Tisková konference: Hus nás nyní spojuje

Dnes, 27. června 2011 v 10.30 hodin proběhla tisková konference u příležitosti vzniku Ekumenické komise pro Husovo jubileum v roce 2015, která se pod záštitou České biskupské konference, Ekumenické rady církví a ve spolupráci s akademickou obcí připravuje na blížící se šestisté jubileum smrti českého reformátora Mistra Jana Husa.

Praha: Na úvod tiskové konference promluvil Mons. prof. Tomáš Halík o úkolech, které si klade nově vzniklá Ekumenické komise pro Husovo jubileum v roce 2015, a o předhistorii jejího založení. Hlavním posláním komise je obnovit povědomí o mistru Janu Husovi a zbavit jeho osobnost různých dějinných interpretací, které se na ni nabalily. “Jde nám o prezentaci osobnosti Husovy v našem národním povědomí, to znamená, že se chceme zaměřit hlavně na média a na ‘druhý život Husův:’ Hus se stal jakýmsi plátnem, na které si různé skupiny promítaly své ideály, vlastenecké, socialistické a další. My bychom chtěli Husovu postavu osvobodit z těchto ideologických klišé a přemaleb. Je třeba představit Husa jako postavu nábožensky mravní. To je rozměr, který býval překryt těmity nánosy ideologií,” uvedl Mons. prof. Halík.

Komise přitom čerpá i z bohatých podnětů dvou mezinárodních sympozií o Husovi, která se konala v září 1993 v Bayreuthu a hlavně v prosinci 1999 na Papežské lateránské univerzitě v Římě, kde promluvil i papež Jan Pavel II a byl přítomen tehdejší prezident České republiky Václav Havel. Ke svolání první jmenované komise k Husovi dal kardinálu Vlkovi také podnět Jan Pavel II., a to na své první návštěvě Československa, kdy se o jeho osobnosti vyjádřil kladně. Na druhém sympoziu se pak papež osobně omluvil za Husovo upálení. “Cítím povinnost vyjádřit hlubokou lítost nad krutou smrtí, na kterou byl Jan Hus vydán a nad následnou ranou, která se tímto způsobem rozevřela v myslích a srdcích českých lidí a stala se zdrojem konfliktů a rozdělení,”  řekl tehdy Jan Pavel II.

Plzeňský biskup František Radkovský, předseda Rady pro ekumenismus České biskupské konference, poté zdůraznil úkol vyplést osobu Jana Husa ze sítě dezinterpretací a představil záměr spuštění webu www.jan-hus.eu, který bude zpřístupňovat informace o Husově osobě a jejím vnímání. Zveřejní mimo jiné i dokumenty zmíněných mezinárodních sympozií.

Mgr. Joel Ruml, předseda Ekumenické rady církví, poté doplnil fakta týkající se vzniku Komise. “Rád bych, aby bylo zaneseno do historie, že tato komise vznikla v Pendolinu.” Členové komise na společné cestě do Ostravy prý dali základní kontury myšlence vzniku Komise během tříhodinové cesty. Od té doby se komise sešla s pozvanými akademiky a dalšími významnými osobnostmi již tři krát a dnešní tiskovou konferencí začíná svou oficiální činnost. Mgr. Ruml poté doplnil, že Husův “druhý život” musí být zbaven dezinterpretací právě proto, abychom se naučili nakládat s pravdou, za kterou M. Jan Hus bojoval, a začali si jí znovu vážit víc, než faktu, že na Husův svátek máme den volna.

Prof. ThDr. Jan Lášek, děkan Husitské teologické fakulty UK, poté poskytl přehled mezinárodního akademického bádání o Husovi a husitství. “Jedním z našich úkolů bude také ukazovat na to, že Hus a husitství byli také objektem mezinárodního bádání, a seznamovat českou veřejnost také s těmito pracemi. Husovy spisy dnes už nejsou tak známé, jako byly například za první republiky. Považujeme za dobré, aby byl vydán výbor hlavních Husových prací a myšlenek,” upřesnil prof. Lášek.

Patriarcha Církve československé husitské, ThDr. Tomáš Butta, poté vyzdvihl význam zámýšlené činnosti komise, která přinese důležitou reflexi i zástupcům křesťanské tradice, které je Hus nejbližší a dobře známý.

Komise vzniká pod záštitou Ekumenické rady církví a České biskupské konference za podpory akademické obce a České křesťanské akademie. Ekumenická rada církví sdružuje 11 círví, které se všechny k činnosti komise přihlásily a jsou v ní zastoupeny předsedou Ekumenické rady, Mgr. Joelem Rumlem. Komise se bude scházet každý měsíc a do Husova výročí hodlá nejméně jednou ročně pořádat tiskové konference nad svou vykonanou a plánovanou činností. Komise si nehodlá monopolizovat všechny akce, které v souvislosti s výročím proběhnou a počítá s tím, že nejrůznější akademická pracoviště a veřejné organizace s ní budou pracovat v synergii.

Na závěr ilustroval Mons. prof. Tomáš Halík postoj katolické církve k Husově osobě. Když se katolická církev na II. vatikánském koncilu přihlásila ke svobodě vyznání a svědomí, vystoupil před koncilní bratry kardinál Beran a zdůraznil, kolik Husova smrt a následná rekatolizace uškodila Českým zemím a v tomto ohledu velice silně tento krok II. vatikánského koncilu podpořil. Husovský motiv hrál tedy roli v takto významném rozhodnutí katolické církve. “Hus, který nás dříve rozděloval, nás nyní spojuje,” uzavřel Mons. prof. Halík.