Benedikt XVI. přijal na audienci příslušníky romských etnik

Pouť zástupců romských etnik, která se konala 11. června v Římě,  byla završena přijetím u Svatého otce ve vatikánské aule Pavla VI. Poutníci, pocházející z Itálie a několika evropských zemí, naplnili audienční síň svou energickou tradiční hudbou a veselými barvami svých krojů.
Publikováno: 15. 6. 2011 18:09

Vatikán: Jménem zhruba dvou tisíc shromážděných Benedikta XVI. pozdravil Mons. Antonio Maria Vegliò, předseda Papežské rady pro pastoraci migrantů a lidí mimo domov. Poukázal na obtíže, které provázejí život přítomných poutníků, avšak i na změny, jimiž prochází cikánská etnika a které přinášejí naději na důstojnější budoucnost těchto národů. Mons.Veglió se zmínil o své cestě do Maďarska, kde žije na 800 tisíc Romů a Sintů. Navštívil během cesty jejich osady i obydlí, setkal se s nimi v národních mariánských svatyních. Spatřil úsilí církve, která podporuje tyto bratry a sestry na jejich cestě za Kristem a která je dnes přijímá v osobě Petrova nástupce.

Potom promluvilo několik účastníků poutě. Po tanečním vystoupení skupiny romských děvčat, pozdravil poutníky Svatý Otec romsky. Navázal pak na slova Pavla VI. kterými se obrátil k cikánským etnikům v roce 1965 : „Nejste na okraji církve, ale v jejím středu, v jejím srdci.“  Benedikt XVI. znovu s láskou ujistil poutníky, že cikánské národy jsou součástí církve, jejíž komunitu obohatily o mnohé věřící laiky, kněze, jáhny, řeholníky i o postavu blahoslaveného Zefirina Giméneze Mally. Tento františkánský terciář zůstal věrný své etnické identitě, kromě tradičního cikánského sňatku přijal se svou manželkou i svátost manželství v katolické církvi, denně se účastnil mše svaté a modlil se růženec, který stále nosil v kapse. Právě ten se stal důvodem k jeho zatčení a učinil je tak pravým “mučedníkem růžence”, neboť se od něj neodloučil ani v okamžiku smrti, roku 1936 během španělské občanské války. Roku 1997 jej blahořečil papež Jan Pavel II. Benedikt XVI.vyzval poutníky, aby následovali jeho příkladu:

Blahoslavený Zefirino vás vyzývá, abyste následovali jeho vzor a ukazuje vám cestu – oddanost modlitbě a zvláště růženci, láska k eucharistii a dalším svátostem, dodržování přikázání, poctivost, láska a velkorysost k druhým, zvláště chudým. To vše vás posílí před rizikem, že sekty nebo jiné skupiny ohrozí vaše společenství s církví.

Svatý Otec připomněl obtížné a leckdy i bolestné okamžiky v dějinách těchto národů, především zkušenost romské genocidy, označovanou jako Porrajamos – Velký zmar. Podle odhadů historiků bylo během holocaustu zavražděno zhruba 80% evropské romské a sintské populace.

Při své návštěvě Osvětimi 28.května 2006 jsem se modlil za oběti pronásledování a poklonil jsem se před pamětní deskou v romském jazyce, která připomíná vaše zemřelé. Evropské svědomí nemůže zapomenout na tolik bolesti! Váš lid již nikdy nesmí být vystaven trýznění, odmítání a pohrdání. Vy sami usilujte o spravedlnost, legalitu, usmíření a snažte se, abyste pro jiné nikdy nebyli příčinou utrpení!

Papež poukázal na nové možnosti, které se dnes pro tato etnika otvírají, a vyzval je, aby napsala novou stránku svých dějin. Vybídl je ke spolupráci při integraci do evropské společnosti, a k úsilí o dobro svých dětí.

Uchovejte důstojnost a hodnoty vašich rodin, malých domácích církví, aby se stávaly školou pravého lidství. Ať zodpovědné instituce doprovázejí vaše úsilí příslušnými kroky.

Na závěr Svatý otec povolal Romy a Sinty k účasti na evangelizačním poslání církve tím, že budou podněcovat pastoraci ve svých komunitách, aby se dále upevňoval a rozvíjel dialog s místními církvemi. Svěřil poutníky ochraně Panny Marie, kterou nazývají „Amari Devleskeridef“, „naší Boží Matkou“ a skončil opět slovy v romském jazyce:

Papež je každému z vás nablízku a pamatuje na vás ve svých modlitbách. Nechť Pán žehná vašim komunitám, vašim rodinám a vaší budoucnosti, ať vám dá zdraví a štěstí. Zůstávejte s Bohem!



Související články