Arcibiskup Duka se setká se zástupci armády

Pražský arcibiskup Dominik Duka OP, řpedseda ČBK,  se 14. prosince 2011 dopoledne na Generálním štábu v Dejvicích zúčastní zasedání Rady pro duchovní službu při Ministerstvu obrany. Na večer pozval pražský arcibiskup představitele Armády České republiky na adventní setkání do Arcibiskupského paláce.
Publikováno: 9. 12. 2011 13:23

Praha: Dopolední schůzky se pražský arcibiskup Dominik Duka OP účastní jakožto předseda Rady České biskupské konference pro duchovní službu v armádě. Na Generální štáb ho doprovodí Mons. Tomáš Holub, generální sekretář České biskupské konference, který rovněž v hodnosti plukovníka působí jako poradce ministra obrany pro duchovní službu.

Večerní setkání bude spíše příležitostí poděkovat za spolupráci. Pražský arcibiskup zve zástupce armády na předvánoční setkání pravidelně. Loňského setkání se zúčastnil rovněž ministr obrany Alexandr Vondra a armádní generál Vlastimil Picek. Oba dva tehdy zdůraznili význam vojenských kaplanů pro činnost armády na našem území i při misích. Podle ministra Vondry je duchovní služba v armádě nesmírně potřebná, protože kaplani pomáhají vojákům, kteří se ocitají ve velmi náročných situacích.

V armádě dnes slouží 26 kaplanů z šesti církví. Jejich počet od roku 1996, kdy začal působit v české jednotce v Bosně a Hercegovině první vojenský kaplan, postupně vzrůstá. Optimální počet je podle generála Picka pro naši armádu 30 kaplanů. Za deset let, kdy kaplani v naší armádě působí, vyslalo do duchovní služby sedm církví více než třicet svých zástupců. Uchazeči o duchovní službu v armádě musejí splnit mnoho kritérií. Jsou na ně kladeny stejné nároky jako na vojáky z povolání, tedy například podmínka plné fyzické a psychické zdatnosti. Služba vojenského kaplana je časově omezená a zpravidla trvá 6 - 8 let.

Vojenští kaplani jsou duchovní, které do služby vysílají společně všechny křesťanské církve sdružené v Ekumenické radě církví, aby ve vojenském prostředí sloužili všem, kteří o pomoc požádají. Úkolem kaplana není hlásání víry - kaplan nikdy nemluví o věcech víry jako první; nejedná se ani o jakési moralizování a napomínání - základem pro kaplana je úcta ke svobodě každého jednotlivce; ale jde především o službu naslouchání, o službu spoluprožívání pracovních i osobních radostí i těžkostí v úctě k osobnímu tajemství každého, kdo se kaplanovi svěří.

 

 

Související články