Cenu Paměti národa získala řeholnice

Během včerejšího slavnostního večera v pražském Radiopláci, kterého se zúčastnil i emeritní pražský arcibiskup, kardinál Miloslav Vlk, byla udělena čtyřem laureátům Cena Paměti národa. Mezi oceněnými byla řádová sestra Anna Magdalena Schwarzová.
Publikováno: 18. 11. 2011 14:00

Praha: Cena Paměti národa je občanským oceněním, které uděluje neziskové sdružení POST BELLUM lidem, kteří se zachovali statečně v době totalitních režimů 20. století v Československu.

Oceněná řeholnice Anna Magdalena Schwarzová (přáteli přezdívaná Nina) se narodila 14. března 1921 v Praze, ve středostavovské rodině. Pod vlivem vzdálené příbuzné konvertovala jako dospívající dívka ke katolicismu, absolvovala gymnasium a už v roce 1939 se přihlásila do kláštera. Nepřijali ji. Prošla pak všemi útrapami, které čekaly Židy v protektorátu Böhmen und Mähren a 7. prosince 1941 ji spolu s rodiči deportovali do Terezína.  Anna s maminkou v ghettu přežily, navzdory nemocem, hladu a dalšímu strádání. Otce nacisté zaraždili v Osvětimi, stejně jako další příbuzné.

Po válce se Anna Schwarzová stala postulantkou karmelitánského kláštera a studovala jazyky na FFUK v Praze. V roce 1948 byla do kláštera přijata, po únorovém převratu ji na příkaz komunistického aparátu jako novicku poslali "do civilu" a též vyhodili ze studií. Patřila tehdy ke křesťanskému společenství Rodina. Stýkala se s Oto Mádrem, Josefem Zvěřinou, Václavem Vaškem, Zdeňkem Bonaventurou Boušem…

12. února 1953 ji StB zatkla a obvinila z páchání "protistátní činnosti ve spojení s již odsouzeným špionem Vatikánu" Mádrem. V březnu 1954 stanula před soudem (skupina Hošek a spol.), verdikt zněl jedenáct let zbavení svobody za velezradu, ztráta občanských práv a zabavení majetku. Byla vězněna v Ruzyni a v Pardubicích až do amnestie v roce 1960.

Šedesátá léta prožila v Českém Krumlově, pracovala v papírně, nejdřív jako dělnice, pak (neoficiálně) i jako tlumočnice. Teprve po 21. srpnu 1968 se vrátila do Prahy, roku 1976 šla do důchodu a o rok později, když se šťastnou shodou okolností dostala na Západ, složila v Římě řádné řeholní sliby, ačkoli i nadále zůstávala mimo klášter.

Chartu 77 Anna Magdalena Schwarzová nepodepsala, s chartisty se ovšem stýkala, úzce se spojila s disentem, spolupracovala i s Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných (StB ji ve svých materiálech nesmyslně označuje za členku "katolické sekce VONS"). Patřila k nemnoha politických vězňům z 50. let, kteří se i za normalizace účastnili protirežimních aktivit. Byla opakovaně zatýkána a sledována, policie u ní prováděla domovní prohlídky, sebrala jí pas, odposlouchávala telefon.

Na přelomu 70. a 80. let začala Anna Magdalena Schwarzová jezdit do Polska (m.j. proto, že StB oznámila do českého kláštera v Jiřetíně, pod který sestra Magdalena patřila, že její návštěvy jsou nadále nežádoucí, což klášter akcpetoval). Protože se přátelila s chartistou a politickým vězněm, jezuitou Františkem Líznou, tajná policie ji podezírala, že chystá jeho útěk za hranice. Jakkoli se podílela na opozičních aktivitách, její ústřední zájem v Polsku představoval Karmel – tajná policie ji však měla za špiónku.

Včera také obdrželi Cenu Paměti národa válečný veterán Imrich Gablech a bývalí političtí vězni Miluška Havlůjová a Luboš Jednorožec.

 

Související články

Další aktuality

Papež k situaci istanbulského chrámu Hagia Sofia

V neděli před pravidelnou modlitbou Anděl Páně se Svatý otec vyjádřil i k situaci ohledně chrámu Hagia Sofia v Istanbulu:
13.07.2020

Kardinál Pell: Svědectví z času vězení

"Ve vězeních je mnoho dobroty. Někdy se však mohou jistě stát peklem na zemi. Měl jsem velké štěstí, byl jsem v bezpečí a zacházeli se mnou dobře. Velký dojem na mě udělala profesionalita dozorců, víra věznů a existence smyslu pro morálku, dokonce i v nejtemnějších místech." Kardinál George Pell o tom píše pro americký časopis “First Things”, v textu nazvaném “Můj čas ve vězení”. Je to první velmi osobní vyznání publikované poté, co strávil 400 dní za mřížemi, aby pak vyšel na svobodu osvobozen od obvinění z pedofilie jednomyslným rozhodnutím Nejvyššího australského soudu.
13.07.2020

Přímé přenosy bohoslužeb od 13. do 19. července 2020

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele, nabízíme přehled bohoslužeb vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe a Radiu Proglas.
13.07.2020

Papež František: Přijmout Boží slovo znamená přijmout Krista

Na Svatopetrském náměstí se před polednem sešlo několik stovek lidí, aby si vyslechli pravidelnou papežovu promluvu před mariánskou modlitbou Anděl Páně. Během pravidelné nedělní promluvy se papež František zamýšlel nad dnešním evangelijním úryvkem - Podobenstvím o rozsévači. Vysvětlil, proč jej vnímá jako "matku"všech podobenství a co pro nás symbolizuje v dnešní době.
12.07.2020

Videokázání (nejen) pro děti - 15. neděle v mezidobí

Videokázání P. Romana Vlka (nejen) pro děti na 13. neděli v mezidobí.
11.07.2020