K církevním restitucím

Církevní majetek je v poslední době často probírán v souvislosti s přípravou zákona o majetkovém vyrovnání. Co si ale pod tímto pojmem představit? Přinášíme vám k tomuto tématu krátký komentář Ing. Karla Štíchy, ekonoma pražské arcidiecéze a předsedy expertní komise církví pro majetkové vyrovnání.
Publikováno: 30. 6. 2011 12:00

Připravovaný zákon se týká vyrovnání za tzv. „původní církevní majetek“. Jedná se zejména o nemovitosti, které byly jednotlivých „církevních právnických osob“, tedy farností, kapitul, biskupství a sborů. Tento majetek byl na uvedené subjekty zapsán v „Pozemkových knihách“, což byla evidence vlastnických vztahů, fungující až do roku 1964. Rozhodujícím vlastníkem byla Římskokatolická církev, které patřilo 98,5 % církevního majetku.

Inventura, jak ji provedly církve, zahrnuje výlučně majetek, který byl ve vlastnictví církevních právnických osob ke dni 25. 2. 1948. Církevního majetku se pochopitelně týkala i první pozemková reforma (po roce 1918). Rozsah výkupů církevního majetku podle první pozemkové reformy nebyl však významný a tyto nemovitosti nebyly pochopitelně do soupisu nároků zahrnuty. Poznamenat lze k těmto výkupům pouze to, že za vykoupené nemovitosti první republika (na rozdíl od komunistů) řádně, v souladu s náhradovým zákonem, zaplatila.

Shrnout lze tuto problematiku následovně:

Nemovitý majetek církevních právnických osob, který tyto vlastnily ještě 25. 2. 1948, byl církvemi řádně zinventován. Jeho funkční hodnota byla vyčíslena na 134 mld. Kč. Tento majetek byl komunistickým státem po 25. 2. 1948 oficiálně „vykoupen“, zatím však, bohužel, nezaplacen. V rozhodnutích o výkupu, která komunistický stát vydával, je na závěr věta: „O náhradě za vykoupený majetek bude rozhodnuto samostatně.“ Zatím se tak nestalo.

 

Ing. Karel Štícha

Související články

Další aktuality

Sbírka v olomoucké arcidiecézi překročila rekordních 30 milionů

Tříkrálová sbírka na území olomoucké arcidiecéze již předčila dosavadní rekord a překročila hranici 30 milionů korun. V kasičkách, s nimiž koledníci vyšli na začátku ledna do ulic Olomouckého, Zlínského a části Pardubického a Jihomoravského kraje, dosud bylo 31,8 milionu korun. Zbývá přitom ještě sečíst půldruhého procenta. Loni koledníci vybrali 29,8 milionu korun a šlo o nejvyšší částku od založení sbírky v roce 2000. ČTK to zjistila z údajů charity na www.trikralovasbirka.cz.
21.01.2020

Česká křesťanská akademie oslavila 30 let trvání

Česká křesťanská akademie (ČKA) vznikla jako první nezávislá ekumenická instituce na počátku roku 1990; navázala na činnost křesťanských bytových seminářů v době komunismu. Jejím posláním je podporovat dialog mezi církvemi a společností, vnitrocírkevní dialog, ekumenický a mezináboženský dialog a rozvoj křesťanských intelektuálních center v regionech. Dnes má ČKA 1110 členů, 68 místních skupin po celé České republice, 11 odborných sekcí a několik kolektivních členů (jako je Asociace katolických lékařů, Společnost pro církevní právo, Vysokoškolské katolické hnutí apod.)
21.01.2020

Prosme o milost vděčnosti za to, že jsme křesťané

„Být křesťanem, knězem a biskupem je zdarma Bohem daný dar,“ kázal papež při ranní eucharistii v kapli Domu sv. Marty. „Být svatým znamená opatrovat bezplatnost tohoto vyvolení,“ konstatoval.
21.01.2020

Fotogalerie: Ekumenická slavnost v Praze v rámci Týdne modliteb za jednotu křesťanů 20. ledna 2020

V rámci Týdne modliteb za jednotu křesťanů se v kostele sv. Vojtěcha v Dejvicích uskutečnila ekumenická slavnost za účasti českých a moravských biskupů a představitelů křesťanských církví. Předsedal Jan Graubner, arcibiskup olomoucký a místopředseda ČBK; kázal Daniel Ženatý, synodní senior Českobratrské církve evangelické a předseda ERC. Foto: Jakub Šerých, Člověk a Víra
21.01.2020

Papež k Centru Simona Wiesenthala: Nikoli řešení silou, nýbrž cesta sbližování

Spojuje nás přání přivádět svět k většímu respektu vůči lidské důstojnosti, která náleží každému člověku rovným dílem a nezávisí na jeho původu, náboženství a společenském postavení.
20.01.2020