Cenu Paměti národa získala řeholnice

Během včerejšího slavnostního večera v pražském Radiopláci, kterého se zúčastnil i emeritní pražský arcibiskup, kardinál Miloslav Vlk, byla udělena čtyřem laureátům Cena Paměti národa. Mezi oceněnými byla řádová sestra Anna Magdalena Schwarzová.
Publikováno: 18. 11. 2011 13:00

Praha: Cena Paměti národa je občanským oceněním, které uděluje neziskové sdružení POST BELLUM lidem, kteří se zachovali statečně v době totalitních režimů 20. století v Československu.

Oceněná řeholnice Anna Magdalena Schwarzová (přáteli přezdívaná Nina) se narodila 14. března 1921 v Praze, ve středostavovské rodině. Pod vlivem vzdálené příbuzné konvertovala jako dospívající dívka ke katolicismu, absolvovala gymnasium a už v roce 1939 se přihlásila do kláštera. Nepřijali ji. Prošla pak všemi útrapami, které čekaly Židy v protektorátu Böhmen und Mähren a 7. prosince 1941 ji spolu s rodiči deportovali do Terezína.  Anna s maminkou v ghettu přežily, navzdory nemocem, hladu a dalšímu strádání. Otce nacisté zaraždili v Osvětimi, stejně jako další příbuzné.

Po válce se Anna Schwarzová stala postulantkou karmelitánského kláštera a studovala jazyky na FFUK v Praze. V roce 1948 byla do kláštera přijata, po únorovém převratu ji na příkaz komunistického aparátu jako novicku poslali "do civilu" a též vyhodili ze studií. Patřila tehdy ke křesťanskému společenství Rodina. Stýkala se s Oto Mádrem, Josefem Zvěřinou, Václavem Vaškem, Zdeňkem Bonaventurou Boušem…

12. února 1953 ji StB zatkla a obvinila z páchání "protistátní činnosti ve spojení s již odsouzeným špionem Vatikánu" Mádrem. V březnu 1954 stanula před soudem (skupina Hošek a spol.), verdikt zněl jedenáct let zbavení svobody za velezradu, ztráta občanských práv a zabavení majetku. Byla vězněna v Ruzyni a v Pardubicích až do amnestie v roce 1960.

Šedesátá léta prožila v Českém Krumlově, pracovala v papírně, nejdřív jako dělnice, pak (neoficiálně) i jako tlumočnice. Teprve po 21. srpnu 1968 se vrátila do Prahy, roku 1976 šla do důchodu a o rok později, když se šťastnou shodou okolností dostala na Západ, složila v Římě řádné řeholní sliby, ačkoli i nadále zůstávala mimo klášter.

Chartu 77 Anna Magdalena Schwarzová nepodepsala, s chartisty se ovšem stýkala, úzce se spojila s disentem, spolupracovala i s Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných (StB ji ve svých materiálech nesmyslně označuje za členku "katolické sekce VONS"). Patřila k nemnoha politických vězňům z 50. let, kteří se i za normalizace účastnili protirežimních aktivit. Byla opakovaně zatýkána a sledována, policie u ní prováděla domovní prohlídky, sebrala jí pas, odposlouchávala telefon.

Na přelomu 70. a 80. let začala Anna Magdalena Schwarzová jezdit do Polska (m.j. proto, že StB oznámila do českého kláštera v Jiřetíně, pod který sestra Magdalena patřila, že její návštěvy jsou nadále nežádoucí, což klášter akcpetoval). Protože se přátelila s chartistou a politickým vězněm, jezuitou Františkem Líznou, tajná policie ji podezírala, že chystá jeho útěk za hranice. Jakkoli se podílela na opozičních aktivitách, její ústřední zájem v Polsku představoval Karmel – tajná policie ji však měla za špiónku.

Včera také obdrželi Cenu Paměti národa válečný veterán Imrich Gablech a bývalí političtí vězni Miluška Havlůjová a Luboš Jednorožec.

 

Související články

Další aktuality

Homilie arcibiskupa Jana Graubnera z poutní mše svaté ve Staré Boleslavi

Přinášíme homilii pražského arcibiskupa a předsedy ČBK Mons. Jana Graubnera, kterou pronesl 28. září při příležitosti svátku svatého Václava během poutní mše svaté ve Staré Boleslavi.
29.09.2022

Ve Staré Boleslavi si lidé připomněli poutní mší svatého Václava

Ve Staré Boleslavi na Mariánském náměstí si dnes lidé poutní mší, kterou vyvrcholila Národní svatováclavská pouť, připomněli odkaz českého patrona svatého Václava. Nedaleko kostela, kde byl před 1087 lety kníže zavražděn, se mše v silném vytrvalém dešti účastnily stovky lidí schovaných pod deštníky a v pláštěnkách. Bohoslužbu sloužil pražský arcibiskup Jan Graubner, koncelebrovali apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, čeští a moravští biskupové a řada kněží.
29.09.2022

Červená středa 2022 – postavme se za svou víru!

Budovy nasvícené na červeno, lidé se svíčkami v ulicích, všichni propojení modlitbou či jinou připomínkou za ty, kteří trpí ve světě pro svou víru. Více než 130 farností, sborů a synagog se v loňském roce zapojilo k mezinárodní iniciativě Červená středa, která se v České republice letos pořádá již pátým rokem, a to 23. listopadu 2022.
28.09.2022

Před 13 lety navštívil Českou republiku Benedikt XVI.

Ve dnech 26. - 28. září 2009 navštívil Českou republiku papež Benedikt XVI. při své 13. apoštolské cestě. Zavítal sem jako teprve druhý papež v historii.
27.09.2022

Signály Awards 2022: Na sítích s Bohem

Podzim už klepe na dveře a přináší s sebou spoustu zajímavých akcí. Jednu z nich pořádá přímo web signály.cz - nedávno byly totiž spuštěny nominace do třetího ročníku ankety Signály Awards. Co to je a na co se letos můžeme těšit nám řekne moderátorka předchozích ročníků, Kateřina Sedláčková.
27.09.2022