Křesťané, muslimové a etnika pro nový Irák

Přes 150 politických a náboženských vůdců se v Iráku zúčastnilo konference organizované arcidiecézí Kirkúk a Asociací ohrožených národů v Erbílu (Kurdistán). Mons. Sako, biskup kirkúkský, na ní apeloval na náboženské vůdce, aby šířili ducha jednoty a vzájemné pochopení mezi náboženstvími.
Publikováno: 20. 7. 2011 16:30

Krikúk: Setkání svedlo dohromady kolem 150 náboženských a politických vůdců zastupujících křesťanské a muslimské skupiny různých etnik: Kurdů, Arabů, Turkménů, Asyřanů a Jezídů. Na setkání hovořili kromě Mons. Saka i tři zástupci muslimů: za Kurdy Umer Ibrahim, za Araby Abdul Karim Khalifa a za Turkmény Adil Salih. Účastníci se zaměřili na problematiku socio-kulturní, psychologicko-vzdělávací a náboženské koexistence.

“Uzavřenost je znamením smrti, otevřenost je znamením růstu a integrace. Každý musí s touhou po změně začít sám u sebe,” uvedl ve své řeči k iráckým etnickým a náboženským skupinám Mons. Louis Sako, arcibiskup kirkúkský. "Irák je tvořen mnoha různými skupinami, které tvoří mozaiku kultur, civilizací, náboženství a jazyků. ... Každá nese dědictví, které se hluboce týká nás všech. Naše země potřebuje kulturní a společenský model, který podporuje jednotu v pluralismu, toleranci a harmonické koexistenci. ... Náboženství musí působit pozitivně, ... ukončit klima nenávisti a povzbuzovat k zodpovědné účasti na životě společnosti,” zdůraznil arcibiskup Sako.

Podle Mons. Saka je nutnou podmínkou docílení těchto změn politická ochrana svobody vyznání. Nenávist v moderním Iráku je výsledkem nadměrné politizace náboženství. Praktické kroky směrem k jednotě lze podniknout oddělením náboženství od politiky. Mons. Sako uvedl tři postoje, které jsou k dosažení jednoty klíčové.

  1. Každý Iráčan by měl být ochoten setkat se s ostatními, projevit touhu je poznat a odmítnout tendence zdůrazňovat rozdílnosti na úkor vzájemného obohacení

  2. Političtí vůdci by měli vypracovat konstituci garantující rovná práva a povinnosti všem občanům.

  3. Vzdělávací systém by měl klást důraz na národní jednotu a odstranit ze škol programy, knihy a náboženské instituce, které podporují nenávist a marginalizaci jedné náboženské skupiny oproti jiné.

Foto převzato

Související články

Další aktuality

Zveme na konferenci představující dotační možnosti nového programového období EU

Česká biskupská konference pořádá konferenci "Příležitosti nového programového období Evropské unie 2021 – 2027 pro církevní organizace". Akce se koná 19. listopadu 2020 od 9.30 hodin do 16:30 hodin v Arcibiskupském paláci v Praze.
14.07.2020

Katolický týdeník: Hledání zdravého vztahu k práci

Naše doba je rozporuplná: na jedné straně podporuje trend „udělat si pohodičku“, ale na druhé naopak klade extrémní nároky na výkon. Jak mezi tím najít rovnováhu a klást si přiměřená očekávání? A k čemu nás volá Bůh?
14.07.2020

Karmelská pouť v Bystrém u Poličky

Římskokatolická farnost Bystré u Poličky zve všechny mariánské ctitele na tradiční Karmelskou pouť, která se uskuteční v termínu 16.-19. července.
13.07.2020

Papež k situaci istanbulského chrámu Hagia Sofia

V neděli před pravidelnou modlitbou Anděl Páně se Svatý otec vyjádřil i k situaci ohledně chrámu Hagia Sofia v Istanbulu:
13.07.2020

Kardinál Pell: Svědectví z času vězení

"Ve vězeních je mnoho dobroty. Někdy se však mohou jistě stát peklem na zemi. Měl jsem velké štěstí, byl jsem v bezpečí a zacházeli se mnou dobře. Velký dojem na mě udělala profesionalita dozorců, víra věznů a existence smyslu pro morálku, dokonce i v nejtemnějších místech." Kardinál George Pell o tom píše pro americký časopis “First Things”, v textu nazvaném “Můj čas ve vězení”. Je to první velmi osobní vyznání publikované poté, co strávil 400 dní za mřížemi, aby pak vyšel na svobodu osvobozen od obvinění z pedofilie jednomyslným rozhodnutím Nejvyššího australského soudu.
13.07.2020