Nejchudší a nejšťastnější sv. František z Assissi

Dnes uplynulo 785 let od smrti velkého reformátora církve své doby, zakladatele mužského řádu františkánů a ženského řádu klarisek, “snoubence chudoby” sv. Františka z Assisi. Františkáni přišli do Prahy ještě za života svého zakladatele roku 1225 a během 35 let měli v českých zemích 30 klášterů.
Publikováno: 4. 10. 2011 16:30

Sv. František se narodil v roce 1182 v Assisi v Umbrii ve střední Itálii a při křtu dostal jméno Jan. Jeho otec Petr Bernardone pocházel z Florencie a byl bohatým obchodníkem s látkami. Vzhledem k tomu, že otec obchodoval s Francií, naučily se francouzštině i jeho děti a malý Jan začal být příbuznými nazýván Francouzem a Franciskem (z toho Francesco - František). Otec si přál, aby se kupcem stal i František, který znal i latinu, ale jeho život se ubíral jiným směrem. Zprvu bychom ho snad mohli označit za bouřlivého mladíka, v němž ale převládala dobrota srdce.

Kvůli zábavám mu otec občas činil výčitky, ale matka ho omlouvala a jeho společníci ho měli v oblibě. Situace se změnila, když se nějak zapletl do bojů mezi měšťany z Assisi a z Perugie. Octl se v zajetí, z něhož se dostal až po roce. Ve 20 letech prodělal závažnější onemocnění, po němž se chtěl vracet k dřívějšímu způsobu života.

Po několika mylně vyložených viděních a snech si uvědomil, že dosavadní způsob života pro něj nebyl ten pravý, a oznámil svým společníkům, že si vybral snoubenku, kterou je velice pohrdáno - absolutní chudobu. František velmi dobře znal Písmo svaté a jednotlivé verše evangelia mu v různých situacích vyvstávaly na mysli a určovaly další směr jeho počínání. Jednou z nejdůležitějších pohnutek na Františkově životní cestě byla slova evangelia: "Nic si neberte na cestu, ani hůl ani mošnu ani chléb ani peníze ani dvoje šaty."(Lk 9,3 srov. 10,4) František, který začal žít opravdovou láskou k trpícímu Kristu, sobě i druhým často připomínal další Ježíšova slova: "Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, nes každého dne svůj kříž a následuj mne." (Lk 9,23) V tomto duchu a s bezmeznou láskou vytvářel kolem sebe společenství a se svými druhy v hrubé kutně prostými slovy skrze kázání na různých místech a osobním příkladem ukazoval ostatním lidem, jak je zapotřebí žít podle evangelia.

V doprovodu prvních dvanácti bratrů z poustevny na Rivotortu přišel František v roce 1209 do Říma s prosbou o potvrzení jejich řehole jako nového řádu. Zdálo se nemyslitelné, že by tato skupina "žebráků" mohla předstoupit před papeže. Papež Inocenc III. s Františkem nechtěl při prvním setkání mluvit, nakonec však znění jeho řehole vyslechl. I když jej dojala, namítl, že taková pravidla přesahují lidské síly. Vznikla však obava, že zamítnutí z tohoto důvodu by znamenalo zavrhnutí rad evangelia, protože Františkova řehole jim odpovídá. Označit evangelní dokonalost jako nerozumnou je nepřípustné. František proto dále obhajoval vytvoření svého řádu podobenstvím s výkladem. Papeže také ovlivnil sen, v němž viděl Lateránský chrám (při němž bylo papežské sídlo) nachylovat se k pádu a muže v oděvu žebráka, v němž poznal Františka, jak budovu podpírá. Následně papež s řeholí souhlasil a hned r. 1210 ji potvrdil, pro začátek jen ústně, spíše jako bratrstvo kajícníků s nižším svěcením. František přijal jáhenské svěcení a byl ustanoven generálním představeným.

