Historická slavnost Milešov

Obec Velemín – Milešov, Biskupství litoměřické, Rakouské kulturní fórum v Praze a Římskokatolická farnost Milešov pořádají historickou slavnost Zdeněk Kašpar Kaplíř ze Sulevic, český obránce Vídně, která se bude konat v Milešově 10. září 2011. Akce je oslavou 400. výročí narození tohoto významného českého šlechtice a vojevůdce.

Program:

13.00 Prohlídka kaple Andělů strážných na zámku v Milešově

14.00 Slavnostní průvod s hudbou za účasti historických regimentů (slavnost doprovodí gardová hudba Armády Rakouské republiky – posádková hudba města Vídně)

15.00 Mše svatá v kostele sv. Antonína Paduánského, celebruje generální vikář litoměřické diecéze P. Stanislav Přibyl CSsR

16.00 Čestná salva před kostelem a průvod s hudbou od kostela na místní fotbalové hřiště

16.30 Proslovy a ukončení oficiální slavnosti

17.00 Kulturní program: hudba, ukázka uměleckého kovářství, zábava pro děti aj. Po setmění ohňostroj.

V souvislosti s letošní oslavou byla vydána pamětní mince, kterou vyrobila Ražba.cz Praha.

Součástí oslav bude výstava o Zdeňku Kašparu Kaplíři ze Sulevic v prostorách kostela. Vystavena zde rovněž bude jeho šerpa a maršálská hůl se špacírkou a misál se jménem Kaplíře, věnovaný tehdy nově vybudovanému kostelu v Milešově.

Z historie:

Stotisícová armáda osmanských Turků oblehla 14. čer­vence roku 1683 Vídeň, bránu do Evropy. Císař Leopold I. jmenoval dvaasedmdesátiletého českého šlechtice Kašpara Zdeňka Kaplíře ze Sulevic hlavním představitelem civilní administrativy Vídně, vojenským velitelem byl hrabě Ernst Rüdiger Starhemberg.

Obrana obležené Vídně se stala klíčovým zájmem celé střední Evropy a celé evropské křesťanské civilizace, ale po­moc přicházela jen velmi pomalu. Kašpar Kaplíř po 62 dnů hrůzného obléhání stál v čele města. Převzal i vrchní velení v době, kdy Starhemberka vyřadilo zranění. Teprve 12. září dorazila vojska v čele s andělskými husary polského krále Jana III. Sobieského a v bitvě u vrchu Kahlenberg byli Turci na hlavu poraženi.

Kaplířova zásluha na záchraně Vídně byla obrovská. Maršálskou šerpu a hůl dostal od císaře Leopolda na počátku prosince 1683. Pětasedmdesátiletý zemřel ve Vídni dne 6. října 1686. Do rodové hrobky, kterou vybudoval v kos­tele sv. Antonína Paduánského v Milešově, bylo jeho tělo uloženo 20. října 1686.