Revue Salve tentokrát o muzeu umění Kolumba

Nové číslo revue Salve 2/2011 se vrací k tématu, částečně otevřenému v čísle teologie (a) umění (1/2007) – k diecéznímu muzeu umění Kolumba v Kolíně nad Rýnem.

Toto muzeum není jen mimořádnou a ceněnou architekturou Petera Zumthora, ale především institucí promýšlející novým způsobem vztah starého a nového umění, způsob jeho vystavování, vytváření muzea jako „estetické laboratoře“ a „místa přemýšlivosti“. Unikátní sbírky muzea, zahrnující jak díla středověká a barokní, tak moderní, od Georgese Rouaulta přes Josepha Beuyse, Andyho Warhola, Eduarda Chillidy po Paula Theka, jsou díky unikátnímu přístupu týmu kurátorů, vedeného Stefanem Krausem, v ročně obměňovaných komponovaných výstavách prezentovány vždy nově a s důrazem na jejich stále promýšlený vztah k lidské existenci.

Číslo otevírá rozhovor s jedním z klíčových hybatelů celého projektu, Joachimem kardinálem Meisnerem, kolínským arcibiskupem, který není jen vlivnou osobností světové církve, ale též mužem vnímajícím důležitost permanentního dialogu křesťanství s moderní společností a významu umění pro tento dialog.

Rozhovor se Stefanem Krausem, ředitelem Muzea Kolumba, je mnohovrstevnou sondou nejen do ideje diecézního muzea, resp. moderního muzea jako takového, ale též do vztahu spirituality a umění, role umění v životě člověka, způsobu jeho vystavování atd. Kraus představuje práci svého týmu kurátorů jako dynamickou, neustále promýšlenou a hledající, jejímž kritériem je vždy v prvé řadě maximální kvalita jak vystavovaných děl, tak jejich prezentace.

Dvě studie nestora kolínského dialogu církve a moderního umění, Friedhelma Mennekese SJ, jsou osobním svědectvím o fungování a vyzařování Muzea Kolumba. Blok textů Vybraná díla Kolumby představuje způsob, jakým se v Kolumbě o uměleckých exponátech píše a přemýšlí – jednotlivá díla nejsou prezentována pozitivistickou popisnou formou, běžnou v jiných muzeích, ale v síle svého působení.

Rozhovor s třetí klíčovou osobností Muzea Kolumba, architektem Peterem Zumthorem, jehož stavba dala celé ideji muzea unikátní, dalo by se říci kongeniální tvar, doplňuje obraz muzea o další podstatnou část. Peter Zumthor, laureát Pritzkerovy ceny, asi největšího světového architektonického ocenění, hovoří o vlastní profesní dráze, o způsobu své práce a o místě, které v ní hrála právě spolupráce na vzniku Kolumby. Rozhovor doplňuje jeho reflexe vlastního vítězného návrhu stavby, v níž je vidět způsob jeho promýšlení architektury.

Číslo uzavírají dvě rozsáhlé úvahy. První od Stefana Krause o estetickém okamžiku, který stojí na počátku každého skutečného setkání s uměleckým dílem a který, ač slovně těžko vyjádřitelný, tvoří důležitou existenciální zkušenost v životě člověka. Druhá úvaha od teologa Tomáše Halíka reaguje na Krausův „estetický okamžik“ a hledá analogie k podobnému „okamžiku víry“, tedy momentu vnitřní konverze, který je stejně slovně neuchopitelný, ač o to víc pro člověka klíčový.

Závěr Salve patří Kalendáriu, které pomáhá v orientaci v zásadních časových milnících Muzea Kolumba na pozadí dějin celého Kolína nad Rýnem. Nechybí blok recenzí a anotací. Rozsáhlý obrazový doprovod přibližuje jak umělecká díla ze sbírky Muzea Kolumba, o nichž je v textech řeč, tak v působivých detailech i strhující architekturu vlastní stavby.

Revue Salve vychází tentokrát mimořádně i v německé verzi. Obsah čísla Salve lze nahlédnout zde: http://www.krystal.op.cz/salve-periodika (Martin Bedřich)