Středověké rukopisy a Santini v Brně

Diecézní muzeum v Brně pořádá přednáškový večer s názvem "Rajhrad – zmrtvýchvstání kláštera", který se bude konat ve čtvrtek 15. září v 18 hodin v sále brněnského biskupství (Petrov 2).
Publikováno: 8. 9. 2011 13:36

Brno: Přednáškový večer pořádaný v sále brněnského biskupství 15. září od 18.00 hodin doplňuje stejnojmennou výstavu, která probíhá v kryptě brněnské katedrály sv. Petra a Pavla. Příspěvky kurátorky výstavy Hany Polívkové, ředitele Diecézního muzea Karla Rechlíka a pracovníka Památníku písemnictví na Moravě Ivana Zálešáka doprovodí bohatý obrazový materiál dokumentující současnost i dávnou a nedávnou minulost benediktinského kláštera v Rajhradě u Brna. 

Do neděle 18. září bude také trvat výstava "Rajhrad – zmrtvýchvstání kláštera" v kryptě brněnské katedrály sv. Petra a Pavla na Petrově. Návštěvníci si zde mohou zalistovat středověkým kodexem a prohlédnout vlastnoruční Santiniho dopis. Je možné využít také mimořádných komentovaných prohlídek a to ve čtvrtek 15. září v 16 hodin a v sobotu 17. září v 10 hodin.  Výstava, kterou připravilo Diecézní muzeum v Brně, je věnována dramatickým dějinám nejstaršího kláštera na Moravě a také tvůrci jeho barokní podoby, kterým byl Jan Blažej Santini Aichel. Zajímavé dokumenty a originální umělecká díla zachycují proměny vnější podoby areálu, ale také kontinuitu benediktinské spirituality, která musela překonat i doby hluboké devastace. Na znovuoživení kláštera v posledních letech se významně podílí i Památník písemnictví na Moravě, který odborně spravuje moderní expozici a nově restaurovanou barokní klášterní knihovnu.

Jak uvádějí organizátoří výstavy, "pýchou klášterní knihovny se staly iluminované rukopisy žaltáře a antifonáře, které nechala ve 14. století vytvořit královna Eliška Rejčka. Technicky zcela dokonalé kopie kodexů si mohou návštěvníci prohlédnout a pod dohledem pracovníků muzea i v rukavičkách prolistovat. Uvidí nejen překrásné středověké písmo a v případě antifonáře i gotické noty, ale také biblické výjevy a některé překvapivé detaily - třeba papouška, kterého bychom možná v českém, sedm století starém spisu nečekali."

Dobou slávy a rozkvětu kláštera bylo baroko, kdy probošt Pirmus zadal přestavbu kostela tehdy nejslavnějšímu domácímu architektovi Santinimu. Součástí výstavy je faksimile dopisu, ve kterém Santini informuje o navrženém způsobu technického řešení stavby a ubezpečuje stavebníka o své oddanosti.

Více na stránkách Diecézního muzea v Brně

Foto převzato

Autor článku:
Martina Jandlová

Související články