Irácký arcibiskup bilancuje jaro arabů

Arcibiskup iráckého Kirkúku Mons. Louise Sako poskytl v polovině září agentuře Asianews svou úvahu nad letošním arabským jarem národů a historickou rolí křesťanů na Středním Východě. Odmítl možnost rychlého přijímání západních společenských modelů a kladl důraz na historicky vyvinutou mozaiku etnik a náboženství.
Publikováno: 26. 9. 2011 11:00

Politická geografie Blízkého a Středního Východu – Iránu, Iráku, Egypta, Tuniska a Libye, po léta procházela a mnohdy trpěla změnami. Tyto změny jsou pro náboženské a etnické menšiny, zejména pak pro křesťany, zdrojem velikých obav. Model Blízkého a Středního Východu rozděleného na etnické národy, který byl tolikrát navrhován, by zničil mozaiku pluralismu a nepřinesl žádné řešení.

Křesťané Blízkého a Středního Východu nalezli víceméně pozitivní způsob života pod vládou islámských států. Po 14. století jsme žili v mírumilovné, i když podmíněné koexistenci. My, křesťané Středního Východu, jsme si vědomi své budoucnosti v těchto převážně muslimských zemích. Bez zjednodušení nebo nadsázky víme, že pro islám jdou stát a náboženství ruku v ruce a nedají se oddělit. Ani v zemích takzvaně sekularizovaných se tyto dvě síly nikdy nepodařilo oddělit tak, jako na západě.

Dnes se ovšem situace zcela změnila. Fundamentalistický islám je na vzestupu a stává se čím dál obávanějším fenoménem. Extrémisté chtějí, aby se islámský zákon, Šaría, stal základním státním zákonem, aby uchránili svou víru a etnickou identitu, tedy ‘ummu’ – komunitu pravověrných, před ‘ateistickou zkažeností’ západu. Korán učí muslimy, že islám, náboženství kázané největším prorokem všech proroků Mohamedem, je jediné pravdivé a celé náboženství. Proto také mnozí káží nutnost svaté války, Džihádu, na ochranu a šíření svého náboženství. To by ovšem mohlo být velice nebezpečné.

Arabské jaro s sebou přineslo silnou poptávku po demokracii a přiznání lidských práv jednotlivce, ale když si odmyslíme mezinárodní propagandu, tyto myšlenky jsou bohužel něčím formálním, co patří spíše mezi teoretické principy než do konkrétní reality. Evropský demokratický model prozatím nemůže na Blízkém a Středním Východě fungovat. Bude trvat dlouho a vyžádá si to novou kulturu a formaci mladých, než zde bude uplatnitelný.

Pokud se jako křesťanské menšiny žijící v těchto zemích chceme dočkat lepší budoucnosti, musíme se spolehnout jen sami na sebe a uvědomit si, že západ je poháněn jen ekonomickými a politickými zájmy spojenými s ropou. Musíme svým muslimským spoluobčanům jasně, upřímně a bez rozpaků ukázat, že jsme integrální součástí místní populace. V těchto zemích jsme také domorodci, významně jsme přispěli k formování muslimské kultury, zejména za chalifátu Umajjovců a Abbásovců. Byli jsme hlavními představiteli renesance arabského národa v 18. století a dnes si hodláme udržet tuto roli s nimi bok po boku. Musíme jim říci, že je respektujeme a milujeme, protože Bůh, který je láskou, miluje nás všechny. Za sebe je žádám, aby nás respektovali takové, jací jsme, a měli úctu k našemu náboženství. Jen tak si můžeme navzájem věřit a upevňovat vzájemné vztahy.

Je proto nutné diskutovat o důvodech našich obav a nadějí. Musíme odvážně a upřímně hovořit o naší společné budoucnosti se zástupci fundamentalistů, Muslimských bratrů, Saláfistů, Sunitů a Šiitů. Musíme jim dát znát svou upřímnost a rozhodné odhodlání důstojně a s úctou žít bok po boku.

Související články

Další aktuality

Národní synodní setkání na Velehradě živě na kanále YT

6. července se na Velehradě koná celodenní Národní synodální setkání, které završí národní fázi Synody o synodalitě: Společenství, spoluúčast, poslání. Jednání můžete sledovat díky streamů na kanále YouTube.
06.07.2022

Biskupové na Velehradě ocenili významné osobnosti

Po slavnostní poutní mši svaté 5. července na Velehradě ocenila Česká biskupská konference několik významných osobností z různých oblastí veřejného života. Představujeme oceněné pro rok 2022.
05.07.2022

Cyrilometodějská pouť s modlitbami za Ukrajinu

Namísto horkem rozpáleného nádvoří vítaly letos tisíce poutníků na Velehradě mraky a déšť. Ani ten je ale neodradil od účasti na mši svaté z Národní cyrilometodějské pouti, po dvou letech opět bez protiepidemických omezení. Hlavním celebrantem byl kardinál Michael Czerny, prefekt Dikasteria pro podporu integrálního lidského rozvoje a blízký spolupracovník papeže Františka.
05.07.2022

Arcidiecéze olomoucká má nového administrátora, zvolen byl biskup Josef Nuzík

V Olomouci se dnes, v pondělí 4. července 2022, sešel tzv. sbor poradců, aby po odchodu arcibiskupa Jana Graubnera, který se v sobotu ujal vedení pražské arcidiecéze, zvolil podle předpisů církevního práva nového administrátora olomoucké arcidiecéze. Stal se jím dosavadní pomocný biskup a generální vikář Josef Nuzík.
04.07.2022

Fotogalerie: Uvedení arcibiskupa Graubnera na svatovojtěšský stolec

V sobotu 2. července 2022 předal dosavadní pražský arcibiskup Dominik kardinál Duka pražskou arcidiecézi svému nástupci v úřadu, dosavadnímu olomouckému arcibiskupovi Janu Graubnerovi. Prohlédněte si fotografie od členů spolku Člověk a Víra.
02.07.2022