V neděli 20. listopadu slaví církev slavnost Krista Krále. Slavnost tradičně připadá na poslední, tedy 34. neděli v liturgickém mezidobí.
'Bude vládnout od moře k moři, od Řeky (Eufratu) až do končin země. Všichni králové se mu budou klanět, všechny národy mu budou sloužit.' (Ž 72,8.11). Slavnost Ježíše Krista Krále zavedl papež Pius XI. pro celou církev vydáním encykliky 'Quas Primas' 11. prosince 1925. Poprvé se tento svátek slavil na poslední říjnovou neděli roku 1926. Piux XI. chtěl tímto svátkem zdůraznit, že státní moc nemá podle nauky církve právo rozhodovat o záležitostech, které přísluší Bohu– tj. především v oblasti etiky a důstojnosti člověka.
Královský titul připisovaný Ježíši Kristu má svůj původ v novozákonních evangeliích, kde je takto Ježíš na vícero místech představován jako dlouho očekávaný král Židů (mesiáš). Spolu s dalšími tituly (např. „Pán“) je označení „král“ vyjádřením vlády, kterou věřící křesťan přiznává Ježíši Kristu nad svým životem.