Svatováclavské oslavy – státní, nebo církevní svátek?

Přinášíme vám komentář pražského arcibiskupa Mons. Dominika Duky, předsedy ČBK, k polemikám, které se nedávno objevily v tisku, ohledně oslav svátku sv. Václava.
Publikováno: 8. 10. 2011 14:59

Svatováclavské oslavy – státní, nebo církevní svátek?

 

Ještě před rokem se vzrušené debaty kolem svatovítské katedrály točily kolem jejího vnímání občany této země, kolem jejího poslání a významu v našich národních dějinách. Zdůrazňoval jsem tehdy porozumění pro ty, kdo nejsou sice věřící, ale považují katedrálu za „naši“, tedy místo natolik posvátné a spjaté s našimi dějinami, že se bojí, aby nepatřila výhradně církvi a nesloužila převážně bohoslužebným účelům. Je to nejen svatyně, ale i hrobka českých panovníků a dalších významných osobností, je to místo které patří ke kořenům naší státnosti a které vnímají téměř všichni naši občané jako místo zvláštní, mimořádné. My věřící je nazýváme místem posvátným, jiní je vnímají jako význačné, klíčové pro náš národ. To je něco, na čem se můžeme všichni společně shodnout a vyjadřovat této katedrále svou úctu každý svým způsobem, přičemž i věřící je občanem.

Také svatý Václav není a nebyl jen zakladatelem české státnosti, ani jen světcem. Byl obojím. K němu se utíkáme v dobách nejtěžších bez ohledu na své náboženské vyznání. My katolíci jej uctíváme mší, jiní věřící modlitbami, další pak zpěvem chorálu, při kterém zažíváme mimořádné silné emoce. Nechceme si svatého Václava přivlastnit. Naopak. Jsem rád, že zvláště v posledních letech se obnovuje jeho vnímání jako „vévody české země“, jediného právoplatného panovníka, který všem ostatním správu země jen svěřuje do jejich rukou. Takové bylo středověké chápání a možná dnes spíš pocitově vnímáme jeho přítomnost v klíčových okamžicích našich národních dějin. Proto pokládám za výraz krásné úcty, když lebku Václavovu veze do Boleslavi v předvečer jeho svátku prezidentská limuzína provázena policií či hradní stráží. Přál bych všem vidět úctu vojáků, kteří nejsou věřící, ale jsou hrdí na to, že mohou doprovodit ostatky zakladatele našeho státu.

Podobnou proměnou prochází v posledních letech i svátek našeho národního světce, svatého Václava samotného. Kdysi to byl ryze církevní svátek, který jsme za dob reálného socialismu vnímali jako znamení odporu. Poté, co byl poslanci schválen jako svátek státní, postupně se jeho náplň měnila. Nemyslím, že by bylo rozumné a slušné světit svátek "našeho" svatého Václava a vedle toho vnímat jako zcela odlišné oslavy Václava jako panovníka. Nejedná se opravdu o žádný návrat o staletí zpět, o žádnou jednotu trůnu a oltáře. Tyto obavy jsou liché. Jestliže se státní oslavy zúčastní pozvaní církevní představitelé, je přirozené, že na církevní oslavy jsou zváni představitelé státu.

Neměli bychom si plést angažmá představitelů politických stran s dobrými kontakty se státní správou této země. Začíná na nejnižší úrovni – u starostů i nejmenší obcí, se kterými jsem spolupracoval bez ohledu na jejich politickou příslušnost v zájmu obcí. Pokračuje přes hejtmany k ministrům a k nejvyššímu státnímu představiteli – prezidentu republiky. Snaha najít se všemi lidmi dobré vůle společnou řeč při sledování blaha této země není nic, co by mne ponižovalo a zač bych se styděl.

 Pokusme se i přes své politické a osobní výhrady a antipatie vidět na druhých lidech jejich lepší stránky, hledejme spíše to, co nás spojuje a ne to, co nás rozděluje. Bojím se totiž, že mnohdy jsme už ve stavu, kdy se díváme podezřívavě na pravdivé a správné výroky jen proto, že je vysloví někdo, kdo se nám nezamlouvá, na koho jsme zkrátka alergičtí. Zbytečně pak věcně rozdílná stanoviska personifikujeme a bojujeme spíše než proti myšlenkám, proti jejich nositelům. To bohužel bylo příznačné pro obě totality – nacistickou i komunistickou. Nevědomé zbytky takového myšlení mohou být v leckom z nás.

Těším se, že svatováclavské oslavy se stanou příležitostí k myšlenkovým návratům ke kořenům našeho státu, k promýšlení dobrých tradic a připomínání tak velkých hodnot, jako je rodina, víra či vlast.

 

Mons. Dominik Duka OP

arcibiskup pražský

 

 

 

 

 

 

 

Související články

Další aktuality

8 milionů od českých křesťanů zvyšuje soběstačnost potřebných na Blízkém východě

Oblast Blízkého východu se dlouhodobě potýká s ozbrojenými konflikty, humanitární a uprchlickou krizí. Díky finanční podpoře od českých věřících pomáhá Charita Česká republika lidem v Iráku a Libanonu zajistit zdroj obživy a uživit sebe i svoje rodiny. Desítky žen rozjely vlastní podnikání, desítky farmářů získaly znalosti a vybavení, a dokáží tak hospodařit i s rostoucím nedostatkem vody. Desítky mladých lidí mohou díky příspěvkům na školné a dopravu pokračovat ve studiu. V Libanonu prostředky pomohou s obnovou infrastruktury. Letošní kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí proběhne už tuto neděli 22. května.
18.05.2022

Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí již tuto neděli

Již na tuto neděli (22. května) připadá Den modliteb za pronásledované křesťany a i letos proběhne kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí. Její výtěžek pomůže opět těm, kteří to nejvíce potřebují, v oblasti Blízkého východu.
17.05.2022

Červená středa se bude letos konat 23. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční, která letos připadá na 22. května, zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční ve středu 23. listopadu.
17.05.2022

Noc kostelů 2022 na YouTube

Krátký videospot na YouTube je pozvánkou na Noc kostelů, která se bude konat v pátek 10. června 2022.
17.05.2022

Počet katolických svateb roste po COVIDu rychleji než počet svateb civilních

Počet katolických církevních svateb vloni vystoupal na 4.285, což je oproti roku 2020 nárůst o víc než 7 %. Celkový počet svateb roste pomaleji, podíl katolických svateb na počtu všech svateb se proto zvýšil, a to z necelých 8 % na víc než 9 %. Dlouhodobě sledujeme ve společnosti narůstající zájem o svatby, COVID tento trend zastavil. Církevní svatby se k vyšším číslům po COVIDu vrací rychleji než civilní, stejně rychle v Moravské i České provincii. Celkově stále platí, že na Moravě se koná více církevních svateb než v Čechách, asi 2/3 ze všech.
17.05.2022