František měl jedinečný vztah k přírodě a ke všem tvorům. Je znám jeho vztah ke zvířatům a jejich přítulnost k Františkovi. Kázal ptactvu, které ho obletovalo a rozmlouval s vlky. Obojí sloužilo jako kázání pro další posluchače. Pozornost ptáčků měla vést lidi k ochotě naslouchat Božímu slovu, zkrocený vlk zas naznačit, že i největší hříšník se s Boží milostí může napravit. Ve Františkově životě vše vedlo k probouzení lásky k Bohu, kterou žil.

Roku 1212 společně se sv. Klárou založil II. řeholní větev - klarisky. Sv. Klára si v březnu v kostelíku Porcinkule dala od Františka ostříhat vlasy, přijala hrubý hábit a složila sliby. O 23 let později do řádu klarisek vstoupila i česká princezna sv. Anežka Česká, kterou sv. Klára svými dopisy osobně vedla k hlubšímu chápání řehole.

Františkem připravená řádová pravidla potvrdil až 29. listopadu 1223 bulou Solet annuere  papež Honorius III. František téhož roku o Vánocích se souhlasem papeže poprvé v dějinách postavil v Grecciu betlém. Vytvořil ho jako živé jesličky v přírodní jeskyni upravené podle evangelia na betlémskou stáj. Byla tam sloužena mše svatá, při níž bylo hlouběji prožíváno tajemství vánoc.

V následujícím roce, 14. září při modlitbách na hoře La Verna (lat. Alverno), se Františkovi zjevil seraf v podobě ukřižovaného Spasitele a na Františkově těle zanechal stigmata - pět Kristových ran. Jednalo se o první předání stigmat v dějinách.

Již za necelé dva roky po jeho smrti jej 16.7. 1228 papež Řehoř IX. prohlásil za svatého. Do baziliky postavené ke cti sv. Františka v r. 1230 ukryl bratr Eliáš jeho ostatky bez zveřejnění místa, z obav před zloději. V podzemní kryptě byly objeveny až roku 1818.

Františkáni přišli do Prahy ještě za života svého zakladatele, roku 1225 a během 35 let měli v českých zemích 30 klášterů.

 

Upraveno a převzato z www.catholica.cz autora Jana Chlumského.

Související články

Další aktuality

Úmysl Apoštolátu modlitby na měsíc říjen 2022

Modleme se, aby církev, věrná evangeliu a odvážná při jeho ohlašování, byla místem solidarity, bratrství a otevřenosti a stále více žila v atmosféře synodality.
03.10.2022

Homilie arcibiskupa Jana Graubnera z poutní mše svaté ve Staré Boleslavi

Přinášíme homilii pražského arcibiskupa a předsedy ČBK Mons. Jana Graubnera, kterou pronesl 28. září při příležitosti svátku svatého Václava během poutní mše svaté ve Staré Boleslavi.
29.09.2022

Ve Staré Boleslavi si lidé připomněli poutní mší svatého Václava

Ve Staré Boleslavi na Mariánském náměstí si dnes lidé poutní mší, kterou vyvrcholila Národní svatováclavská pouť, připomněli odkaz českého patrona svatého Václava. Nedaleko kostela, kde byl před 1087 lety kníže zavražděn, se mše v silném vytrvalém dešti účastnily stovky lidí schovaných pod deštníky a v pláštěnkách. Bohoslužbu sloužil pražský arcibiskup Jan Graubner, koncelebrovali apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, čeští a moravští biskupové a řada kněží.
29.09.2022

Červená středa 2022 – postavme se za svou víru!

Budovy nasvícené na červeno, lidé se svíčkami v ulicích, všichni propojení modlitbou či jinou připomínkou za ty, kteří trpí ve světě pro svou víru. Více než 130 farností, sborů a synagog se v loňském roce zapojilo k mezinárodní iniciativě Červená středa, která se v České republice letos pořádá již pátým rokem, a to 23. listopadu 2022.
28.09.2022

Před 13 lety navštívil Českou republiku Benedikt XVI.

Ve dnech 26. - 28. září 2009 navštívil Českou republiku papež Benedikt XVI. při své 13. apoštolské cestě. Zavítal sem jako teprve druhý papež v historii.
27.09.2022