Východní církve reflektují Novou evangelizaci

V rumunském Velkém Varadínu (Oradea) proběho od 3. do 6. listopadu 2011 již 14. pravidelné výroční setkání biskupů církví východního obřadu, jehož cílem bylo navrhnout konkrétní přispění východních církví k Nové evangelizaci. Na jednání se účastnil i apoštolský exarcha pro katolíky byzantského obřadu v České republice Mons. Ladislav Hučko. Přinášíme závěrečné prohlášení.
Publikováno: 11. 11. 2011 20:10

Velký Varadín: Okolo 70 účastníků, biskupů a expertů, včetně českého apoštolského exarchy Mons. Ladislava Hučka, přijalo pozvání biskupa diecéze Velký Varadín - Mare, Mons. Virgila Bercey na 14. výroční shromáždění evropských biskupů východního obřadu. Setkání představovalo společnou rozpravu s cílem určit základní odpovědi na výzvu hlásat Krista v současných socio-kulturních podmínkách. Jeho závěry budou shrnuty ve zprávě předané sekretáři Biskupské synody před jejím 13. generálním shromážděním v Římě (7. - 28. října 2012). Setkání se účastnili také biskupové latinského obřadu z řad Rumuské biskupské konference. Východní biskupové vyjádřili během setkání vděk Svatému otci za zahrnutí církví východního obřadu do všeobecného úmyslu apoštolátu modlitby, "aby jejich úctyhodná tradice byla známa a respektována jako duchovní poklad pro celou církev."

Ve své úvodní poznámce zdůraznil kardinál Péter Erdö, předseda Rady evropských biskupských konferencí (CCEE), která setkání sponzorovala, význam tohoto setkání východních a římských biskupů a ujistil je, že Nová evangelizace je příležitostí, kterou jsme všichni "povoláni probudit svou víru a s misionářským nadšením budovat křesťanské společenství zakotvené v Pánu." Předseda Synody řeckokatolické církve a Rumunské biskupské konference, Jeho Blaženost Lucian Muresan, zasadil setkání do historického kontextu, když uvedl, že dvacet let po pádu totalitních režimů "čelí také východní katolické církve rapidním společenským proměnám, kterými sekularizace, relativismus a migrace posunují paradigmata a metody nejen co se týče příslušnosti k církvi a praktikování náboženské úcty, ale i co se týče předávání a hlásání Evangelia."

Východní církve sdílejí v Evropě dějiny marginalizace, utrpení a mučednictví, zejména pod vládou totalitních režimů, které je zakazovaly a utlačovaly. Tato role zachovávání víry za cenu vlastních životů byla také připomínána různými místními politickými představiteli, kteří podtrhli zásluhy řeckokatolické církve Rumunska a zejména exarchátu Velký Varadín při "rekonstrukci společenského a morálního uspořádání obyvatelstva tím, že pro mnohé představovala referenční bod a znamení naděje a porozumění." V průběhu setkání měli účastníci příležitost navštívit některá místa, která svědčila o této lásce dvou místních katolických církví. Státní tajemník rumunské vlády pro náboženské záležitosti, Adrian Lemeni, ve své řeči uvítal iniciativy církví a povzbudil je v jejich práci na ochranu hodnot, které křesťanství do Evropy vneslo.


Východní církve a Nová evangelizace

Reflexe Nové evangelizace probíhala na dvou rovinách. Na jedné straně je nutné si uvědomit, že církve východního obřadu mohou k současné debatě v katolické církvi a k celému probíhajícímu procesu Nové evangelizace přispět zcela unikátním způsobem, na straně druhé je třeba si uvědomovat výzvy, které v moderním světě pro toto poslání vyvstávají. Krize, kterou dnešní svět prodělává, je z podstaty antropologická, částečně důsledkem sekularizmu, který vede k neospravedlnitelnému vyloučení Boha z veřejné i privátní sféry a vážným zmatkům v osobní identitě. Moderní člověk tak ztrácí schopnost ospravedlnit se a dát své existenci orientaci. Východní katolické církve se konfrontují s těmito problémy. Stejnou měrou, jakou za poslední dvě dekády prokazovaly svou životaschopnost v nově nalezené svobodě, cítí dnes výzvu těchto globálních fenoménů, zejména protože zasahují mnohé z jejich věřících a vytváří nové pastorační problémy, které si žádají nová odpovídající řešení.

