Výstava "Sv. Anežka Česká - princezna a řeholnice"

Arcibiskupství pražské ve spolupráci s Národní galerií připravuje unikátní výstavu, která si klade za cíl přiblížit život a odkaz sv. Anežky Přemyslovny. Od 25. listopadu 2011 budou v Klášteře sv. Anežky České vystavena výtvarná díla její doby, ale také artefakty vyjadřující úctu k této světici.
Publikováno: 7. 11. 2011 14:00

Praha: Jedná se o první pokus o vytvoření uceleného přehledu svatoanežské tématiky ve výtvarném umění a uměleckých řemeslech. Výstava představí život a dílo sv. Anežky Přemyslovny v rovině královské dcery, ženy, kterou žádá o ruku sám císař, ale také významné představitelky panovnického rodu, která usiluje o smír v rodině a pokoj v České zemi. Anežka nebyla jen významná řeholnice, ale i reprezentantka politického, kulturního a společenského života a štědrá donátorka chrámového umění. Bude zachycen ohlas Anežčiny charitativní služby a její výjimečného dějinného poslání ve výtvarném umění. V neposlední řadě výstava přiblíží také působení Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou jako šiřitele úcty ke své zakladatelce a významného zadavatele hodnotných uměleckých děl.

Prezentováno bude výtvarné umění a umělecká řemesla Anežčiny doby, tedy děl rané gotiky vzniklých ve 13. století v dvorním či městském okruhu (liturgické předměty, náhrobky). Totéž se týká i památek církevních, zvláště souvisejících se životem řádů v 1. polovině 13. století v Čechách. Výstava cíleně počítá s působivostí objektu, v němž bude uspořádána. Anežský klášter je významný exponát sám o sobě. Jde o první gotickou stavbu v Praze. Byl založen sv. Anežkou za pomoci jejího bratra krále Václava I. kolem roku 1231 jako první klášter klarisek severně od Alp, který byl od počátku netradičně spojen s přilehlým klášterem menších bratří. Velkolepý chrámový prostor Nejsvětějšího Salvátora byl od počátku zvolen za rodové pohřebiště Přemyslovců.

Založení kláštera a špitálu k ošetřování nemocných bylo unikátní především v tom, že vneslo do Čech ideály nově vzniklého františkánského hnutí s jeho stěžejní myšlenkou úcty a lásky ke každému člověku, zvláště k chudým a trpícím. Kromě řádového života zde byla rozvíjena první systematická charitativní služba na našem území, která posléze vyústila v založení nového mužského řádu na pomoc potřebným, jediného specificky českého řeholního uskupení, špitálního Řádu křižovníků s červenou hvězdou. Na výstavě budou poprvé představeny nejvýznamnější nálezy ze stavební rekonstrukce rozsáhlého archeologického výzkumu 1. pol. 20. stol., zvláště pak původní a zásluhou Arcibiskupství pražského dnes nově restaurované články architektonické plastiky z doby výstavby kláštera, například hlavice jedné přípory ze svatyně Salvátora zdobená drobnou hlavou řeholnice, obecně považované za zpodobení sv. Anežky.

Výstava se dále zaměří na přiblížení františkánské řehole, která v ženském pojetí pod osobním vlivem sv. Kláry významně ovlivnila Anežčino celoživotní rozhodnutí. Poprvé budou vystaveny nejstarší dochované opisy čtyř listů z korespondence obou žen.

Výstava také představí Anežčinu beatifikaci, která byla v roce 1874 předstupněm pozdější kanonizace. Oživený zájem o jednu z nejslavnějších českých světic bude přiblížen reprezentačním výběrem děl poslední čtvrtiny 19. století, zejména z dílny J. Mánesa a J. V. Hellicha. Nelze opomenout ani neutuchající snahu o Anežčinu kanonizaci: Od neúspěšných snah Lucemburků v době, kdy byli na českém trůně, až po úspěšné vyvrcholení celého procesu v přelomovém roce 1989. Také tyto snahy budou připomenuty díly se svatoanežskou tématikou v různých staletích dokumentujícími neutuchající úctu k této výjimečné české ženě (14. – 20. stol.).

Záštitu nad výstavou, která bude otevřena v roce, kdy si připomínáme osm století od narození Anežky Přemyslovny (kolem r. 1211 – 6. března 1282), převzali prezident republiky Václav Klaus, ministr kultury Jiří Besser a primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda.

Související články

Další aktuality

Červená středa – připomínka pronásledovaných za víru – již zítra

Mezinárodní iniciativa Červená středa se letos v České republice uskuteční 25. listopadu již potřetí. Program v Praze začne konferencí v Karolinu o pronásledování pro víru ve světě, po ní bude následovat společná křesťansko-židovská modlitba a průvod kolem tří červeně nasvícených budov. Symbolem této iniciativy je nasvícení významných budov na červeno, což odkazuje na utrpení pronásledovaných pro víru. Akci organizuje společně Česká biskupská konference s Ekumenickou radou církví v ČR, Federací židovských obcí v ČR a Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku.
24.11.2020

Vyjádření Stálé rady ČBK k situaci kolem Rady České televize

Přinášíme vyjádření Stálé rady ČBK k situaci ohledně Rady České televize:
24.11.2020

Ekumenická rada církví zvolila generálního sekretáře

Valné shromáždění ekumenické rady církví na svém jednání dnes, 24. 11. 2020, zvolilo generálním sekretářem na další čtyři roky Petra Jan Vinše.
24.11.2020

Papež lékařům: Jste neoslavovanými hrdiny pandemie

Papež František prostřednictvím krátkého videa oslovil lékaře a ošetřovatele ve svojí vlasti u příležitosti tamějšího Dne ošetřovatelů (21.11.) a Dne lékařů (3. 12.), připadajích na tyto dny.
24.11.2020

P. Stanislav Přibyl zve na Červenou středu

„Náboženská svoboda, svoboda vyznání, je sice základní lidské právo, ale není zdaleka samozřejmostí,“ říká P. Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference. Proto si oběti pronásledování pro víru ve světě připomeneme již tuto středu, na Červenou středu, 25. listopadu.
24.11.2020