Pražský arcibiskup přijal členy rytířského řádu sv. Jiří

V sobotu 8. října 2011 pražský arcibiskup Dominik Duka OP přijal v Arcibiskupském paláci na Hradčanech oficiální delegaci neapolské větve konstantiniánského rytířského řádu sv. Jiří. V neděli 9. října se pražský arcibiskup setkal s delegací rumunské pravoslavné církve pod vedením patriarchy Daniela.
Publikováno: 10. 10. 2011 15:50

Praha: Delegaci neapolské větve Řádu konstantiniánských rytířů sv. Jiří vedl velmistr řádu Diego de Vargas Machuca. Doprovodil ho nový italský velvyslanec v České republice Pasquale d´Avino. V krátkém rozhovoru se italští hosté zajímali o osudy církve v České republice za komunismu a o její perspektivy v době svobody. Dotkli se také dlouhé historie řádu, jehož kořeny podle legend sahají až do 4. století k bratrstvu založenému roku 313 římským císařem Konstantinem po bitvě u Milvijského mostu. Podle doložených skutečností byl řád založen v Itálii boční větví císařského rodu Komnenovců a první zmínka o něm je z roku 1575. Od 17. století byli velmistry řádu neapolští Bourboni. Po roce 1960 se řád rozdělil na "neapolskou" a "španělskou" větev.

V neděli 9. října se pražský arcibiskup setkal s delegací rumunské pravoslavné církve pod vedením patriarchy Daniela, který je hlavou druhé největší pravoslavné církve na světě. Ve svém pozdravu k účastníkům slavnostní večeře, které se také účastnila rumunská velvyslankyně Daniela Gitman a pravoslavný arcibiskup pražský vladyka Kryštof, řekl, že doufá, že dnešní setkání je dalším krokem ve sbližování církví v ekumenickém duchu, což patriarcha Daniel potvrdil. Arcibiskup Duka zdůraznil, že křesťané dnes v Evropě čelí třem základním výzvám: sekularizace, migrace a finanční krize. Těmto výzvám musí podle něho křesťané čelit společně.

Patriarcha Daniel během své několikadenní návštěvy České republiky vysvětil nově dokončený pravoslavným chrám v Mostě. Chrám Nanebevstoupení Páně je postaven v transylvánském stylu a bude připomínat památku více než 66 tisíc rumunských vojáků padlých na českém a slovenském úsilí během druhé světové války.

Související články

Další aktuality

Benedikt XVI. napsal list k pohřbu svého bratra Georga

Emeritní papež Benedikt XVI. sledoval pohřeb svého bratra Georga Ratzingera, zesnulého 1. července, v přímém přenosu z Vatikánu. Zůstal tak v duchovním spojení s komunitou v řezenském dómu, zdůraznil biskup Rudolf Voderholzer při zahájení rekviem. Na pohřebních obřadech, které začaly ve středu 8.7.2020 v 10 hodin v řezenském dómu, zastupoval emertiního papeže jeho osobní sekretář, arcibiskup Georg Gänswain, který také přednesl pohřební řeč napsanou Benediktem XVI. a adresovanou řezenskému biskupovi. Přinášíme ji v plném znění:
09.07.2020

Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc červenec 2020

Naléhavý úmysl papeže Františka na tento měsíc se věnuje modlitbě k Panně Marii, aby nám vyprosila moudré a svobodné srdce, které Bohu svým životem říká: dělej si, Pane, se mnou, co chceš!
09.07.2020

Papež František: Hledání Boží tváře je zárukou dobrého konce naší cesty

Petrův nástupce sloužil jako obvykle v kapli Domu sv. Marty mši svatou, ale dnes také v přímém televizním přenosu. Připomněl tímto způsobem svoji první pastorační cestu za hranice svojí diecéze, když se 8. července roku 2013, jen necelých pět měsíců od svého zvolení (13. 3.), vydal na ostrov Lampedusa, nejjižnější výspu Itálie a Evropské unie. Dnešní bohoslužby se proto účastnili členové úřadu Svatého stolce pro integrální lidský rozvoj ze Sekce pro migranty a uprchlíky, kterou vede pod přímým papežovým vedením kardinál Michael Czerny SI.
08.07.2020

Sdělení ČBK k omezením v době pandemie

Sdělení ČBK k zavedeným omezením v liturgii v době pandemie:
07.07.2020

Skončilo 123. plenární zasedání ČBK

Biskupové Čech, Moravy a Slezska se sešli 6. a 7. července na 123. plenárním zasedání ČBK na Velehradě. Jednání se účastnili i předsedové konferencí vyšších řeholních představených. Po celou dobu byl zasedání biskupů přítomen i apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Charles D. Balvo.
07.07.2020