Ve své řeči vyzdvihl Mons. Salvatore Fisichella, předseda Papežské rady pro novou evangelizaci, některé úkoly Nové evangelizace: posilovat smysl pro sounáležitost, která vytváří silnou identitu, obezřetně zacházet s naší terminologií a mít zvláštní péči o "to krásné" - o liturgii, ale zároveň o katechezi a trvalou formaci. V neposlední řadě by Nová evangelizace měla tváří v tvář různým formám sobectví, které má v současnosti zřejmě navrch, povzbuzovat k svědectví solidarity a štědrosti, tj. charity, kterou můžeme vyjadřovat Boží lásku ke všem. Nová evangelizace nesestává jen ze slov, ale nese v sobě vytváření viditelných znamení, která by dosvědčovala a dávala znát přítomnost a poslání církve v dějinách. Příklad takového dynamického sdělování křesťanského poselství byl nabídnut P. Borysem Gudziakem, rektorem Ukrajinské katolické univerzity (ucu.edu.ua/eng/), který účastníkům představil původní projekt výstavby nové katolické univerzity. Hlavní ideou zde bylo vytvoření kampusu, kde je teologie převtělena do architektury, spiritualita je žita v rámci místní komunity a evangelizace přirozeně zapojena tak jako při poutích.

Jezuita Marko Rupnik, světově známý umělec a ředitel Centra Aletti, přednesl příspěvek o byzantském umění v kontextu nové evangelizace. Pro tohoto slovinského umělce je velice důležité chápat realitu, do které umění vstupuje, a funkci, kterou v ní nabývá. Naneštěstí "umění přesídlilo z chrámu do paláce a skončilo v galerii. Už nevzbuzuje náboženskou úctu, ale jen obdiv k autorovi. Zároveň se ztratilo umění funkci symbolu, předkládá myšlenku konceptu a je zcela vzdáleno každodenní realitě." Podle P. Rupnika by umění mělo také předávat víru, život a lásku. Zkrátka řečeno, co se stalo s uměním jen odráží to, co se stalo s věřícími křesťany, kteří nevědí, jak prožívat svůj křest v každodenním životě, jak žít regeneraci sebe sama jako synů a dcer Božích, jak ukazovat lidství obývané Bohem, tedy jak ukázat, co znamená být spasen.

Prof. Cesare Alzati, profesor milánské Katolické univerzity Nejsvětějšího Srdce, identifikoval ve světle dějin a povahy katolických církví východního obřadu některé jejich aspekty, které by mohly být podnětem ostatnímu křesťanskému světu. Za prvé vycházejí za hranice svého vyznání a bez ztráty vlastní identity navazují dialog s ostatními denominacemi, které čelí stejným výzvám sekularizace, tedy oddělení nadpřirozeného a přítomného života.

Velice důležitým aspektem je východní liturgie. Nová evangelizace v Evropě v tomto smyslu "má jako nevyhnutelnou fázi znovunastolení centrální pozice žití tajemství, skrze které může člověk v dějinách potkávat Boha." Proto by mělo svědectví mimo jiné vycházet z "kultického učení," které dává vzniknout "zvláštní antropologii, podstatně náboženské a zakořeněné v Kristově tajemství." Má svůj počátek v žité zkušennosti bohoslužby a nese s sebou zvláštní způsob křesťanské existence v dějinách: existence svědectví o tajemství.

Podle Mons. Cyrila Vasila, sekretáře Kongregace pro východní církve, má církev, čelící rostoucímu sekularismu a konzumnímu životu ve východoevropských společnostech, za úkol nabízet občanské společnosti zkušennost svého sociálního učení, aby omezila katastrofické následky bujícího kapitalismu, tedy "jako protilátku na zhoubné následky tržní ekonomiky." Připomněl také, že mnozí věřící východních církví migrují z ekonomických důvodů, což vede k nutnosti přehodnotit pastorační aktivity v misionářském duchu a ve světle současného společenského kontextu. Pastorační kontakt s věřícími imigranty by neměl být omezen na bohoslužby, ale měl by pokrývat jejich životní podmínky. Tito lidé se nesmí cítit opuštěni svou vlastní církví.

