Největší obraz sv. Václava ležel 160 let na půdě

Měl být monumentální ozdobou hlavního oltáře olomouckého dómu sv. Václava. Místo toho skončil na více než 160 let na půdě Arcibiskupského zámku v Kroměříži. Rozměrný obraz s námětem zavraždění svatého Václava, který v roce 1844 namaloval vídeňský malíř Anton Petter, se znovu na světlo dostal až letos, když arcibiskup Jan Graubner vyzval k prozkoumání jeho stavu odborníky z Muzea umění Olomouc. Církev současně hledá možnosti jak obří dílo představit veřejnosti.
Publikováno: 29. 7. 2011 16:38

Kroměříž: Z archivních dokumentů vyplývá, že arcibiskup Maxmilián Sommerau-Beckh (arcibiskupem v letech 1837-1853) se rozhodl v roce 1838 vyřešit chybějící vybavení interiéru olomouckého dómu angažováním Antona Pettera (1782-1858), tehdy proslulého malíře náboženských a historických námětů. Objednal si u něj monumentální obraz s výjevem vraždy sv. Václava. Malíř se měl přitom řídit velice konkrétními požadavky na kompozici výsledného díla. Petter sice po šesti letech obraz o rozměrech 850x510 cm dokončil, ale představy mecenáše a objednavatele díla rozhodně nenaplnil. Arcibiskup důrazně odmítal především ústřední postavení bratrovraha Boleslava v popředí, upozorňoval na chybějící Václavovu svatozář, požadoval, aby uloupené knížecí insignie neodnášel Boleslav, nýbrž postavy v pozadí atd. Přestože malíř námitky nejprve odmítal, nakonec obraz přemaloval. Ani to však dílu na hlavní oltář olomouckého dómu nepomohlo. Sommerau-Beckh nechal proto plátno svinout na válec a přestěhovat na půdu kroměřížského zámku.

Poprvé nechal obraz rozvinout, a to na zámeckém nádvoří, archivář Antonín Breitenbacher v roce 1921. Po zjištění stavu se ale plátno přestěhovalo zpět do půdního „exilu“. Tam zůstalo až do počátku letošního roku, kdy ho arcibiskup Jan Graubner nechal snést a vyzval odborníky z Muzea umění Olomouc, kteří o sbírky v Kroměříži ve spolupráci s arcibiskupstvím pečují, k posouzení stavu malby. „Stejně jako archivář Breitenbacher v roce 1921 i my jsme měli problém najít prostor, kde by vůbec bylo možné Petterovo velkorozměrné plátno rozvinout,“ vzpomněl historik umění Ondřej Zatloukal z Muzea umění Olomouc. Vůbec největší obraz sv. Václava přitom podle něj vzbudil velkou pozornost odborné veřejnosti. Jak zdůraznil renomovaný pražský historik umění Ivo Hlobil, to, co bylo v době vzniku plátna kritizováno jako extravagantní a vedlo nakonec k jeho přestěhování na zámeckou půdu, se dnes naopak jeví jako projev malířovy originality. „Obraz si rozhodně žádá rehabilitaci. Jeho zařazení do celkového kontextu Petterovy tvorby a středoevropského malířství pozdního biedermeieru si ovšem vyžádá delší čas. Neobejde se určitě bez spolupráce s rakouskými kolegy, pro které bude jistě kroměřížská malba velký objev,“ řekl Hlobil.

Olomoucké arcibiskupství a Muzeum umění Olomouc ale v těchto dnech řeší palčivější problémy: restaurování a budoucí využití díla, které patří k největším plátnům v českých sbírkách. „Desítky let v nevyhovujícím prostředí a svinutí na válec se samozřejmě na malbě velmi výrazně podepsaly. Nyní konzultujeme s restaurátory další postup. Je zřejmé, že zásah bude velmi náročný,“ uvedla historička umění Jana Zapletalová z Muzea umění Olomouc. Olomoucké arcibiskupství současně zvažuje budoucí využití monumentálního díla. „Jeho umístění v původně zamýšleném místě, tedy v olomouckém dómu je nereálné, a to nejen vzhledem k jeho rozměrům. Ani vystavení například v Arcidiecézním muzeu Olomouc nyní nepřipadá v úvahu. Začali jsme však jednat s magistrátem v Opavě o možnosti dlouhodobé zápůjčky obrazu do vyprázdněného, původně gotického kostela sv. Václava, který má po dokončení rekonstrukce sloužit k pořádání kulturních akcí,“ nastínila další možný osud obrazu Alena Jemelková z oddělení památkové péče olomouckého arcibiskupství.

Další informace o obrazu poskytnou pracovníci Muzea umění Olomouc: vedoucí referátu Arcidiecézní muzeum Kroměříž Ondřej Zatloukal (mobil 774 090 626, zatloukalo@olmuart.cz) a tiskový mluvčí Petr Bielesz (mobil 724 202 905, bielesz@olmuart.cz).

 

Autor článku:
Jiří Gračka

Související články

Další aktuality

Dárek na Vánoce z kláštera

Nevíte čím letos pod stromečkem obdarovat svoje nejbližší? Co třeba klášterními produkty? Máte na výběr mezi marmeládou, sušenkami, sušenými bylinkami, čaji, vínem, pivem, tinkturami, ale třeba i přírodní kosmetikou, obrázky, knihami či zdobenými svíčkami.
13.12.2019

V prosinci byl zahájen Lorentánský jubilejní rok

Na Slavnost Panny Marie počaté bez poskvrny prvotního hříchu 8. prosince byl v italském Loretu zahájen Loretánský jubilejní rok. Svatá brána se na tomto poutním místě otevřela sto let poté, kdy byla Panna Marie z Loreta prohlášena patronkou cestujících letadlem. Jubilejní rok, jehož téma zní „Povoláni letět vysoko“, bude ukončen 10. prosince 2020.
13.12.2019

Ministerstvo zemědělství podpoří obnovu a údržbu kulturních prvků

Ministerstvo zemědělství ČR vyhlásilo dotační program Údržba a obnova stávajících kulturních prvků venkovské krajiny.
13.12.2019

Pokojné Vánoce a požehnaný rok 2020

Pokojné Vánoce a požehnaný rok 2020 za Sekci církevního školství České biskupské konference přejí biskupové František Václav Lobkowicz a Tomáš Holub, Martin Čech a Marta Vacušková
13.12.2019

Mezi novými blahoslavenými bude 27 mučedníků ze španělské občanské války

Papež František přijal ve středu 11. prosince prefekta Kongregace pro svatořečení, kardinála Angela Becciu, a schválil 10 dekretů. První se týká uznání zázraku na přímluvu italské řeholnice Marie Luige od Nejsvětější Svátosti, další 3 se týkají uznání mučednictví 26 kněží, 1 laika a 1 řeholnice, kteří byli zabiti z nenávisti k víře během španělské občanské války, a poslední dekrety se týkají uznání hrdinských ctností dalších 6 Božích služebníků. Ku příležitosti 50. výročí založení Kongregace pro svatořečení byl dnes spuštěn nový web této kongregace.
12.12.2019