Arcibiskup Duka se dnes setkal s příslušníky PTP

Již devatenácté setkání bývalých příslušníků pomocných technických praporů se konalo dnes 7. září 2011 v Zaječově - Svaté Dobrotivé u Hořovic. Celý program tradičně zahájila mše svatá. Předsedal jí pražský arcibiskup Dominik Duka.

Praha: Pražský arcibiskup Dominik Duka OP 7. září 2011 od 9.30 hodin sloužil v kostele Panny Marie a sv. Benigny v Zaječově mši svatou na zahájení celostátního setkání svazu PTP – Vojenských táborů nucených prací. Program setkání  členů PTP pokračoval v 11.00 hodin pietním aktem u pomníku PTP, který připomíná místo bývalého tábora PTP v Zaječově.

Svatá Dobrotivá, část obce Zaječov, je místem prvního augustiniánského kláštera v Čechách založeného roku 1262. Místo zjevení Panny Marie se stalo vyhledávaným poutním místem a v jeho blízkosti vyrostla obec Zaječov. V říjnu roku 1948 obsadilo objekty bývalého nacistického vězeňského tábora vojsko. Umístěna sem byla jednotka, do níž byli zařazeni branci, které komunistický režim shledal „politicky nespolehlivými“. Pomocí těžké nekvalifikované práce a ideologického nátlaku se je režim pokusit „převychovat“ v „uvědomělé budovatele socialismu“. Tábor byl obehnán plotem z ostnatého drátu, který měl zabránit i styku s místním obyvatelstvem.

Ze silničního praporu ve Svaté Dobrotivé stal 52. pomocný technický prapor. Velmi špatné ubytovací podmínky, minimální hygiena, nekvalitní strava, otrocká dřina na silnicích a dalších stavbách ve výcvikovém prostoru, ideologický nátlak stálých „politických školení“, šikanovaní a ponižování ze strany velitelů a naprostá bezprávnost vojáků, jimž za sebemenší prohřešek hrozily vysoké tresty vězení – to vše vedlo k tomu, že tábor dostal název „Santa Cruz“ neboli „Svatý kříž“. Když měl odejít do civilu nástupní ročník 1950, všem byla vojenská služba prodloužena „na neurčito“ a většina tak strávila na vojně mnohem více než zákony stanovených 24 měsíců. Ani po odchodu do civilu se však bývalí „pétépáci“ nezbavili cejchu „politicky nespolehlivých“ – nemohli sehnat kvalifikované zaměstnání, jejich děti nemohly studovat a byli perzekvováni i dalšími způsoby až do roku 1989. Od roku 1951, kdy již sloužilo ve Svaté Dobrotivé 1 200 „politicky nespolehlivých“, existovalo v Československu dalších 18 pomocných technických praporů s celkem 22 000 podobně postiženými vojáky.

Poprvé se většina z nich vrátila na místo, kde prožila tolik útrap, až v roce 1993, kdy se v Zaječově uskutečnilo první setkání. V roce 2000 byl na místě bývalého tábora odhalen pomník připomínající nejen utrpení, ale také nezlomnou vůli a statečnost několika tisíc mladých mužů, které zde komunistický režim internoval jako zločince. V Zaječově se od roku 1993 konají – stejně jako na místech posádek dalších pomocných technických praporů v Čechách i na Moravě – každoroční setkání, na nichž bývalí „pétépáci“ nejen vzpomínají na těžké časy, ale především žijí přítomností. (www.bojovniciprotitotalite.cz)