K církevním restitucím

Církevní majetek je v poslední době často probírán v souvislosti s přípravou zákona o majetkovém vyrovnání. Co si ale pod tímto pojmem představit? Přinášíme vám k tomuto tématu krátký komentář Ing. Karla Štíchy, ekonoma pražské arcidiecéze a předsedy expertní komise církví pro majetkové vyrovnání.
Publikováno: 30. 6. 2011 10:00

Připravovaný zákon se týká vyrovnání za tzv. „původní církevní majetek“. Jedná se zejména o nemovitosti, které byly jednotlivých „církevních právnických osob“, tedy farností, kapitul, biskupství a sborů. Tento majetek byl na uvedené subjekty zapsán v „Pozemkových knihách“, což byla evidence vlastnických vztahů, fungující až do roku 1964. Rozhodujícím vlastníkem byla Římskokatolická církev, které patřilo 98,5 % církevního majetku.

Inventura, jak ji provedly církve, zahrnuje výlučně majetek, který byl ve vlastnictví církevních právnických osob ke dni 25. 2. 1948. Církevního majetku se pochopitelně týkala i první pozemková reforma (po roce 1918). Rozsah výkupů církevního majetku podle první pozemkové reformy nebyl však významný a tyto nemovitosti nebyly pochopitelně do soupisu nároků zahrnuty. Poznamenat lze k těmto výkupům pouze to, že za vykoupené nemovitosti první republika (na rozdíl od komunistů) řádně, v souladu s náhradovým zákonem, zaplatila.

Shrnout lze tuto problematiku následovně:

Nemovitý majetek církevních právnických osob, který tyto vlastnily ještě 25. 2. 1948, byl církvemi řádně zinventován. Jeho funkční hodnota byla vyčíslena na 134 mld. Kč. Tento majetek byl komunistickým státem po 25. 2. 1948 oficiálně „vykoupen“, zatím však, bohužel, nezaplacen. V rozhodnutích o výkupu, která komunistický stát vydával, je na závěr věta: „O náhradě za vykoupený majetek bude rozhodnuto samostatně.“ Zatím se tak nestalo.

 

Ing. Karel Štícha

Související články

Další aktuality

Úmysl Apoštolátu modlitby na měsíc říjen 2022

Modleme se, aby církev, věrná evangeliu a odvážná při jeho ohlašování, byla místem solidarity, bratrství a otevřenosti a stále více žila v atmosféře synodality.
03.10.2022

Homilie arcibiskupa Jana Graubnera z poutní mše svaté ve Staré Boleslavi

Přinášíme homilii pražského arcibiskupa a předsedy ČBK Mons. Jana Graubnera, kterou pronesl 28. září při příležitosti svátku svatého Václava během poutní mše svaté ve Staré Boleslavi.
29.09.2022

Ve Staré Boleslavi si lidé připomněli poutní mší svatého Václava

Ve Staré Boleslavi na Mariánském náměstí si dnes lidé poutní mší, kterou vyvrcholila Národní svatováclavská pouť, připomněli odkaz českého patrona svatého Václava. Nedaleko kostela, kde byl před 1087 lety kníže zavražděn, se mše v silném vytrvalém dešti účastnily stovky lidí schovaných pod deštníky a v pláštěnkách. Bohoslužbu sloužil pražský arcibiskup Jan Graubner, koncelebrovali apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, čeští a moravští biskupové a řada kněží.
29.09.2022

Červená středa 2022 – postavme se za svou víru!

Budovy nasvícené na červeno, lidé se svíčkami v ulicích, všichni propojení modlitbou či jinou připomínkou za ty, kteří trpí ve světě pro svou víru. Více než 130 farností, sborů a synagog se v loňském roce zapojilo k mezinárodní iniciativě Červená středa, která se v České republice letos pořádá již pátým rokem, a to 23. listopadu 2022.
28.09.2022

Před 13 lety navštívil Českou republiku Benedikt XVI.

Ve dnech 26. - 28. září 2009 navštívil Českou republiku papež Benedikt XVI. při své 13. apoštolské cestě. Zavítal sem jako teprve druhý papež v historii.
27.09.2022