Další výzvu představuje stále se rozšiřující "praktický ateismus." Ti, kterým je církev povolána přinášet Evangelium, jsou lidé nábožensky neznalí a postrádající pevná kulturní východiska. Otázkou tedy je, jak vzbudit jejich zájem o věci, které přesahují jejich limitovaný materiální a užitkový horizont. Stejně jako ostatní mluvčí zdůraznil sekretář Kongregace pro východní církve lidské pátrání po radosti, kráse, slušnosti a důstojnosti. Z toho důvodu "může hluboká mystická krása našeho liturgického slavení být impulzem ve vnitřním hledání pravdy."

Na závěr setkání se P. Alexaneru Buzalic, profesor teologie na Univerzitě Cluj-Napoca, zaměřil na přítomnost laických skutečností ve východních katolických církvích. Aktivita laiků není nová, ale v temných dobách komunismu utrpěla stejnou měrou jako jejich duchovní. Dnes však byly obnoveny staré katolické laické asociace a postupně vznikají další. Všechny chtějí být aktivně zapojeny do pastorační péče a začleňovat do svých aktivit práci kněží, zejména v podobě výuky náboženství nebo v oblasti jáhenské služby.

Práce biskupů se nesla v srdečném a přátelském duchu, obohacovaném chvílemi modlitby a denním slavením eucharistie ve společenství místních věřících jak římského tak východního obřadu. Propracované a hojně navštěvované liturgické obřady ukázaly, že slova, která byla v průběhu setkání pronesena, vyjadřovala žitou zkušennost. Obzvláště oceňována byla přítomnost biskupů římského obřadu z Rumunské biskupské konference a pohostinnost římskokatolického biskupa Velkého Varadínu, Mons. Laszlo Bocskeie.

Další setkání evropských biskupů východního obřadu proběhne na pozvání biskupa diecéze Križevci, Mons. Nikoly Kekiće, od 8. do 11. listopadu 2012 v chorvatském Záhřebu, na 400. výročí sjednocení chorvatské katolické církve byzantského obřadu s římskokatolickou církví.

Související články

Další aktuality

Poutní balíčky na národní pouť do Říma

Sdělení poutního výboru národní pouti do Říma ohledně tzv. poutních balíčků:
14.10.2019

Přímé přenosy bohoslužeb od 14. do 20. října 2019

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele a chtěli by se připojit alespoň prostřednictvím médií, nabízíme přehled bohoslužeb, vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe, Radiu Proglas a Českém rozhlasu.
14.10.2019

Papež na kanonizační mši: Nechť jsou noví svatí vlídným světlem v šeru světa

Papež František dnes na svatopetrském náměstí celebroval mši, při které bylo kanonizováno 5 nových svatých. Jsou jimi kardinál John Newman a 3 řeholnice a 1 terciářka - Giuseppina Vanniniová, Marie Tereza Chiramel Mankidiyanová, Dulce Lopes Pontesová a Markéta Baysová. Ve své homilii papež reflektoval „pouť víry“ podle evangelia sv. Lukáše.
13.10.2019

Noví světci: Markéta Baysová - “svatá od vedle”

Poslední z pěti nových světců je švýcarská františkánská terciářka Markéta Baysová, která žila v 19. století. Tato aktivní zasvěcená laička pracovala jako švadlena a katechetka, chudé nazývala Božími vyvolenými a byla jim láskyplnou přítelkyní.
12.10.2019

Kanonizace Johna Newmana - rozhovor s mediálním koordinátorem Jackem Valerou

Přinášíme vám překlad rozhovoru s mediálním koordinátorem kanonizačního procesu Johna Henry Newmana, kterým je zakladatel mediální sítě Catholic Voices Jack Valero.
12.10.2019