Pouť ke sv. Lukášovi do pražské katedrály

V úterý 18. října 2011 na svátek sv. Lukáše bude pražský arcibiskup Dominik Duka OP od 18.00 hodin v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha celebrovat poutní mši svatou. Vystavena bude lebka světce, která je od roku 1354 součástí Svatovítského pokladu.

Praha: Málo kdo ví, že vedle relikvií sv. Václava a Vojtěcha se ve Svatovítském chrámu nalézá také relikvie o dalších téměř tisíc let starší. Pro tehdy budovanou pražskou katedrálu ji získal císař Karel IV. Při své cesta do Milána, kde měl přijmout korunu lombardského království, navštívil také Padovu a baziliku sv. Justiny, kde byly ostatky evangelisty Lukáše uloženy. Darovací listina akvilejského patriarchy Mikuláše, do jehož církevní provincie Padova náležela, nese datum 6. listopadu 1354.

Autentičnost Lukášových ostatků byla zkoumána v roce 1998, kdy padovský arcibiskup Antonio Mattiazzo jmenoval komisi, která měla relikvii v Padově porovnat s lebkou uchovávanou v Praze. Se souhlasem tehdejšího pražského arcibiskupa kardinála Miloslava Vlka byla relikvie pro antropologicko-lékařský průzkum převezena do Padovy. Po odborném posouzení lebky, pro jejíž autentičnost svědčí notářské listiny z roku 1354 a nápisy uvnitř mozkovny na temenních kostech, byla zkoumání podrobena také kostra vyjmutá z olověné rakve opatřené voskovými pečetěmi. Vědci si všímali jednotlivých podrobností a srovnali vše, co se dalo z pozůstatků pomocí moderních znalostí vyčíst. Jan Matějka a Emanuel Vlček, tak mohli v článku pro časopisu Vesmír z roku 2000 konstatovat: „Tyto objevy podpořily sounáležitost pražské lebky a padovské kostry, stejně jako proporční možnost připojit lebku na první krční obratel (atlas)“. Dosud však nebyl uzavřen výzkum, který srovnával DNA kostry a lebky.

Svatý Lukáš byl povoláním lékař a působil v polovině 1. století v Antiochii. O jeho životě však máme jen velmi málo zpráv. Okolo roku 50/51 se připojil k apoštolu Pavlovi a provázel ho na misijních cestách až do Pavlovy smrti v roce 67 v Římě. Je autorem třetího evangelia a Skutků apoštolů. Podle pramenů zemřel ve věku 84 let přirozenou smrtí, o čemž svědčí také dochované pozůstatky. Tradice klade místo prvního Lukášova pohřbu do Théb, což potvrzuje zpráva o přenesení jeho těla spolu s kostmi sv. apoštola Ondřeje po smrti Konstantina Velikého roku 357 do baziliky svatých Ondřeje a Lukáše v Konstantinopoli. O přenesení těla sv. Lukáše odsud do Padovy se dobový historický záznam nedochoval. Důvodem přenesení byla údajně snaha ochránit ostatky před obrazoborectvím, které v Konstantinopoli zuřilo v letech 741–770.