Středověké rukopisy a Santini v Brně

Diecézní muzeum v Brně pořádá přednáškový večer s názvem "Rajhrad – zmrtvýchvstání kláštera", který se bude konat ve čtvrtek 15. září v 18 hodin v sále brněnského biskupství (Petrov 2).
Publikováno: 8. 9. 2011 11:36

Brno: Přednáškový večer pořádaný v sále brněnského biskupství 15. září od 18.00 hodin doplňuje stejnojmennou výstavu, která probíhá v kryptě brněnské katedrály sv. Petra a Pavla. Příspěvky kurátorky výstavy Hany Polívkové, ředitele Diecézního muzea Karla Rechlíka a pracovníka Památníku písemnictví na Moravě Ivana Zálešáka doprovodí bohatý obrazový materiál dokumentující současnost i dávnou a nedávnou minulost benediktinského kláštera v Rajhradě u Brna. 

Do neděle 18. září bude také trvat výstava "Rajhrad – zmrtvýchvstání kláštera" v kryptě brněnské katedrály sv. Petra a Pavla na Petrově. Návštěvníci si zde mohou zalistovat středověkým kodexem a prohlédnout vlastnoruční Santiniho dopis. Je možné využít také mimořádných komentovaných prohlídek a to ve čtvrtek 15. září v 16 hodin a v sobotu 17. září v 10 hodin.  Výstava, kterou připravilo Diecézní muzeum v Brně, je věnována dramatickým dějinám nejstaršího kláštera na Moravě a také tvůrci jeho barokní podoby, kterým byl Jan Blažej Santini Aichel. Zajímavé dokumenty a originální umělecká díla zachycují proměny vnější podoby areálu, ale také kontinuitu benediktinské spirituality, která musela překonat i doby hluboké devastace. Na znovuoživení kláštera v posledních letech se významně podílí i Památník písemnictví na Moravě, který odborně spravuje moderní expozici a nově restaurovanou barokní klášterní knihovnu.

Jak uvádějí organizátoří výstavy, "pýchou klášterní knihovny se staly iluminované rukopisy žaltáře a antifonáře, které nechala ve 14. století vytvořit královna Eliška Rejčka. Technicky zcela dokonalé kopie kodexů si mohou návštěvníci prohlédnout a pod dohledem pracovníků muzea i v rukavičkách prolistovat. Uvidí nejen překrásné středověké písmo a v případě antifonáře i gotické noty, ale také biblické výjevy a některé překvapivé detaily - třeba papouška, kterého bychom možná v českém, sedm století starém spisu nečekali."

Dobou slávy a rozkvětu kláštera bylo baroko, kdy probošt Pirmus zadal přestavbu kostela tehdy nejslavnějšímu domácímu architektovi Santinimu. Součástí výstavy je faksimile dopisu, ve kterém Santini informuje o navrženém způsobu technického řešení stavby a ubezpečuje stavebníka o své oddanosti.

Více na stránkách Diecézního muzea v Brně

Foto převzato

Autor článku:
Martina Jandlová

Související články

Další aktuality

Biskup Josef Nuzík k Roku rodiny Amoris laetitia

V době, kdy Svatý otec, stejně jako veliká část křesťanů, věnuje velkou pozornost současné pandemii a tomu, aby se při hledání řešení nezapomínalo na nejpotřebnější, současně vyhlašuje Rok rodiny připomínající jeho exhortaci Radost z lásky. K prožívání Roku rodiny Amoris laetitia v české a moravské církevní provincii zve delegát pro rodinu České biskupské konference Mons. Josef Nuzík.
22.04.2021

Globální „maraton“ modlitby růžence v měsíci květnu za ukončení pandemie COVID-19

Papežská rada pro novou evangelizaci ve středu 21. dubna uvedla, že „pro hlubokou touhu Svatého otce bude měsíc květen věnován modlitebnímu maratonu na téma ‘Modlitba k Bohu stoupala ustavičně z celé církve'“.
22.04.2021

Osmdesát let od skonu prvního československého kardinála Karla Kašpara

Ve středu 21. dubna uplynulo 80 let od úmrtí prvního československého kardinála Karla Kašpara. Jak významnou roli sehrál 32. pražský arcibiskup v našich moderních dějinách?
22.04.2021

Dopis kardinála Dominika Duky prezidentu republiky

V den výročí první papežské návštěvy v naší zemi papežem Janem Pavlem II., dne 21. dubna 2021 adresuje kardinál Duka dopis prezidentu republiky, reagující na události ohledně vyšetřování výbuchu v moravských Vrběticích.
22.04.2021

Katolický týdeník: Mnich Dominik rozšířil české nebe

V jednom z nejstarších klášterů na Apeninském poloostrově, v cisterciáckém opatství Casamari, se minulou sobotu uskutečnila beatifikace šesti místních mnichů z 18. století včetně jednoho z Čech – P. Dominika Zavřela.
22.04.2021