Katedrální varhanní festival se přehoupl do své druhé polovi

Historicky první varhanní festival v životě katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze, který probíhá po celý červenec 2011, se přehoupl do své druhé poloviny. Publikum se může těšit na poslední tři koncerty a také na jedinou dámu tohoto festivalu, Drahomíru Matznerovou.
Publikováno: 22. 7. 2011 16:00

Praha: Přestože se jedná o první ročník mezinárodního festivalu, jeho organizátoři jsou s dosavadním průběhem spokojeni. Zazněla díla svatovítských choregentů - Františka Xavera Brixiho a Josefa Förstera anebo Sonáta solemnis Františka Musila. Jedním z dosavadních vrcholů festivalu byl koncert Jaroslava Vodrážky, jakéhosi doyena českých varhaníků, který vychoval několik generací svých následovníků a který je mistrem varhanní improvizace. Jeho koncert byl věnován improvizaci na eucharistické hymny Tomáše Akvinského a renesanční moteta.

„Jsem spokojen, že si všichni varhaníci vybrali repertoár, který sedí svatovítskému nástroji,“ říká hlavní dramaturg festivalu a současně varhaník a ředitel kůru svatovítské katedrály Josef Kšica. Romantický Mölzerův nástroj z roku 1929 s téměř 4500 píšťalami a 58 rejstříky zní nepřeberným množstvím barev, které jsou vhodné pro romantický repertoár. Ten byl hlavní linií dramaturgické výstavby festivalu. „K jedinečnosti koncertů přispívá samozřejmě sama stavba gotické katedrály. Mohutnost jejího prostoru s jemně nasvíceným kůrem vytváří sugestivní atmosféru,“ hodnotí festival Josef Kšica.

Jedním z nejvíc navštívených koncertních večerů byla hra Vladimíra Roubala. I přes nepřízeň počasí naplnil ředitel chrámové hudby Královské kanonie premonstrátů v Praze na Strahově celý transept katedrály, ale i část hlavní lodi. Roubal také, stejně jako ostatní hráči, využil nabídky dramaturga předvést své improvizační umění.

I v druhé polovině festivalu bude zastoupena jak česká soudobá varhanní hudba (Petr Eben, Josef Klička, Bedřich Antonín Wiedermann, Jaroslav Tůma), tak skladby francouzských autorů (César Franck, Alexandr Guilmant, Leon Boëllmann, Charles Maria Widor, Mauric Duruflé). V neděli 24. 7. od 19.00 hodin se představí pedagog Pražské konzervatoře a varhaník v kostele sv. Antonína v Praze Jan Kalfus. Ve středu 27. 7. opět od 19.00 hodin v katedrále vystoupí varhanice Drahomíra Matznerová Chvátalová, která bude reprezentovat dámskou varhanní interpretační špičku. Festival 31. 7. od 19.00 hodin završí provedení skladby Fantasie a Fugy na chorál Svatý Václave Josefa Kličky v podání docenta Hudební fakulty AMU Jaroslava Tůmy.

„Je to premiéra v hudebním životě Prahy. Festival se prozatím, jako žádný první ročník, neobejde bez dotace, kterou v tomto případě poskytuje Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze. Tak jako pan arcibiskup, má i ona ovšem veliký zájem na tom, aby se katedrála více přiblížila lidem a otevřela se nejen věřícím, ale celému národu,“ vyjadřuje Kšica pochvalu kapitule, která o katedrálu po staletí pečuje.

Myšlenka uspořádat festival se objevila již v minulosti. Nebyly pro to ovšem příhodné podmínky. Až po uzavření společné dohody o vzájemné péči o katedrálu bylo možné myšlenku realizovat. „Varhanní festival otvírá nové rozměry v duchovním a kulturním životě katedrály sv. Víta. Varhany, které hudebně dotvářejí duchovní obsah posvátné liturgie, se představují rovněž v koncertních skladbách,“ říká pražský arcibiskup Dominik Duka. Kapitula již také uvažuje o dalších ročnících. Ty by mohly být o to zajímavější, že pro katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha jsou plánovány nové varhany.

Související články

Další aktuality

8 milionů od českých křesťanů zvyšuje soběstačnost potřebných na Blízkém východě

Oblast Blízkého východu se dlouhodobě potýká s ozbrojenými konflikty, humanitární a uprchlickou krizí. Díky finanční podpoře od českých věřících pomáhá Charita Česká republika lidem v Iráku a Libanonu zajistit zdroj obživy a uživit sebe i svoje rodiny. Desítky žen rozjely vlastní podnikání, desítky farmářů získaly znalosti a vybavení, a dokáží tak hospodařit i s rostoucím nedostatkem vody. Desítky mladých lidí mohou díky příspěvkům na školné a dopravu pokračovat ve studiu. V Libanonu prostředky pomohou s obnovou infrastruktury. Letošní kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí proběhne už tuto neděli 22. května.
18.05.2022

Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí již tuto neděli

Již na tuto neděli (22. května) připadá Den modliteb za pronásledované křesťany a i letos proběhne kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí. Její výtěžek pomůže opět těm, kteří to nejvíce potřebují, v oblasti Blízkého východu.
17.05.2022

Červená středa se bude letos konat 23. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční, která letos připadá na 22. května, zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční ve středu 23. listopadu.
17.05.2022

Noc kostelů 2022 na YouTube

Krátký videospot na YouTube je pozvánkou na Noc kostelů, která se bude konat v pátek 10. června 2022.
17.05.2022

Počet katolických svateb roste po COVIDu rychleji než počet svateb civilních

Počet katolických církevních svateb vloni vystoupal na 4.285, což je oproti roku 2020 nárůst o víc než 7 %. Celkový počet svateb roste pomaleji, podíl katolických svateb na počtu všech svateb se proto zvýšil, a to z necelých 8 % na víc než 9 %. Dlouhodobě sledujeme ve společnosti narůstající zájem o svatby, COVID tento trend zastavil. Církevní svatby se k vyšším číslům po COVIDu vrací rychleji než civilní, stejně rychle v Moravské i České provincii. Celkově stále platí, že na Moravě se koná více církevních svateb než v Čechách, asi 2/3 ze všech.
17.05.2022