seslání ducha milosti a prosby o slitování na obyvatele Jeruzaléma, takže „budou naříkat nad tím, kterého probodli“.
13.02.2020