Indové se přou o náboženské vzdělávání

V jihovýchodní Indii se křesťanská a islámská menšina snaží dosáhnout rovnoprávnosti v náboženstkém vzdělávání. Vládnoucí strany se ostrou rétorikou snažíprosadit povinnou hinduistickou výuku.
Publikováno: 26. 7. 2011 19:49

Karnataka: V jihoindickém státě Karnataka se přiostřuje debata o návrhu vyučovat ve veřejných školách posvátné hinduistické texty z Bhagavadgíty. Vláda řízená hinduistickými nacionalisty politické strany Bharathya Janatha Party (BJP) chtějí Bhagavadgítu přidat do osnov navzdory námitkám místních křesťanů a muslimů.

Lokální politik strany BJP Dhananjay Kumar prohlásil v televizním rozhovoru, že všechna náboženství vzniklá mimo území Indie jsou západní a jejich příslušníci nesmí činit nátlak na veřejné instituce. Obhajoval také ministra školství Vishveshwara Kaggeriho, který prohlásil, že ti, kteří neuznávají Bhagavadgítu, by měli odejít ze země.

Tato prohlášení rozčílila opoziční strany a náboženské vůdce, kteří vyjádřili obavy nad extremistickou státní politikou. Podle Mons. Bernarda Morase, arcibiskupa bangaloreského, je prohlášení nezodpovědné a narušuje sekulární hodnoty země. “Mohlo by rozdělit populaci a ohrozit životy a tradice indického obyvatelstva.”

Všichni katolíci respektují hinduistická náboženství a tradice, ale systém veřejného vzdělávání by neměl být zneužíván k šíření pouze vybraných náboženských poselství, což by mimo jiné vedlo i k porušení indické ústavy. “Proč by měla být vyučována pouze Bhagavadgíta, ale ne bBible a korán?” táže se arcibiskup Moras. Podle svých slov již kontaktoval karnatackého hlavního ministra i indického premiéra. Biskupská rada Karnataku také podala stížnost k Nejvyššímu soudu.

V Karnataku je 83% hinduistů, 11% křesťanů a muslimů a 4% ostatních náboženství. Menšiny se často stávají obětmi násilí radikálních hinduistů, kteří obviňují křesťany a muslimy z vynucovaných konverzí.

Foto převzato

Související články

Další aktuality

Konference o mládeži 2019: Mluvme jazykem současnosti

Tématem 23. konference o mládeži byla digitální evangelizace, která se uskutečnila ve dnech 5. – 6. prosince v Češkovicích na Blanensku. Účastníci debatovali o možnostech, inspiracích a představách evangelizačního působení v digitálním prostoru v ČR.
06.12.2019

Abeceda křesťanské víry - 7. díl E - Evangelium

Sedmým písmenem v abecedě je „E“, jako evangelium. Evangelium doslova znamená „dobrá zpráva“. A co je tedy ta dobrá zpráva? Více v zamyšlení generálního sekretáře ČBK P. Stanislava Přibyla ze série krátkých videí Abeceda křesťanské víry.
06.12.2019

Kardinál Michael Czerny: Téma migrace je pro mne osobní, prožili jsme to jako rodina

Papež František jmenoval v říjnu třináct nových kardinálů. Jedním z nich byl i brněnský rodák Michael Czerny, jehož rodina po roce 1948 emigrovala do Kanady, kde on posléze vstoupil k jezuitům. Od roku 2016 působí ve Vatikánu v Sekci pro migranty a uprchlíky Dikasteria pro integrální lidský rozvoj. Při příležitosti synody o Amazonii jsme požádali kardinála Czerného o rozhovor, který nyní přinášíme v českém překladu.
06.12.2019

Betlémské světlo 2019

Letošní cesta skautů pro Betlémské světlo do Vídně se uskuteční v sobotu 14. prosince 2019. V neděli 15. prosince 2019 v 9.00 hodin při mši v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně na Petrově předají skauti světlo z Betléma do rukou brněnského diecézního biskupa Vojtěcha Cikrleho.
06.12.2019

Film o biskupovi Vojtaššákovi v italské režii: Okysličení unavené víry Západu

Vojtaššák, dny barbarů - tak byl nazván nový dokumentárně-hraný film o spišském biskupovi Jánovi Vojtaššákovi. Snímek v režii italské autorské dvojice Alberta Di Giglia a Luigiho Beneschiho přiblížil publiku vatikánské filmotéky dramatické kapitoly pronásledování církve v Československu. “Je to svědectví okysličující stagnující a unavenou víru nás, obyvatel Západu,” říká Di Giglio.
04.12.2019