Narovnání vztahů se státem je i jednou z priorit ČBK

Začátkem července nastoupil do funkce generálního sekretáře České biskupské konference Mons. Tomáš Holub. Při této příležitosti jsme mu položili několik otázek.
Publikováno: 23. 8. 2011 18:20

Jaké jsou Vaše první dojmy ve funkci generálního sekretáře ČBK?

Překvapilo mě, že jsem přišel do prostředí, které v mnoha směrech velmi dobře funguje.  Je to zásluhou lidí, kteří dokážou věci posouvat dále, ať už jde o výkonného tajemníka nebo ekonoma. Z toho mám radost, stejně jako mě velmi potěšilo, jak mě pan biskup Hučko provedl prvními dny v úřadě. To bylo velmi příjemné.

Jaké hlavní úkoly před sebou v nové funkci vidíte?

Generální sekretariát je úřadem, který pomáhá biskupům, především pak Stálé radě biskupské konference, tedy zejména předsedovi a místopředsedovi ČBK. Společně bychom chtěli především dosáhnout lepší koordinace při spolupráci jak se státními orgány, tak i jinými biskupskými konferencemi. Přáli bychom si, aby se církev dokázala prezentovat jako jednotný celek, který dokáže prodat věci, jež dělá dobře a zároveň se věnuje problémům, které na ni na celostátní úrovni čekají.

Sem jistě patří i problematika částečného narovnání vztahů mezi státem a církvemi. Jak se Vy osobně budete této problematiky účastnit?

V tuto chvíli je problematika částečného narovnání vztahů mezi státem a církvemi jednou z hlavních agend, jíž se ČBK musí zabývat. Je tomu tak proto, že generální sekretář ČBK je členem vládní komise pro tuto problematiku, který by měl ale současně fungovat i jako jakási spojnice s církevní expertní komisí. Spolu se skupinou expertů okolo ing. Štíchy tedy budeme mít plné ruce práce se zapracováním závěrů, které budou učiněny na vládní rovině, pro potřeby řádů a diecézí. 

Jak takto náročnou funkci skloubíte s pastorační činností?

Ať už jsem působil jako hlavní kaplan armády, generální vikář královéhradecké diecéze nebo teď jako generální sekretář ČBK, nikdy jsem si nedokázal představit, že by můj život neměl mít svou pastorační rovinu. Proto bych byl rád, kdyby se i tady v Praze nalezlo nějaké místo, kde bych jako výpomocný duchovní mohl fungovat. V tuto chvíli o tom jednám s pražským generálním vikářem a společně hledáme nějaký vhodný způsob řešení. Rovněž bych si rád zachoval aktivity, které jsou, jak rád říkám, potěchou mého kněžského srdce: tedy JUMPy, což jsou tábory pro mládež a duchovní rekolekce manželských párů a mladých lidí.

Vidíte nějakou podobnost mezi prací generálního sekretáře ČBK a hlavního kaplana armády ČR?

Jednu z podobností vidím v tom, že jsem se po službě generálního vikáře v královéhradecké diecézi vrátil zpět na celostátní úroveň. Druhá velká podobnost je pak v tom, že tato služba - daleko více, než třeba služba generálního vikáře - je zaměřena ke strukturálním rozhodnutím, tedy k rozhodnutím, která se netýkají primárně jednotlivců, nýbrž koncepcí, které potom dávají jednotlivým duchovním možnost je naplnit v jejich službě lidem. Třetí analogii s kaplanskou službou spatřuji v tom, že stejně jako hlavní kaplan, ani generální sekretář nefunguje samostatně. Je naopak součástí nejužšího "velení", což v případě generálního sekretáře znamená, že je v těsném kontaktu s předsedou a místopředsedou ČBK.

 

Související články

Další aktuality

Prevence a ochrana nezletilých ve farnosti: osvědčené postupy

Karmelitánské nakladatelství ve spolupráci s Komisí pro nauku víry České biskupské konference vydalo v češtině již druhou publikaci Národní služby pro ochranu nezletilých Italské biskupské konference nazvanou Prevence a ochrana nezletilých ve farnosti: osvědčené postupy.
20.05.2022

Drtinová/Hošek, nejen o Dívčí katolické střední škole

O Dívčí katolické střední škole Praze, a nejen o ní, hovoří v rozhovoru s Danielou Drtivou pro DVTV bývalý ředitel této školy Luboš Hošek.
20.05.2022

8 milionů od českých křesťanů zvyšuje soběstačnost potřebných na Blízkém východě

Oblast Blízkého východu se dlouhodobě potýká s ozbrojenými konflikty, humanitární a uprchlickou krizí. Díky finanční podpoře od českých věřících pomáhá Charita Česká republika lidem v Iráku a Libanonu zajistit zdroj obživy a uživit sebe i svoje rodiny. Desítky žen rozjely vlastní podnikání, desítky farmářů získaly znalosti a vybavení, a dokáží tak hospodařit i s rostoucím nedostatkem vody. Desítky mladých lidí mohou díky příspěvkům na školné a dopravu pokračovat ve studiu. V Libanonu prostředky pomohou s obnovou infrastruktury. Letošní kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí proběhne už tuto neděli 22. května.
18.05.2022

Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí již tuto neděli

Již na tuto neděli (22. května) připadá Den modliteb za pronásledované křesťany a i letos proběhne kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí. Její výtěžek pomůže opět těm, kteří to nejvíce potřebují, v oblasti Blízkého východu.
17.05.2022

Červená středa se bude letos konat 23. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční (ta letos připadá na 22. května), zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční 23. listopadu.
17.05.2022