Adventní věnec

S adventní dobou je pro většinu z nás neodmyslitelně spojen věnec se čtyřmi svícemi, které postupně zapalujeme o adventních nedělích. Málokdo však asi tuší, jaký je původ a symbolika adventního věnce.  

Podle dnes zřejmě nejrozšířenější teorie byla tradice adventních věnců založena v prvé polovině 19. století německým protestantským teologem Johannem Hinrichem Wichernem v přístavním městě Hamburku. Wichern zde založil školu pro chudé děti a ty na něj v předvánoční době ustavičně dotírali otázkou: kdy už budou Vánoce? Rozhodl se to tedy dětem znázornit a vyrobil pro ně jakéhosi předchůdce dnešních adventních věnců: dřevěné kolo osázel devatenácti červenými a čtyřmi bílými svícemi a každý den jednu z nich zapálil. V neděli vždy bílou svíci. Postupně se tento zvyk – různě modifikovaný – uchytil nejen v Hamburku, ale i v ostatních protestantských částech Německa, a nakonec i v katolických regionech.

Adventní věnec symbolizuje Kristův kříž, který šíří požehnání do čtyř světových stran. Kruh věnce je zase symbolem Boží věčnosti. Čtyři svíčky představují čtyři týdny, jež předcházejí Vánocům, jejich světlo pak samotného Krista, který je světlem světa.